Já a ty a mlynářova kráva!
(německé rčení)

mlýn Na Bělidle

mlýn Na Bělidle
66
Český Dub
463 43
Liberec
Český Dub
50° 40' 27.8'', 15° 0' 31.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Kdy mlýn vznikl, není známo. Je zakreslen pouze na III. vojenském mapování z let 1877-80 a na mapě kontaminace z r.1953. Popisuje ho ve své knize Vodní mlýny v Čechách VII Josef Klempera. Mlynařil zde rod Rechcíglů asi od 2. poloviny 19. století.
Jižně od Domaslavic
Rašovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento mlýn leží na rozhraní katastrů obcí Starý Dub a Český Dub. Usedlost se rozkládá pod strání na pravém břehu potoka Rašovka, při silnici z Českého Dubu na Vlčetín. Od Českého Dubu je mlýn vzdálen asi 2,5 km. 

Kdy mlýn vznikl, není známo. Podle majitelky Marie Rechcíglové, narozené roku 1921, která na mlýn přišla v roce 1943 jako manželka mlynáře Z. Rechcígla, "je to mlýn původem starý", ale žádné písemné doklady o tom nejsou k dispozici.

Usedlost měla tvar písmene L s neuzavřeným trojstranným dvorem. Ke mlýnu patřil i rybník. Vnitřní uspořádání mlýna bylo takové, že část tvořily obytné místnosti a část výrobní prostory. Obě části byly odděleny síní. V síni v přzemí byla pec a pařák na brambory. Ze síně se vcházelo do kuchyně, z níž se pak pokračovalo do mlýnice. V patře byla ložnice, výminek a šalanda.

Ve mlýně zpracovávali týdně 30-60 q obilí. Jednou za 7-14 dní zde také pekli chléb. K tomu účelu býval ve mlýně i pekař s pomocníkem, který chléb rozvážel po okolí a zajížděl až do Vesce.

První známý mlynář Na Bělidle byl Petr Rechcígl, původem z mlynářského rodu z Letařovic. Ze synů každý odešel na mlýn. Měli i mlýn v Chocnějovicích. Mlynář Petr Rechcígl měl za manželku Annu, rozenou Najmanovou, dceru rolníka z Radimovic.

Po Petrovi Rechcíglovi na mlýn nastoupil Bohumil Rechcígl /nar. rok 1888/. Jeho manželkou byla Růžena, rozená Sluková, dcera mlynáře v Českém Dubu. 

Mlýn postavil v polovině 60. let 19. st. vysloužilý voják Jan Nepomuk Porš, pravděpodobně v místě původního bělidla. Narodil se 2. března 1824 v Trávníčku čp. 5. Oženil se 24. ledna 1854 v Českém Dubu s Annou Havlovou z Vlčetína. Manželé nejprve bydleli v Poršově rodném domě v Trávníčku, kde se jim v letech 1855 – 1864 narodilo 5 dětí, synové Václav a Jan, dcery Maria, Anna a Kateřina. Další dcera Albína se narodila v roce 1867 již na mlýně a v matričním zápise o jejím narození je její otec Jan Porš uváděn jako mlynář. V letech 1869 – 1874 se jim na mlýně narodili ještě 2 synové Josef a Vilém a dcera Františka. (MH)

Mlýnskou živnost převzal nejstarší syn Václav Porš, narozený v roce 1857 ještě v Trávníčku. Na mlýně hospodařil od 90. let 19. st. Za manželku měl Karolínu Třešňákovou ze Světlé a v roce 1891 se jim ve mlýně narodila dcera Anna. (MH)

V roce 1905 zde hospodařil Václav Sluka s manželkou Albínou. Jejich dcera Růžena se provdala za Bohumila Rechcígla, syna mlynáře Petra Rechcígla z mlýna v Letařovicích. (MH)

Od roku 1914 na mlýně hospodařili manželé Bohumil a Růžena Rechcíglovi. Bohumil Rechcígl se narodil 9. 4. 1888 v Letařovicích jako syn letařovického mlynáře Petra Rechcígla. Růžena Rechcíglová, rozená Sluková, byla dcerou Václava Sluky, mlynáře ze mlýna Český Dub - Na Bělidle. (MH)

Dalším mlynářem Na Bělidle se stal Zdeněk Rechcígl  /nar. 1913/. Jeho manželkou byla Marie, rozená Paulů, dcera rolníka z Horního Vlčetína. 

Posledním mlynářem byl Zdeněk Rechcígl, syn Bohumila a Růženy Rechcíglových. Narodil se v roce 1913 a oženil se Marií Pavlů z Hořeního Vlčetína. (MH)

Během 2. sv. války byl mlýn zastaven německými úřady. V roce 1945 byl provoz mlýna na základě doporučení komise při ONV v Turnov opět obnoven. Povolení k provozu však bylo vydáváno vždy jen dočasně n jeden rok a mlynář muset opakovaně žádat o prodloužení povolení. Poslední povolení k provozu mlýna bylo vydáno v prosinci 1948. Toto poslední povolení však obsahovalo důležité upozornění, ze kterého je již možné odhadnout budoucí osud mlýna: „… Upozorňujeme Vás, že rekonstrukce a nákladnější investice, jako výměnu strojů a podobně, provádíte na vlastní nebezpečí a že současně Vám dané povolení k provozu nevyjímá Váš mlýn v případě plánování z výběru mlýnů za účelem zmenšení jejich počtu z důvodů racionalizace…“ (MH)

Dnes je mlýn přestavěn a slouží jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Porsch
  • Sluka
  • Rechcígl

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zápis ve vodní knize z 2. pol. 19 st.: Vodní mlýn má jedno složení a jeden špičák. S mlýnem spojeno je bělidlo na prádlo. (MH)
            Popis strojního zařízení dle žádosti o zápis do mlynářského rejstříku v roce 1945: Pohon zajišťovala Francisova spirální ležatá turbína z roku 1941 o výkonu 9,5 HP firmy Josefa Prokopa synové z Pardubic. Měla maximální průtok 113 litrů, spád 7,1 m a 520 obrátek za minutu. Jako druhý pohon fungoval naftový motor systému Dentz-Diesel výrobce Klöckner Humboldt Kolín o výkonu 13 HP.
            Pro čištění obilí sloužilo jedno žejbro, triér o délce 2 m a průměru 40 cm, průchozí loupačka od firmy Kohout Praha Smíchov 120/60 cm. Výkon čistírny byl 72 q za 24 hodin. Z mlecích strojů je uváděna jedna dvouválcová stolice s rýhovanými válci 500/300 mm od firmy Hübner a Opitz z Pardubic z roku 1940 a jedna čtyřválcová stolice s rýhovanými válci 400/300 mm od firmy J. Kohout z roku 1916. Dále je uveden třídící hranolový vysévač o délce 2 m a průměru 60 cm a jeden moučný vysévač 2000/500 mm. Zařízení doplňovala jednoduchá savka dvoukrupičná o vnitřní šířce rámečků 40 cm od firmy Prokop. Mlýnské zařízení zpracovávalo 30-60 q týdně. (MH)
            Dochovaný
            • pekárna
            Při mlýně bývala pekárna
            V 19. st zde bylo bělidlo na prádlo. (MH)
            • jez
            • stavidlo
            • rybník
            Zápis ve vodní knize z 2. pol. 19 st.: Od jezu na hranicích pozemků č. 681 a 682 je vedena voda do rybníka u mlýna, kde se při potoku nalézají stavidla. Voda se může staviti na výšku 6/4 lokte. Normální znamení bylo osazeno 21. října 1857. Cejch nachází se na pravém břehu potoka na polední straně 12,8 m od prvního sloupu stavidel u jezu a 3,8 m do pravého úhlu měřeno od potoka a 1,5 m od hnací mlýnské strouhy. (MH)
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            PopisV roce 1941 zajišťovala pohon Francisova spirální ležatá turbína z o výkonu 9,5 HP firmy Josefa Prokopa synové z Pardubic. Měla maximální průtok 113 litrů, spád 7,1 m a 520 obrátek za minutu. (MH)
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            PopisV roce 1941 zajišťovala pohon Francisova spirální ležatá turbína z o výkonu 9,5 HP firmy Josefa Prokopa synové z Pardubic. Měla maximální průtok 113 litrů, spád 7,1 m a 520 obrátek za minutu. (MH)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 6,32 m, výkon 4,5 HP. (MH)
            VýrobceKlöckner Humboldt Kolín
            PopisV roce 1941 ze byl jako druhý pohon naftový motor systému Dentz-Diesel výrobce Klöckner Humboldt Kolín o výkonu 13 HP
            VýrobceKlöckner Humboldt Kolín
            PopisV roce 1941 ze byl jako druhý pohon naftový motor systému Dentz-Diesel výrobce Klöckner Humboldt Kolín o výkonu 13 HP
            PopisV roce 1928 za mlynáře Bohumila Rechcígla je zaznamenáno dynamo o výkonu 0,5 HP. (MH)
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 119-120
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 119-120
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 150-151
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinistervo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín str. 40
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            8.9.2016 22:06 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.9.2016 21:32
            cestovatelka 6.12.2016 15:08