Člověk musí mlátit zrno dříve, než je pošle do mlýna
a svoje děti dříve, než je pošle do světa.
(německé přísloví)

mlýn Korečník

mlýn Korečník
66
17
Kříše
338 24
Rokycany
Kříše
49° 48' 52.8'', 13° 31' 55.3''
Mlýniště bez mlýna
První zmínky o mlýnu jsou z r. 1714, v r. 1903 byl přestavěn a ve 20. stol. byl ještě přestavován několikrát, takže zde vznikl výstavní mlýn. V r. 1952 byl mlýn znárodněn a zastaven. Původně byl mlýn v katastru Nadryby a měl čp. 17 na stav. parcele č. 24, "za komunismu" byl zařazen do katastrálního území Kříše s čp. 66 na st. 318.
Někdy před rokem 2018 postavena novostavba na místě mlýna.
Při ústí Korečnického potoka do Berounky
Korečnický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýnu pocházejí z r. 1714, kdy opat kláštera v Plasích Eugenius Tyttl vykoupil tento mlýn od rodiny Valentů a místo peněz jej dal jednomu z bratrů, Dominiku Valentovi, k užívání. Mlýn stojí na potoce a pro provoz je využívána akumulační nádržka v těsné blízkosti mlýna, odkud je voda vedena vantroky na vodní kolo.

V r. 1839 je na indikační skice jako majitel čp. 17 uveden Josef Žaloudek.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Koncem 19. stol. byl majitelem mlýna Matěj Fencl, rolník z Kostelce u Nadryb.

V roce 1903 za jeho syna, Bohumila Fencla, se mlýn přestavoval. Na mlýně pak žil Bohumilův bratr Rudolf Fencl /nar. 1867/ se svou manželkou Josefou.

Když v roce 1926 Bohumil Fencl zemřel ve věku 59 let, mlýn koupil dr. Kožíšek, který celý objekt přestavěl a opatřil mlýn novými stroji; ještě v roce 1930 se tu však nemlelo. Ve mlýně se začalo mlít teprve až v prosinci roku 1932, kdy byl jeho novým nájemcem Slovák Jan Poláček. V listopadu 1934 pronajal Kožíšek svoje hospodářství p. Henzlovi a mlýn pak převzal do nájmu pan Suchý.

V roce 1938 Kožíšek mlýn i s hospodářstvím a rozsáhlými pozemky prodal ing. Schubertovi, řediteli podniku Konstruktiva, dříve Škodovy závody Plzeň, za 520 000 Kč. Schubert měl dost finančních prostředků a chtěl z Korečníku vybudovat výstavní mlýn s hospodářstvím.

Během války se v objektu hodně stavělo. Mlýn byl přestavěn na pohon spirální Francisovou turbínou a jako záložní zdroj pro případ nedostatku vody sloužil elektromotor. V budově byla trafostanice s přívodem 3x22 kV. Mlýn měl tři válcové stolice a turbína dávala výkon asi 10 HP. Spád zde byl asi 8 metrů. Změn však doznaly hlavně hospodářské budovy.

 

Po znárodnění 1. února 1952 připadl mlýn i hospodářský dvůr s budovami a polnostmi JZD Všenice. Velkou stodolu družstvo demontovalo. Mlýn byl zastaven, turbína byla dána mimo provoz. Jen obytné stavení vedle mlýna bylo obydleno.

Objekt nešťastnou náhodou kolem roku 1970 vyhořel. Ostatní budovy mlýna dále chátraly, poškozeny byly i střechy a celý objekt byl v demoličním stavu. Tehdejší vlastník - Svaz družstevních rolníků - měl záměr vybudovat z areálu autocamping. Financoval přivedení vysokého napětí, zřízení trafostanice a vrt na pitnou vodu. Pro nedostatek peněz se však nepokračovalo.   

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po roce 1991 byl objekt vrácen rodině Schubertových, jež provedla sanační práce na střechách budov. Poté / zřejmě další vlastník/ kolem roku 2015 zahájil přestavbu budovy ke zcela jinému účelu /penzion?/. Čp. 66 je vedeno v katastru nemovitostí v současné době jako zemědělská stavba, přestavbu se zřejmě nepodařilo dokončit. 

Vlastníkem Korečnického mlýna je od r. 2018 rodina Kratschmerova. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Valenta
  • Žaloudek
  • Fencl
  • Kožíšek
  • Poláček

Historie mlýna také obsahuje:

Do r. 1714 Valenta, koncem 19. stol Matěj Fencl, 1903 Bohumil Fencl, od r. 1926 dr. Kožíšek, od r. 1938 ing. Schubert. Mlýn znárodněn 1952, vlastníkem JZD Všenice, poté Svaz družstevních rolníků, po r. 1991 rodina Schubertova, v souč. době Václav Brůj.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • akumulační nádržka
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Výrobce
            PopisTurbína Francisova spirální dávala výkon asi 10 HP. Spád zde byl asi 8 metrů.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 39-41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 39-41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            22.1.2017 16:40 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.5.2019 06:29