Mlynář si myslí, že zrno roste jen pro jeho mlýn.
(německé přísloví)

Strýčkův mlýn

Strýčkův mlýn
38
Zdemyslice
336 01
Plzeň-jih
Zdemyslice
49° 36' 20.1'', 13° 31' 40.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn byl uváděn od r. 1678 jako panský. Od r. 1839 se majitelem stal Jan Liška. V r. 1911 došlo k výměně tří vodních kol za turbínu. V r. 1916 byla provedena rekonstrukce celého mlýna a mlýnská budova byla zvýšena o dvě patra. Budova byla pak zděná se 4 podlažími. Mlýn byl nuceně zastaven v r. 1953. V r. 1960 byl znárodněn. V restituci byl vrácen původnímu majiteli, který užívá obytnou část. V současnosti je u mlýna MVE.
Polosamota východně od obce
Úslava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1603 1. zmínka o mlýně (přílušenství statku Viléma Loubského z Lub), platí daň z 15 kol (! evidentní omyl písaře)

1605 statek Zdemyslice přešel k Nebílovům

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1626 Zdemyslice rozděleny mezi panství Nebílovy (později Šťáhlavy) a Hradiště

Mlýn ve Zdemyslicích byl od roku 1678 uváděn jako panský; tehdy držel hradišťské panství hrabě Maxmilián Rudolf z Gutštejna na Hradišti, Vlčtejně a Žďáru. Mlýn měl dvě kola - jedno na mletí a druhé pro stoupu - a byla u něj také pila. Urbář panství hradišťského z roku 1687 popisuje mlýn takto: " Mlejn Domyslickej, v kterémžto mlejně jest dvoje složení /.../ stoupa, pila na jistej vodě od Blovic dolů běžící, kterémuž mlejnu pro užitek mlynáři, poli a louční se nachází a budoucím mlynářům se zanechává. ...".

1682 mlynář Vilém Hrabačka a Magdaléna mlynářka

1687 (urbář hradišťský) 2 složení, 2 stoupy, pila, ke mlýnu náleží 4 strychy polí

1714 (Tereziánský katastr) 1 stoupa, pila

Ještě v letech 1713 až 1715 se mlýn zmiňuje jako panský, "Zdemyslickej mlejn na melivo, jedna stoupa a jedna pila na prkna". Pro pohon mlýna a pily jsou zaznamenána tři kola: jedno pohánělo mlýn, druhé francouzský kámen a třetí bylo pro pilu. 

V letech 1744-54 se tu uvádí jako mlynář Jiří Mašek (dluží 100 zl. od kostela sv. Mikuláše) a v letech 1755 - 1762 Josef Vodák s manželkou Annou roz. Trykarovou ze Zdemyslic, převzal dluh 100 zl..

31.12.1758 hrabě Kolovrat coby majitel hradišťského panství odevzdal mlýn nájemci Josefu Vodákovi do dědičného pachtu 

21.11.1777 smlouva obnovena pro Josefa Vodáka ml.

30.12.1816 mlýn převzal syn Josef Vodák

19.11.1823 převzala vdova Anna Vodáková roz. Valentová

19.6.1826 v dražbě zakoupil Václav Liška za 6802 zl., mlýn má 3 složení a pilu

28.3.1827 svatební smlouva mezi Janem Liškou a Annou Fořtlovou, Václav Liška postoupil synu Janovi mlýn za 1000 zl.

Od roku 1839 se majitelem mlýna ve Zdemyslicích stal mlynář Jan Liška a od roku 1883 tu mlynařil jeho schovanec František Fořtel. Jan Liška totiž neměl děti a vzal si na vychování svého synovce Fořtela, kterému pak mlýn předal. Schovanec z vděčnosti ke svému strýci pojmenoval mlýn "Strýčkův" a nechával sebe a své děti uvádět pod jménem Fořtel - Liška.  

