Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Ve Strýčkovicích žil od roku 1780 mlynářský rod Chvalů. Mlýn pravděpodobně v té době koupil Jan Chval.
Koncem 19. století hospodařil na mlýně Josef Chval a po něm jeho syn Karel.
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Chval, mlýn a elektrárna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlynář Karel Chval mlýn v letech 1938-40 přestavěl a zvětšil. Mlýnské vodní kolo vyměnil za Francisovu turbínu a mlýnskou budovu zvýšil o dvě patra do podoby, jakou tu můžeme vidět dnes. Přistavěl také strojovnu. Vedlejší stará mlýnská budova /dříve výměnek/ sloužila jako byty pro stárka, mládka a chasu. Mimoto tu byla rovněž další hospodářská stavení.
V roce 1953 byl mlýn znárodněn. Byl ale v provozu až do roku 1963. Poté došlo k jeho zastavení, stroje včetně turbíny byly demontovány a náhon byl zasypán. Mlynář Karel Chval zemřel v r. 1975.
Dnes je budova bývalého mlýna vedena v katastru nemovitostí jako tzv. jiná stavba.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Chval
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Josef Chval
1939 - Karel Chval (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
