Sedlák a mlynář zůstanou vždycky lotry.
(německé přísloví)

mlýn Mohelka

mlýn Mohelka
23
Kozmice
294 13
Mladá Boleslav
Kozmice u Jiviny
50° 36' 40.1'', 14° 55' 58.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na Malé Mohelce nazývaný Mohelka podle místního názvu stejnojmenné osady lezi v údolí na samotě mezi obcemi Přibyslavice a Kozmice. Katastrálně spadá pod obec Kozmice. Kdysi kolem něj vedla modrá turistická značka.
samota
Malá Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na katastrální mapě z roku 1843 ještě není vyznačen, vznikl pravděpodobně až později. Poprvé je uváděn na III. vojenském mapování.

V 1. pol. 19. st. nejsou majitelé usedlosti čp. 23 Na Mohelkách uváděni v matrice obce Hlavice jako mlynáři, ale jako podruzi. V březnu 1860 se zde Josefu Nedvědovi a Terezii rozené Rejzkové z Mukařova narodila dcera Dorota. Josef Nedvěd je u tohoto zápisu uváděn jako chalupník. Ale o jeden zápis výše, u narození jiného dítěte, je zapsána jako kmotra Terezie Nedvědová jako mlynářka z Kozmic čp. 23. V dřívějších záznamech se podobný údaj nevyskytuje, lze proto předpokládat, že zdejší usedlost čp. 23 začala jako mlýn fungovat někdy v 50. letech 19. století. Toto datum podporuje i skutečnost, že na mapě stabilního katastru Kozmic z roku 1843 není usedlost zakreslena jako mlýn.

V 2. pol. 19. st. se na mlýně často střídali nájemci. V roce 1868 je uváděn Josef Seifert ze Železnice, kterému se zde narodila dcera Růžena. V roce 1870 se na mlýně dalšímu nájemci Františku Chalupníčkovi z Chocnějovic narodil syn Josef a v roce 1871 nájemci Františku Seifertovi (bratr předchozího Josefa Seiferta) ze Železnice syn František a v roce 1872 dcera Anna.

V 1. pol. 70. let 19. st. změnil mlýn majitele. Koupil jej František Jágr z Kněžiček s manželkou Kateřinou rozenou Milerovou ze Smržova. Také za jeho života v roce 1875 měl mlýn v nájmu Josef Beznada z Turnova.

28. dubna 1884 mlynář předčasně zemřel v 37 letech na tuberkulózu. Živnosti se ujal další nájemce Josef Prokop z Krazmanova, který však 21. 8. 1885 zemřel. V roce 1889 je v matrice jako nájemce uváděn Václav Váňa.

V 90. letech 19. st. převzal mlynářské řemeslo Antonín Mertlík z České Skalice, který si vzal za manželku dceru Františka Jágra Marii. Ve mlýně se jim narodilo několik dětí, avšak 27. 1. 1903 mlynářka Marie umírá ve věku 32 let, rovněž na tuberkulózu jako její otec. Rodina poté odešla a usedlost prodala v roce 1904 novému majiteli Josefu Kuntošovi a jeho manželce Marii. S jeho jménem je spojena modernizace mlýna. Do té doby fungoval mlýn na vodní kolo. V listopadu 1906 obdržel mlynář Josef Kuntoš povolení k přestavbě a na místě vodního kola instaloval Francisovu turbínu.

Mlýn vlastnil Josef Kuntoš.

V roce 1930 je jako mlýnář uváděn  Jos. Kuntoš.

Po smrti Josefa Kuntoše v roce 1934 převzal mlýn jeho syn Miloslav. Živnost samotnou ale provozovala vdova po mlynáři na základě vdovského práva. V roce 1936 provedli částečnou modernizaci spojenou s výměnou několika strojů.

Během 2. sv. války Němci zaplombovali mlecí stolice, aby se nemohlo mlet. Pak často údolím projížděli a kontrolovali neporušenost plomb.

Po válce mlýn fungoval do roku 1951, kdy byla mlynáři odebrána koncese a zrušena živnost.

 

Slouží k rekračnímu bydlení, v posledních letech chátrá.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nedvěd
  • Seifert
  • Chalupníček
  • Jágr
  • Beznada
  • Prokop
  • Váňa
  • Mertlík
  • Kuntoš

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Zděná stavba zhruba obdélného půdoryse, složená z několika rozdílných budov - uprostřed patrová mlýnice (na ní zbytek špatně čitelného nápisu “VÁLCOVÝ MLÝN ... ??”), k níž z jedné strany přiléhá přízemní obytné stavení a z druhé strany bedněná kůlna ?, za budovou pak přístavek s lednicí.
      Mlýnice má přízemí, jedno patro a podkroví.\n

      V roce 1906 instaloval mlynář Josef Kuntoš Francisovu turbínu firmy Prokop s horizontální hřídelí.

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        V roce 1906 instaloval mlynář Josef Kuntoš Francisovu turbínu firmy Prokop s horizontální hřídelí, hltností 60 litrů za sekundu a spádem 7 m. Při těchto parametrech dávala výkon 4,5 HP. V soupise vodních děl pro potřeby finančního ředitelství v Jičíně z 20. let 20. století je udávána hltnost turbíny 113 litrů za sekundu a výkon 7,8 HP.
        Popis strojního vybavení dle zápisu mlynářského ústředí z roku 1941: Mlýn poháněla výše zmíněná Francisova turbína. K ní bylo připojeno dynamo firmy Bergmann o výkonu 4,8 kW na výrobu stejnosměrného proudu. Zařízení čistírny sestávalo z hranolového prachového a hrudového vysévače 1700 x 800 mm, koukolníku 1800 x 400 mm a průchodové loupačky 900 x 600 mm. Pro mletí pšenice a žita byla používána dvouválcová stolice s rýhovacími válci 400/300 mm firmy Prokop. Z vysévacích strojů to byly hranolové vysévače třídící a moučný o rozměrech 2000 x 800 mm a 3300 x 800 mm. Vybavení doplňovala jednoduchá savka se žejbrem Hübner 500 mm. Mlýn měl schopnost zpracovat 10 q obilí za 24 hodin.
        • náhon
        V terénu dochovaný náhon je zakončen nad mlýnem nádržkou na vysokém náspu, bezprostředně přiléhající k budově mlýna.
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu Turbínuý, spád 6,97 m, výkon 7,8 HP.
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu Turbínuý, spád 6,97 m, výkon 7,8 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevMohelka
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.zabrdka.wz.cz/Hlavice/Mohelka.htm
        Datum citace internetového zdroje2.9.2016
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 185-187
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        1.9.2016 13:48 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2020 19:38