  • Fořtel se oženil s Marií roz. Tylovou z nezvěstického mlýna, ta však rok po sňatku zemřela, s druhou manželkou Annou roz. Karnoldovou z Kotousova měl 4 děti, z nichž dcera Amálie (*1886) zůstala ve mlýně
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1883 mlýn převzal synovec František Fořtl s manželkou Marií roz. Tylovou, dcerou mlynáře z Nezvěstic, nadále se psal Fořtl-Liška, po smrti manželky se podruhé oženil s Annou Karnoltovou z Kotousova

1888 nařízena exekuční dražba pro dluh 300 zl. u Antonína Hrdličky z Plzně

1890 František Fořtel zemřel, vdova Anna se znovu provdala za Josefa Matouška z Oseku (1861-1929)

Od roku 1890 měl mlýn Josef Matoušek z Oseka u Přeštic a od roku 1911 tu byl Václav Pešta z Ejpovic. V té době, tedy v roce 1911, došlo také k výměně tří vodních kol za turbínu.

1910 sňatkem s Amálií Fořtelovou (1886-1963) získal Václav Pešta z Ejpovic (1888-1981)

V roce 1916 byla provedena rekonstrukce celého mlýna a mlýnská budova byla zvýšena o dvě patra. Z té doby pochází popis mlýna v zápisu ve vodní knize: Mlýnská budova je zděná, krytá šablonovitým eternitem, obsahuje čtyři pracovní podlaží, a to suterén, přízemí, patro a podkroví. Na prvním podlaží - suterénu je hlavní transmise pro pohon mlýna. V téže úrovni ve zvlášť oddělené místnosti je dynamo poháněné turbínou. Na druhém podlaží, tedy v přízemí, stojí loupačka, špičák, francouzský kámen, dvě žitné stolice, jedna stolice kombinovaná - pšeničná. Odděleně stojí skladiště a kancelář. Na třetím podlaží, v prvním patře, jsou tři dvojitá prkenná sila na mouku, sahající až do podkroví, dále prkenná komora na míchání mouky rovněž až do podkroví a prašná komora. Třetí podlaží se užívá jako manipulační místnost, z níž vede dřevěná šupna pro plné pytle spouštěné na vůz na nádvoří. Na čtvrtém podlaží, tj. v podkroví, stojí koukolník, cylindr od špičáku, vysévač od francouzského kamene, filtr, rovinný vysévač na žito, rovinný vysévač na pšenici a reforma. Mlýn má k pohonu dvě Francisovy turbíny na svrchní vodu o výkonu 37 HP. Délka náhonu z řeky Úslavy je 150 m. Na řece jsou dva jezy o délce 50 m, těsnění jezu je dřevěné, opěrné zdivo z kamene. U mlýna jsou tři stavidla a u jezu jedno. Užitečný spád vody je 3,2 m.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1919 byly postaveny nové stáje a vepřinec, o pět let později bylo zapojeno dynamo na svícení, staré stáje byly zbořeny a byl rozšířen dvůr. Roku 1930 tu vznikl nový sklep a byty pro čeleď proti mlýnu za stájemi.

1930 mlýn a elektrárna, Václav Pešta

k mlýnu náleží 20 ha pozemků

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1949 tu mlynařil Josef Pešta s manželkou Marií, rozenou Jiráskovou z Hradiště. Dne 15. června 1953, ještě za mlynáře Václava Pešty, byl mlýn nuceně zastaven. Přestalo se mlít, a tak skončila téměř tři století stará činnsot Strýčkova mlýna ve Zdemyslicích. Mlýn převzalo místní JZD a dělal se zde jen šrot. Pila u mlýna byla zrušena již předtím, v roce 1911.

do 1949 se mlelo  ročně 850 q pšenice a 1870 q žita

po znárodnění ukončeno mletí žita

1949 semleto obchodně pro ČSML 1000 q pšenice a námezdně 800 q pšenice

kapacita mlýna 55 q za 24 hod. při využité délce mlecích válců 2,5 m

14.11.1951 se Václav Pešta vzdal živnosti, ukončeno mletí, nadále se jen šrotuje

15.6.1953 mlýn zcela zastaven  a postupně likvidován, objekt převzalo JZD

31.3.1960 byl mlýn znárodněn, převeden pod ONV.

