Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

Mlýn Pod Skálou, Podskalský, Babánkův mlýn

Mlýn Pod Skálou, Podskalský, Babánkův mlýn
22
Kamenný Přívoz
252 82
Praha-západ
Kamenný Přívoz
49° 51' 40.2'', 14° 30' 19.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Největší mlýn v Kamenném Přívoze, postaven v pol. 17. stol. pány z Lešan, podle Jana Morávka sem první mlynář dovlečen z Lešan násilím. Od poč. 19. stol. v držení rodu Babánků, 1912 nainstalována turbína o výkonu 175 HP, 1917 zakoupila firma L.G. Bondy z Prahy, od ní František Janeček, majitel zbrojovky JaWa, zamýšlenou fabriku však nakonec vystavěl v Týnci nad Sázavou. 1930 nájemce Václav Borovička mlýn modernizoval na výkon 3 vagony obilí týdně. 1951 mlýn znárodněn, turbína i zařízení vyvezeno do šrotu. 1988 zakoupil Miroslav Koch , který zde zřídil malou vodní elektrárnu o výkonu 250 kW.
v centru
Sázava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen v 2. pol. 17. stol. pány z Lešan, dosazen sem mlynář z Lešan

jako nájemci rod Babánků, kol. roku 1800 zakupují do vlastnictví 

Jan Babánek, měl pět synů, mlýn však roku 1838 odkázal své jediné dceři Žofii, provdané za za hospodářského správce dvora v Teletíně Václava Kauckého

1840 jeho nejstarší syn Vojtěch Babánek se přiženil do Třískovského mlýna čp. 1 (vzal si dceru mlynáře Růžičky), tento mlýn však roku 1842 směnil se švagrem Václavem Kauckým za rodný mlýn Pod Skálou

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

syn Antonín Babánek, za mlada důstojník císařských kyrysníků, poté dlouholetý starosta Kamenného Přívozu

syn Vojtěch Babánek, 1912 spolu s V. Žďárským, majitelem brusírny kamene na nádraží v Krhanicích nainstalovali v mlýně turbínu o výkonu 175 HP. (Mohla bý nainstalována ještě druhá, jelikož spád byl dostečný (6 m), v okolí však nebyl o elektrický proud zájem.)

1917 Vojtěch Babánek prodal mlýn firmě L.G.Bondy z Prahy, zůstává zde však jako nájemce

Bondy zde zamýšlí postavit velkou strojírnu

1921 Vojtěch Bábanek odchází na svůj nový mlýn Soukeník u Plané nad Lužnicí

20. léta od fy L.G.Bondy zakupuje František Janeček, majitel zbrojovky JaWa v Praze na Pankráci, zamýšlenou nocvou fabriku však nakonec postaví v Týnci nad Sázavou

1921 nájemce Josef Wittmajer, stárek z Druhostranského mlýna

1930 po jeho smrti přebírá nájem Václav Borovička, mlýn přestavěl a modernizoval na kapacitu 3 vagonů obilí týdně

1939 - Václav Borovička (RR)

1948 po znárodnění firmy JaWa mlýn zůstává soukromým majetkem vdovy po dr. ing. Janečkovi v nájmu V. Borovičky

1951 mlýn znárodněn a začleněn do n.p. Středočeské pekárny a mlýny, posledním mlynářem zde ustanoven František Karásek

pol. 50. let provoz zastaven, turbína rozřezána a spolu s mlýnským zařízením vyvezena do šrotu (za 14.000 Kčs)

Mlýn využíván jen jako sladiště, pozvolna chátrá.

1988 mlýn zakoupil Miroslav Koch z Prahy, vybudoval zde výrobnu polystyrénu, sklady, garáže a především nainstaloval malou vodní elektrárnu o výkonu 250 kW.

V mlýně nechal dožít vdovu Karáskovou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Babánek
  • Wittmajer
  • Borovička
  • Karásek
  • Kaucký

Historie mlýna také obsahuje:

- 1838 Jan Babánek

1838 - 1842 Václav Kaucký

1842 - Vojtěch Babánek

1908 - Oldřich Babánek

1912 . Antonín Babánek

1912 - 1917 Vojtěch Babánek

1917 - 1925 fa L.G.Bondy

1925 - 1951 dr.ing.František Janeček

1951 - 1988 Středočeské mlýny a pekárny

1988 - Miroslav Koch 

Jan Morávek: " V říjnu 1762 na svátek Šimona a Judy přivedl dráb z lešanského zámku mlynáře Matěje Benedikta se synem Janem do nového panského mlýna na Závoze. Přihnal je v poutech jako opravdové roboty a hnance, poněvadž sem po dobrém nechtěli...

Jejich potomci nemohli nikdy pochopit, proč se tolik vzpouzeli přestěhování ze shnilého klepáče na potoce do nového výstavného mlýna..."

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Velký mlýn, uspořádaný okolo dvora
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • střešní nástavba
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínová kašna
        700 m dlouhý náhon od jezu v Kamenném Újezdci
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína, výkon 215 HP. spád 3,3 m, průtok 6,5 m3/s
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína, výkon 215 HP. spád 3,3 m, průtok 6,5 m3/s
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis2015: 1 x Kaplan, výkon 250 kW, roční produkce 1,646 GWh
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1820: 3 vodní kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách II. - Příbramsko, Střední Povltaví, Sedlčansko, Voticko, Benešovsko, Vlašimsko
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 162 - 163
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách II. - Příbramsko, Střední Povltaví, Sedlčansko, Voticko, Benešovsko, Vlašimsko
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 162 - 163
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMarkéta Vysloužilová
        NázevKamenný Přívoz
        Rok vydání2007
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 46 - 47
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorneznámý
        NázevMlýny při řece Sázavě - dolní tok
        Rok vydání2008
        Místo vydáníČerčany
        Další upřesněníČerčanský zpravodaj roč. XVII., č. 9-10, s. 13-16
        Odkazhttp://docplayer.cz/17497852-9-10-zari-rijen-2008.html
        Datum citace internetového zdroje06 2018
        AutorVojtěch Pavelčík
        NázevKrajem soutoku Vltavy se Sázavou (dobové fotografie Josefa Dvořáka z Davle)
        Rok vydání2009
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        31.8.2016 11:10 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 13:55
        Radomír Roup 11.6.2018 14:30