Ve mlýně se to řekne dvakrát,
potřetí zadrží pytel.
(německé rčení)

Loukovský, Lucký, Luční, Ullrichův mlýn; Wiesenmühle

Loukovský, Lucký, Luční, Ullrichův mlýn; Wiesenmühle
24
Jílové
463 42
Liberec
Jílové u Hodkovic nad Mohelkou
50° 39' 18.6'', 15° 5' 57.9''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn pocházející ze začátku 17. století patřil k nedaleké obci Jílové, stál na samotě, na levém břehu Mohelky nedaleko dnešní rychlostní silnice do Liberce.
samota
Mohelka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zpráva o mlýnu pochází ze začátku17. st., kdy Karel z Wartenberka založil dvůr Jílové s mlýnem, který zápisem v zemských deskách věnoval jako věno své manželce Kateřině, rozené Mansfeldové, společně s vesnicemi Bezděčím, Pelíkovice a Sestroňovice. V držení Kateřiny z Wartenberka zůstal dvůr Jílové s mlýnem do roku 1628. 

4. května 1628 koupil dvůr Jílové s mlýnem, se všemi chalupami, ročním úrokem ze vsí Bezděčína a Pelíkovic za 14 000 zlatých  Albrecht z Valdštejna. Sumu však nezaplatil a nechal dvůr Kateřině v držení jako léno. Po Valdštejnově smrti roku 1634 zůstal dvůr jejím majetkem, který převedla  na svoji dceru Dorotheu Katharinu von Neudeck a po její smrti na Ferdinanda von Schönkirchen. Později přešel dvůr koupí na Therezii Margaretu von Schönkirchen, a po její smrti  roku 1669 na Margaretu ovdovělou hraběnku Desfoursovou. Po její smrti roku 16 74 se vlastníkem stal Jakob Leopold Halleweil, zakladel kaple ke cti sv. Anděla Strážce v Jílovém. Od něho koupil dvůr v roce 1698 syn Franz Anton hrabě z Halleweil, od kterého přešlo panství na hraběte Václava Mathiase Desfourse.a od něj 6. srpna 1732 dle závěti na jeho syna Karla Josefa a Albrechta. V držení hrabat Desfoursů zůstal dvůr Jílové do roku 1831, kdy jej od Josefa Desfours-Walderode koupil sychrovský pán Karel Alain Rohan za 60 000 zlatých.

Ke konci 18. st. se ve mlýně vystřídalo několik mlynářů. V 70. letech je uváděn Jan Seidl s manželkou Annou, po nich v 90. letech Anton Bendl s manželkou Veronikou Flaminkinovou a Josef Resler s Marií Annou rozenou Gattermannovou z Křižan.

Začátkem 19. st. sem přišel osečenský pekař Christian Spiller s manželkou Marií Annou rozenou Zimmermannovou. V roce 1802 se jim zde narodil syn Vincenc, který později pokračoval v mlynářské tradici. V roce 1829 se oženil s Julilanou Hofrichterovou z Hodkovic, kde žil jeho bratr Anton a měl tam pekařství.

Christian Spiller vztyčil v roce 1818 u mlýna boží muka s litinovým křížem a s německým nápisem, který říká, že kříž věnoval k úctě hořkého utrpení Ježíše Krista mlynářský mistr Christian Spiller. Kříž se jako památka po mlýnu dochoval do dnešních dnů a stojí u cesty od Jílového k bývalému mlýnu

V roce 1874 je jako mlynář uváděn Josef Preisler, z té doby se dochoval popis vodního díla (viz technologie). V té době vodní dílo nebylo ještě normováno. Pevný bod osadili až v roce 1888, kolaudace proběhla 8. prosince 1888.

V roce 1894 přešla mlynářská živnost na Josefa Ullricha, který byl původně truhlářem v Jílovém a měl za manželku neteř mlynáře Vincence Spillera, dceru jeho bratra Reymunda. Josef Ullrich rozšířil v roce 1896 mlynářskou živnost o pecnářství. V roce 1889, při založení mlynářského společenství, je zde uváděno ještě jménu Augusta Ullricha, další podrobnosti k jeho osobě nejsou známy.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn Josef Ullrich.

V roce 1933 proběhla revize celého vodního díla, zápis se dochoval, znovu je zde popsáno celé zařízení (viz technologie). Tehdy došlo i na nové osazení pevného bodu. Jako majitel mlýna je uveden Josef Ullrich.

Na leteckém mapování z 50. let budova mlýna ještě stojí.

Dle fotografie z 80. let 20. st. byla v této době budova mlýna již ve zchátralém stavu.

Neexistuje. Na místě, kdy mlýn stál, se dne nachází zarostlé rumiště. Křížek, který zřídil mlynář Christian Spiller, se dochoval a stojí na pravé straně cesty z Jílového k bývalému mlýnu, několik metrů nad místem, kde stála mlýnská budova.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Seidl
  • Bendl
  • Resler
  • Spiller
  • Preisler
  • Ullrich

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        vícepodlažní
        Dle dochované staré pohlednice byla budova mlýna zděná, měla přízemí, dvě patra a půdu.
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dle zápisu z revize z roku 1874 měl mlýn dvě vodní kola, zařízení tvořilo jedno mlýnské složení a jeden špičák. K prvnímu patřilo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 12 stop, k druhému podobné kolo o průměru 11 stop, obě o šířce 2 stopy. Lednice měla délku 24 stop a šířku 5 stop.
          Dle zápisu z revize z roku 1933 se pro pohon mlýna používalo jedno vodní kolo na vrchní kolo o průměru 4 m, světlé šířce mezi věnci 1,61 m a hloubce korečků 30 cm. Při plném zatížení mělo 8,5 otáček za minutu. Nejvyšší kapacita byla 255 litrů za sekundu při plnění 0,30 m a obvodové rychlosti 1,77 m, Spád vodního kola byl 4,32 m. Nejvyšší možný výkon pří účinnosti 60% činil 8,81 HP. Zařízení tvořil 1 špicový kámen, 1 francouzský kámen, 1 vymílací stolice, 1 porcelánová stolice, 3 moučné vysévače, 1 šrotový vysévač a 3 další vysévače. Elektrickou energii dodávalo dynamo.

          Mlynář Josef Ullrich zavedl ve mlýně jako doplňkový provoz pecnářství.
          • náhon
          Dle zápisu z revize z roku 1874 vedl ke mlýnu z Mohelky náhon, který začínal ve vzdálenosti 150 sáhů (1 sáh = 1,89 m) od budovy mlýna. Dřevěný jez na Mohelce 4 sáhy dlouhý a 2 sáhy široký vyplňovaly kameny a při normálním stavu vody měl hloubku 3 stopy (1 stopa = 29 cm). Voda tekla náhonem širokým 4 stopy a hlubokým 2 stopy. K regulaci vody v náhonu složila 3 stavidla, každé 3 stopy široké a 2 stopy vysoké. Půl metru vysoké vantroky měly délku 60 stup a šířku 5 stop. Přívod vody k vodním kolům regulovala 2 stavidla, každé 1 a půl stopy široké a + a půl stopy vysoké. Odpad od mlýna ústil zase do Mohelky ve vzdálenosti asi 200 sáhů.
          Dle zápisu z revize z roku 1933 měl jez na Mohelce stavidlovou propust o světlosti 5,9 m mezi vnějšími slupicemi. Čtyři stavidla mají každé světlost 1,3 m. Jez byl dřevěný s kamennou výplní. Levá břehová hrana měla délku 5,5 m, pravá 6,5 m. Stavidlo do náhonu mělo světlost 1,32 m. Pevný bod byl umístěn na levém břehu na stráni. Byl to kamenný sloup uprostřed vyvrtaný a upevněný železnou tyčí a na ochranu zasypaný hlínou. Závodní stavidla měla světlost 1,29 m a výšku 21 cm. Přívodní žlab a současně také jalový odpad měl světlost 1,66 m a výšku 48 cm. Přebytečná voda odtékala dále a padala do odpadní stoky z podkolí. Náhon byl dlouhý 260 m, otevřený odpad 370 m.
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,15 m, výkon 9,17 HP.
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,15 m, výkon 9,17 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesnění
          Odkazstr. 38-39
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevVodní mlýny v Hodkovicích a okolí
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.hodkovicenm.cz/cs/mesto/historie-mesta/vodni-mlyny-v-hodkovicich-a-okoli.html
          Datum citace internetového zdroje20.9.2016

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          19.9.2016 17:19 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.8.2018 07:48