28.2.1962 budovy opět převzalo JZD, mlýn šrotuje

1966 turbína vyřazena z provozu, mlýn připojen na elektrickou síť.

V r. 1969 byl zakoupen kladívkový šrotovník a vyřazeny mlecí stolice. Po několika letech se mlýn přestal definitivně užívat.

1969 budovy a přilehlé pozemky navráceny Václavu Peštovi, 1970 prodal zahradu synu Josefu Peštovi a jeho manželce Marii, 1971 daroval zahradu své vnučce Janě, jež si tu spolu se svým manželem Janem Kubíkem postavila chatu. 

1974 mlýnské zařízení a dynamo demontováno  a odvezeno do šrotu

1974 Václav Pešta prodal budovu mlýna manželům Josefu a Marii Peštovým

1981 Václav Pešta v 93 letech zemřel

1986 JZD povolilo provoz dvou turbín MTB a MT 5 Karlu Hodicovi z  Dolní Lukavice a Václavu Vavrůňkovi z Louňavé, kolaudace 12.6.1987

Celý mlýn zvaný Strýčkův byl i s pozemky v restituci vrácen původním majitelům v roce 1991. Od té doby je vlastníkem obytné části u mlýna Pavel Kubík a od roku 1993 Roman Žížek.  

U mlýna je provozována malá vodní elektrárna s jednou turbínou o výkonu 19 kW.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mašek
  • Vodák
  • Liška
  • Fořtel
  • Matoušek
  • Pešta
  • Hrabačka

Historie mlýna také obsahuje:

1682 Vilém Hrabačka

1744-54 Jiří Mašek

1755-1762 Josef Vodák.

1777 Josefa Vodák ml.

1816 Josef Vodák nejml.

1823 Anna Vodáková 

1826 Václav Liška 

1839  Jan Liška

1883-1890 František Fořtel

1890-1911 Josef Matoušek

1911-1951 Václav Pešta 

stárci:

1900-1919 Sláma ze Žákavé

1918-1919 Rajchl z Chlumánek (*1860)

1919-1925 Josef Šlauf z Bolevce

1925-1929 František Kožíšek ze Spáleného Poříčí

1929-1953 František Hrubý z Příchovic (*1912)

