Jaké je zrno, taková je mouka, nedobrá kůže, shnilý kožich.
(ruské přísloví)

Školův mlýn

Školův mlýn
08E
27
Starosedlský Hrádek
262 72
Příbram
Starosedlský Hrádek
49° 34' 0.6'', 14° 0' 44.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn byl téměř zničen díky zestátnění. Naštěstí byl alespoň jako stavba zachován díky Ing. Krčovi. V roce 2013 mlýn změnil majitele a projde velkou rekonstrukcí. Dříve čp. 27.
Mlýn stojí 1 km na jih od obce Starosedlský Hrádek
Hrádecký potok
nepřístupný

Obecná historie:

  


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka pochází z roku 1666. Ve smlouvě mezi Vítem Školou a březnickou jezuitskou kolejí, zastoupenou knězem Janem Wichausem, dostal Vít Škola za svůj bývalý mlýn kdesi u Bohutína 600 zlatých a byl mu postoupen „…Mleyn nowy řečeny, Ležicy pod Wesnicy Starim sedlem na ktery dwojy Potok se schazy, w tom Novim bitedlnie wizwiženim zdinim Staweny, jak se nachazy dwoje Složeni, Čtiry Staupy, se wšim nadobim s Strojem k Mleynu přinaležejicim,…“ Z této a dalších listin vyplývá, že Školův mlýn byl svobodný. Zajímavé je, že o několik desetiletí později rod Školů hospodařil i na panském mlýně v obci Starosedlský Hrádek. Svůj svobodný mlýn drželi Školové ještě roku 1771, jak se dozvídáme ze závěti France Školy: „Wejmenu Boha Otce, Boha Syna, Boha ducha Swateho posledni wiržknuti me France Školy nasledownie. Pržednie dolejši wlastni y Zakupni Horžejšy Pansky Mleyn mej niniejšy Manželce Teresiji…“ Už roku 1772 se vdova po Školovi znovu vdala za jakéhosi France Kříže. Existenci mlýna v těchto místech dokládá i I. vojenské mapování a následně pak II. a III. Na dalšího majitele ukazují iniciály, vytesané v žulovém ostění vstupních dveří do mlýnice. Vyčteme zde nápis „1793 F B“. Tyto iniciály se shodují se jménem Franz Bludský, který je zaznamenán jako majitel na indikační skice z roku 1830.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1886 už vlastní mlýn Karel a Anna Hrdinovi. Tehdy tu stála ještě pila a byla zde tři vodní kola.

Od 1. července 1931 je vlastníkem syn Jindřich Hrdina. Když objekt přebíral, byl to již plně vybavený, tehdy moderní mlýn s uměleckým složením, opatřeným válcovými stolicemi. Do kterého roku však fungoval, se zatím nepodařilo zjistit.

Někdy za minulého režimu se majitelé museli odstěhovat, minulý režim nesnesl aby rod Hrdinů vlastnil dva mlýny. Druhý mlýn stojí dodnes v Čejeticích a dodnes tam bydlí pan Hrdina, který se na Školově mlýně narodil. Budova poté značně pustla, stala se zdrojem dřeva na topení pro obyvatele okolních obcí a tak odsud zmizely téměř všechny dveře, okna a část krovu. Vyřezána byla i podlaha prvního patra ve mlýnici. Ze strojů se nezachovalo nic, až na obří setrvačník z plynosacího motoru. Později téměř zničený mlýn koupil Ing. Jan Krč z Prahy, který ho na vlastní náklady opravil a donedávna udržoval.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 2013 mlýn změnil majitele a projde velkou rekonstrukcí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Škola
  • Bludský
  • Hrdina

Historie mlýna také obsahuje:

1666 – Vít Škola

1754 – Jan Škola

1765 – Jan Škola

1771 – Vdova Theresie Školová, po Františkovi Školovy

1773 – František Bludský

1886 – Karel a Anna Hrdinovi

1893 - Karel Hrdina

19?? - Jan Krč

2014 - Nový majitel


Zobrazit více

Dějiny místa, kde tento mlýn stojí, začínají již ve středověku. Nynější majitel mi vyprávěl pověst o tom, jak se zde ve středověku těžilo zlato, jeden z dělníků byl přistižen jak krade a před mlýnem, v místech kde leží dnešní dvůr, byl sťat. Jisté je, že se zlato v povodí celého Hrádeckého potoka nacházelo a od pradávna rýžovalo. 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
    Budova zaujímá obdélný půdorys o rozměrech téměř 44 x 11 m. Mlýn má jedno patro a polovalbovou střechu. Jihovýchodní průčelí je trojosé a oba jeho rohy zdobené nárožními lizénami, pokrytými plošnou bosáží. Okna v přízemí (třetí okno vlevo je zaslepeno) a v patře jsou trojdílná, na půdě pak po každé straně jedno dvoudílné a okno uprostřed se zdá trojdílné. Všechna okna vroubí namalovaná bílá šambrána. A to nejen na jihovýchodním průčelí, ale téměř na všech vnějších stěnách. Výjimku tvoří severozápadní průčelí, které jediné nebylo opraveno. Zde se vyskytují zbytky bílé omítky a pravděpodobně obtisk již zbořeného štítu. Díky budově, která ke zdi v minulosti nejspíš přiléhala, se nám zachovalo sgrafito, zpodobňující dvě iluzivní okna, zakrytá okenicemi. Ve štítu jsou prolomena další dvě okna. Jedno v prvním patře a druhé na půdě. Nerespektují starší sgrafito ani nejsou v ose průčelí. Pravděpodobně pocházejí z doby přestavby mlýna s obyčejným složením na umělecký neboli válcový mlýn. Sgrafita by mohla být datována rokem 1666, kdy zde byl vystavěn zcela nový zděný mlýn.
    V jihozápadní zdi, směrem do dvora, jsou umístěné dvoje dveře, jedny do mlýna a druhé do obytné části. Žulové ostění dveří do mlýnice nese dataci 1797 a iniciály F. B. Ve stěně mlýna se v prvním patře, úplně nalevo, nachází ještě dvířka, z nichž se po šoupačce posílaly pytle dolů na vůz. Jsou typická pro malé vesnické umělecké mlýny.
    Jak jsem již zmínil ve druhé kapitole, vnitřek mlýna byl značně zdevastován vandaly. Avšak pár zajímavých prvků se přece zachovalo. Například poměrně mladá chlebová pec. Vzhledem k použitým cihlám a litinovým dvířkům bude nejspíš z konce 19. nebo počátku 20. století. Dále pak sklep s cihlovou valenou klenbou, který se nachází pod zemí před severním průčelím a je přístupný z mlýnice.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • sgrafito, rytá výzdoba
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • klenba
    • zcela bez technologie aj.
    Z technologie nezbylo vůbec nic.
    Žádná položka není vyplněna
    Zaniklý
    • pila
    • náhon
    • akumulační nádržka
    • odtokový kanál
    • lednice
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisPřes mlýn v minulosti tekl potok, který však byl odkloněn. V terénu je dodnes patrné jeho koryto i odtokový kanál.
    Byla zde až tři vodní kola
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisPřes mlýn v minulosti tekl potok, který však byl odkloněn. V terénu je dodnes patrné jeho koryto i odtokový kanál.
    Byla zde až tři vodní kola
    Typplynosací motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisZ pomocného motoru zbyl pouze obří setrvačník a zděný přístavek u mlýna.
    Typplynosací motor
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisZ pomocného motoru zbyl pouze obří setrvačník a zděný přístavek u mlýna.
    Historické technologické prvky
    AutorRudolf Šimek
    NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
    Rok vydání2008
    Místo vydáníOlomouc
    Další upřesněníbakalářská práce
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorRudolf Šimek
    NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
    Rok vydání2008
    Místo vydáníOlomouc
    Další upřesněníbakalářská práce
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje

    Žádná položka není vyplněna

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - vodní dílo

    Vytvořeno

    21.5.2012 17:45 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna