Nevycházej se zlým na cestu nebo s nepřítelem do mlýna.
(estonské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
62/248
Tyršova stezka
Kokonín - Jablonec nad Nisou
468 01
Jablonec nad Nisou
Kokonín
50° 41' 46.0'', 15° 9' 59.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Statek s krásnou architekturou, ke kterému patřil i mlýn s pilou, vznikl pravděpodobně v polovině 16. stol. Prošel několika stavebními úpravami. Po r. 1866 došlo k postupnému úpadku mlýna, od r. 1894 tu byla brusírna skla a mlýnský provoz byl zastaven. Poslední přestavba kolem r. 1904-05 setřela ráz starobylého mlýna. V letech 1960-90 bylo stavení začleněno do Jabloneckých výrobních a opravárenských závodů. Po r. 1991 je továrnička v soukromých rukou.
Na dolním konci Kokonína na Tyršově stezce
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Historie mlýna sahá až k r. 1608. Tehdy je uvedeno, že mlýnský statek, ke kterému patřil mlýn s pilou, vlastnil Eliáš Hybner.  Je ale praděpodobné, že vznikl ještě dříve, v době založení obce Kokonín v polovině 16. století.

Dále je poznamenáno, že v r. 1650 zemřel vlastník mlýnského statku a mlýna Karel Weiss (psáno též Weys). Od něho poté přešel v témže roce mlýn na Jana Tampla. Když mlynář Tampl zemřel, vdova po něm prodala se sirotky roku 1663 za 110 kop grošů mlýnský statek s mlýnem Kryštofu Posseltovi. V roce 1687 měl již propachtován mlýn s pilou od Daniela Posselta rychtář Jan Kittel. Ten také později mlýn koupil. Jan Kittel se narodil v Šumburku-Krásné u Jablonce nad Nisou jako syn ranhojiče Kašpara Kittela. 8. října 1684 se oženil v Jablonci s Justýnou Luckéovou, dcerou sedláka z Kokonína. Přestěhoval se do Kokonína a už v r. 1676 je v matrikách jmenován jako rychtář. Po roce 1687 je zaznamenáno, že Jan Kittel platil 36 zlatých ze mlýna a 4 zlaté z pily. Do roka však už byl vlastníkem i druhého mlýna v centru obce, zvaného Horní, pozdější čp.55. 

V urbáři maloskalského panství z roku 1699 se udává, že rychtář z těchto dvou mlýnů a pily platil 78 zlatých. Jan Kittel se svou pílí a houževnatostí stal nejbohatším mužem v obci Kokonín. Dokonce na sklonku života mu patřila celá levá polovina obce, tzv. Stará strana s třemi selskými živnostmi, tj. pozdějšími čp. 50, 53 a 54. dvěma mlýny (čp. 55 a 62) a šenkovním domem čp. 46. Stáří dožil v domě čp. 53, na jehož pozemcích nadal dřevěnou kapličku s vedle stojící zvonicí. V roce 1715 zemřela jeho manželka Justýna ve věku 72 let. Měli spolu celkem dvanáct dětí narozených v letech 1665-84. Vdovec Jan Kittel zemřel 18. října 1726 ve věku 79 let a byl pohřben na farním hřbitově v Jablonci nad Nisou. Dolní mlýn v Kokoníně od něho  převzal ještě za jeho života jako pachtýř syn Eliáš Kittel. Oženil se se Salomenou Zappovou z Kokonína. Z jejich manželství bylo známo 6 dětí, z nichž jen 2 synové se dožili dospělosti.

Po smrti Jana Kittela mlýn tradičně připadl jeho synovi Eliáši Kittelovi. Ten měl dva syny. Jan Kryštof Kittel /nar. 1700/ se vyučil mlynářství a stal se mlynářem na Dolním mlýně čp.20 v Huti. Po smrti manželky Anny Marie roz. Jaklové, se vrátil do Kokonína, kde od otce převzal mlýnský statek čp. 459. Statek byl nad mlýnem na vršku a pozemky k němu patřící měly 40 jiter. Jan Kryštof Kittel se oženil podruhé v roce 1730 s Annou Justýnou Schürovou z Lučního mlýna ve Smržovce a po její smrti se roku 1760 oženil ještě potřetí s Annou Marií Bergmannovou z Maršovic. Kryštof ještě kromě práce ve mlýně a na statku stačil provozovat též broušení kamenů. Později se stal rychtářem. V gruntovních knihách je zván i vrchním rychtářem. Zemřel u syna Ferdinanda Kittela v domě čp. 56 v Kokoníně, v matrice zemřelých je zaznamenán jako výminkář a řezač kamene dne 21. července roku 1777.

