Chléb a zdravé břicho jsou ty nejlepší věci v domě,
mlýny a pekařské pece jsou ty nejlepší stavby ve městě.
(německé přísloví)

Panský mlýn

Panský mlýn
21
Vrbice
584 01
Havlíčkův Brod
Vrbice u Leštiny
49° 44' 33.5'', 15° 23' 52.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na Sázavce uveden již na I. vojenském mapování. Dnes stavba pro rodinnou rekreaci.
Samota východně od Vrbice
Sázavka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Panský mlýn ve Vrbici je vyznačen již na I. vojenském mapování v letech 1764-68.

Roku 1780 se do Panského mlýny přiženil mlynář Josef Těšitel, nar. 1760, který si za manželku vzal o 3 roky starší, Kateřinu Zámišovou, dceru mlynáře..

Mlýn je I na II. vojenském mapování v letech 1836-52.

Na indikační skice má čp. 21 a p.č.st. 36. Jde o objekt z nespalného materiálu o jednom kole na náhonu z řeky Sázavky. V r. 1838 zde byl mlynářem František Svoboda.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn má mapovou značku také na III. vojenském mapování v r. 1877-80.

V letech 1888 - 1914 byl nájemcem mlýna Rudolf Ocásek (1860-1914) s rodinou.
Přišel sem na Panský mlýn v roce 1888 ze zavedeného krupařství v Kutné Hoře, když jeho manželka onemocněla na tuberkulózu. Na mlýně s ním hospodařil i jeho otec, mlynář František Ocásek, který se zde dožil požehnaných 87 let (1811 - 1898).
Manželka Marie (1859-1890, z rodu Králů, mlynářů z Chotouchova) se starala o hospodářství a jejich 5 malých dětí (Emilie *1877, Anna *1880, Rudolf *1883, Marie *1885, Aloisie * 1887), syn Josef se narodil 11. 2. 1889, a 14. 8. 1890 zemřela Marie na souchotě.
Rudolf Ocásek se proto v říjnu 1890 znovu oženil s Annou Troubovou z Vrbice 23 (*1870), a v letech 1892 - 1899 se jim narodilo dalších 6 dětí, z nichž 3 zemřely v kojeneckém věku.
Po smrti mlynáře Rudolfa Ocáska se Anna přestěhovala k dospělým dcerám a synům do Prahy, kteří zde měli již zavedené živnosti v pohostinství (Hostinec U 3 trojek v Nuslích, hokynářství, a synové řeznictví). (přispěla Helena Borská)

Na leteckém snímkování v roce 1953 stál mlýn ještě ve stejném stavu, jako na císařském otisku. 

Po roce 1989 změnil objekt několik majitelů, od soukromého vlastníka přes firmu GOLDFIELD CZ s.r.o. až po současného majitele. Stavba je vedena v katastru jako objekt pro rodinnou rekreaci. Došlo ke zbourání části budov, základní zděná budova p.č.st.36/1 však zůstala zachována.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zámiš
  • Těšitel
  • Svoboda
  • Ocásek

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              Autor
              Název
              Rok vydání2012
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazsemikovi.blogspot.com/2012/smrdov-c-12.html
              Datum citace internetového zdroje9.8.2016
              Autor
              Název
              Rok vydání2012
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazsemikovi.blogspot.com/2012/smrdov-c-12.html
              Datum citace internetového zdroje9.8.2016

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              9.8.2016 20:47 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2019 11:33