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      1900 přistavěna mlýnice proti proudu o r m v celé šíři mlýna podle plánů V. Bočka, stavitele z Blovic a přestvěny mlýnské verky dle plánů p. Basla z Chválenic
      od podzimu 1916 rekonstruován a přestavován na vysoký, 1918 kolaudován. Mlýn zvýšen o 2 patra, zřízeny výtahy na zrní.
      Mlýnská budova je zděná, krytá šablonovitým eternitem, obsahuje čtyři pracovní podlaží, a to suterén, přízemí, patro a podkroví.
      1930 povolena stavba nových vepřinců, sklepa a bytu pro čeleď
      1931 budova čtyřpatrová, zděná, krytá eternitem
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor
          Žádná položka není vyplněna
          1687: 2 složení
          1826: 3 složení
          1931:
          suterén 1. místnost:
          hlavní transmise
          2. místnost:
          dynamo
          přízemí:
          loupačka
          špičák
          francouzský kámen
          2 žitné stolice
          1 stolice kombinovaná
          1. patro:
          3 dvojitá prkenná sila na mouku (sahají až do podkroví)
          1 prkenná komora na míchání mouky (sahá až do podkroví)
          1 prašná komora s mlýnkem (fofrem)
          z patra vede šupna pro pytle na vůz
          podkroví:
          koukolník
          cylindr od špičáku
          vysévač od francouzského kamene
          filtr
          1 rovinný vysévač na žito
          1 rovinný vysévač na pšenici
          1 reforma
          1949:
          čisticí stroje:
          aspiratér Prkop 500 se síty
          triér 2000/500 mm prů,.
          loupací stroj Prokop průchodící 1000/700 mm prům.
          kartáčovací stroj Minerva-Prokop č. 1
          dřevěné síto 2 x 100 q s dvojitým kapsovým výtahem a předč. fukarem
          prašná komora (loupací stroj)
          prašná komora (kartáčovací stroj)
          prašná komora (aspiratér - fukar)
          mletí:
          2 dvouválcové stolice Prokop 600/300 mm prům.
          dvouválcová stolice Prokop 700/300 mm prům.
          čtyřválcová stolice Prokop 600/220/300 mm prům. pš. šrot
          celková mlecí délka válců 3,10 m
          1 šrotovník prům. 1000 m
          vysíévací a čistící stroje:
          dvojdílný jednoskříňový rovinný vysévač Prokop 1600/450x 2/12 sít
          jednodílný jednoskříňový rovinný vysévač Prokop 1300/800x 1/12 sít
          hranolový vysévač (domílka) 3000/3x 800 mm
          jednodílná reforma Prokop 570/400 mm
          pomocné zařízení:
          sací filtr Prokop 2 x 4 had. x 2 m x 180 mm prům. (žito)
          tlakový filtr Prokop 2000 mm x 500 mm prům. pro obsah 80 q
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1687 stoupa a pila
          1714, 1826 pila
          1910 zrušena pila
          1924 pořízeno dynamo na svícení ve mlýně a ve stájích
          1930 mlýn a elektrárna
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          Úslava hrazena dvěma jezy o délce 50 m ze dřeva zpevněnými zdivem z kamene, voda do náhona pouštěna stavidlem 1,4 x 2 m, obezděný náhon dlouhý 150 m, u mlýna 3 stavidla 2 x 1 m, na konci levého břehu odbočoval přívod vody k větší turbíně v šířce 1,9 m a délce 3,4 m, který bylo možno uzavírat stavidlem. Náhon na konci rozdělen pilířem na 2 oddělení. K menší turbíně vedl levý žlab uzaviratelný stavidlem 2 m širokým a 71,5 cm vysokým, pravé oddělení zřízeno jako jalový žlab o šířce 195 cm.
          U stavidel se snížil dosavadní práh na konci náhonu o 7 cm a vodní hladina se zvedla o 24,5 cm do úrovně malého jezu. Náhon byl překlenutý v místě lednice, kde byla zřízena místnost 3 x 5,25 m velká.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          VýrobceRapid - R.Schifaner, Klatovy
          Popis1910 instalovány 2 turbíny 1) výkon 25 HP 2) výkon 12 HP
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,2 m3/s, spád 2,9 m, výkon 34 HP
          úprava 1930: hltnost 1250 l/s, spád 3,2 m (prohlouben odpad o 60 cm), výkon 25 + 12,5 HP
          1974 demontována a odvezena do šrotu
          2015: 1 turbína, výkon 19 kW
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          VýrobceRapid - R.Schifaner, Klatovy
          Popis1910 instalovány 2 turbíny 1) výkon 25 HP 2) výkon 12 HP
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 1,2 m3/s, spád 2,9 m, výkon 34 HP
          úprava 1930: hltnost 1250 l/s, spád 3,2 m (prohlouben odpad o 60 cm), výkon 25 + 12,5 HP
          1974 demontována a odvezena do šrotu
          2015: 1 turbína, výkon 19 kW
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1714: 3 kola
          1879: 1 kolo pro mlýn, 1 kolo pro franc. kámen, 1 kolo pro pilu
          TypNásosková turbína – Metaz
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popis1987 kolaudovány turbíny MTB a MT5
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • francouzský kámen | Počet: 1
          • AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 135-139
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 135-139
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.tv-adams.wz.cz/Uslava-mve.html
            Datum citace internetového zdroje14.12.2016
            AutorMinisterstvo finací
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 30
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVendula Hnojská
            NázevToulky po vodě - mlýny na řece Úslavě
            Rok vydání2011
            Místo vydáníBlovice
            Další upřesněnís. 122-128
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Láska
            NázevZdemyslický mlýn kdysi a dnes
            Rok vydání2006
            Místo vydáníBlovice
            Další upřesněníJižní Plzeňsko IV/2006, s. 62-70
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            14.12.2016 21:12 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2016 14:02
            Radomír Roup 24.6.2018 17:29
            doxa (Jan Škoda) 30.6.2020 00:08