Po smrti Eliáše Kittela zdědil Dolní mlýn v Kokoníně jeho druhý syn Kristián Kittel (1717-1772). V matrikách je uváděn jako sekerník. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Marií Alžbětou Ulrichovou z Rychnova nad Mohelkou, podruhé s Gertrudou Preisslerovou rovněž z Rychnova. S první manželkou měl dvanáct a s druhou pět dětí. Kristián Kittel dostal ke mlýnu i pozemky od gruntu, ze kterého pocházela jeho matka / Zappeho grunt/ včetně domku na nich a od hospodáře Jana Zappeho od toho statku ještě další pozemky. Roku 1759 mu přenechal jeho bratr Jan Kryštof dva kusy pozemku od čp.59 pro potřebu zřízení dvou vodních nádrží za 15 zlatých.

Od smrti Jana Kryštofa vedl mlýn jeho syn Ferdinand / nar. 1747/, ale majitelem se stal další syn Ignác Václav Kittel /nar. 1753 v Kokoníně/. Ten byl vyučen mlynářem. V r. 1783 vyplatil ostatní sourozence a stal se úplným vlastníkem mlýna a pily s pozemky a se vším příslušenstvím za 1 200 zlatých rýnských.

Z manželství Ignáce Václava Kittela s K. Maschkovou bylo jedenáct dětí. Jan Josef Kittel /nar. 1788/ se stal následníkem otce na mlýně čp. 62. Když v roce 1821 zemřela Kateřina Kittelová-Maschková a starý mlynář Ignác odešel na výminek /zemřel r. 1829/, byl mlýn od r. 1822 majetkem Josefa Kittela /křestní jméno Jan už neužíval/.

 

Krásná architektura Dolního mlýna prošla různými úpravami a přístavbami, z nichž poslední prováděl právě Josef Kittel. Ten uvedl mlýn do podoby, kterou fotograficky zachytil v r. 1864 kokonínský fotograf František Simm.

Mlýn přešel r. 1862 na syna Josefa Kittela mladšího / nar. 1831/ za 3000 zlatých. Dne 16. října r. 1866 zemřel starý mlynář Josef Kittel. Po jeho smrti dochází k úpadku tohoto horského mlýna, který nemohl konkurovat novým parním mlýnům tehdy v Čechách zřizovaným. Josef Kittel ml.  r. 1874 tento stoletý rodový mlýn prodal. Jeho majitelkou se stala Anna Watzková, od r. 1880 jej vlastnila Anna Langová. Za ní byl zřízen parní pohon mlýna /r. 1890/. Po ní roku 1892 tu byl Sebald Rössler, od roku 1894 měl mlýn František Ulbrich, sklářský výrobce, jako brusírnu skla. Na místě pily přistavěl novou sklářskou provozovnu a mlýnský provoz zastavil.

Kolem r. 1904-05 byla budova starého roubeného mlýna upravena /snešena střecha a nový obklad proveden řezanými prkny ve stylu secese/, což setřelo starobylý ráz bývalého mlýna. V té době už byl vlastníkem usedlosti František Ulbrich mladší. 

V roce 1930 je v objektu registrována živnost malování skla, provozovatel František Ulbrich. (MH)

Po jeho smrti v r. 1937 přišla firma do konkurzu. A tak se mlýn 31. prosince 1941 stal majetkem firmy Roman Rössler a Co.

V r. 1945 došlo k vyvlastnění a znárodnění majetku.

V 60.- 90. letech bylo stavení začleněno do Jabloneckých výrobních a opravárenských závodů /Javoz/.

Po r. 1990 je továrnička v soukromých rukou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hybner
  • Weiss
  • Tampl
  • Posselt
  • Kittel
  • Watzek
  • Lang
  • Rössler

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Při mlýně bývala pila
            V roce 1930 je zde uváděno malování skla (MH)
            • náhon
            • vantroky
            • akumulační nádržka
            Náhon odbočoval z toku Mohelky cca 250 m výše nad ním. Podtékal cestu /nyní Tyršovu stezku/, rozšiřoval se na asi 90 m dlouhý rybník pro retenci vody. Pak se prudce stáčel vpravo a zamířil do vantrok.
            PopisV roce 1930 zde bylo vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,95 m, výkon 3,9 HP.(MH)
            PopisV roce 1930 zde bylo vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,95 m, výkon 3,9 HP.(MH)
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 60-62
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 60-62
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorSpolek Kokonín
            NázevMěstys Kokonín
            Rok vydání2016
            Místo vydáníKokonín
            Další upřesněníčlánek z internetu
            Odkazspolekkokonin.cz/2016/08/Městys-KOKONÍN-doplňováno.pdf
            Datum citace internetového zdroje3.9.2016
            AutorMinistervo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec str. 28
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 15-16
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            3.9.2016 21:51 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 13.9.2016 18:23
            cestovatelka 14.12.2016 13:56