Člověk musí mlít, když voda teče.
(švédské přísloví)

Panský, Pustecký mlýn

Panský, Pustecký mlýn
10
sady Míru
Liteň - Leč
267 27
Beroun
Liteň
49° 53' 25.8'', 14° 9' 23.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn pod hrází Pustého rybníka v Leči na místě zaniklé středověké tvrze Budovců z Budova. V 50. letech 20. stol. rovněž zbořen.
100 m od kapličky v Leči
Vodický potok
volně přístupný

Obecná historie:

Doba založení a výstavby mlýna Pusteckého zůstane již asi navždy zahalena tajemstvím. Snad ho založili již Budovci z Budova ve 14. či l5.století, snad vznikl až později, kdy Leč měla být podle ústního podání značně rozlehlá a měla být snad dokonce povýšena na město. V nejstarších liteňských matrikách z konce 17. A začátku l8.století je totiž uváděn jako "Pustej mlejn". Může to znamenat, že zde kdysi mlýn stával a v době zápisu byl "pustý" (nemeloucí, neobsazený). Na druhé straně to však může též znamenat, že při tomto zápisu byl již v provozu a pojmenování se zachovalo z dob předešlých. Anebo třetí možnost. Mlýn byl postaven až v roce 1714 při kácení lesa "Ve starých hatích" a své jméno dostal podle rybníka tj. mlýn na hrázi Pustýho, zkráceně Pustej mlejn. První písemná zmínka (z farních matrik) se datuje rokem 1715. Tehdy se oženil Václav, syn Jiříka Kosstoffala z Pustýho mlejna s Dorotou z Praskoles. Stalo se tak 27.ledna. Roku 1720 se žení Petr Biřminský z Pustýho mlejna s Annou Procházkovou. Další zápis je až z 27.listopadu 1726, kdy se manželům Jiřímu a Kateřině Jedličkovým narodil syn Jan Georgius.

Dále se zápisy jen hrnou:

V únoru 1727 umírá Jiří Jedlička

V červenci 1727 se vdova Kateřina Jedličková vdává za Václava Slavika

V červnu 1728 se Václavu a Kateřině Slavíkovým narodil syn Petr Pavel. Umírá po devíti dnech.

V prosinci 1729 umírá Martin Hájek z Pustýho mlejna, mlynář tamější

Pusťme se do rekapitulace.Prvním obyvatelem, o kterém máme zprávy byl Jiří Kosstoffal, po kterém následoval jeho syn Václav s ženou Dorotou. To vyplynulo ze zápisu z roku 1715. Zda to byli již mlynáři, kdo ví?! Dalším, snad mlynářem, byl Petr Biřminský. Za něho musíme zařadit mlynáře Martina Hájka. Počítáme-li totiž s tím, že Kateřina, manželka Jiřího Jedličky a později i Václava Slavíka, byla dcerou Hájkovou, dostáváme určitou posloupnost uživatelů mlýna: Hájek, Jedlička, Slavík. Zde je vidět, že tehdy, tj. ve dvacátých letech 18.století, byl mlýn už v plném provozu. Naskýtá se však ještě jedna možnost. Mlynář Hájek mohl přijít do Pustého mlýna a provozovat zde své řemeslo až po Václavu Slavíkovi (což je pravděpodobnější, protože nikde v matrikách není zmínka o svatbě Jiřího Jedličky a Kateřiny Hájkové). Kromě toho mohou pro tuto variantu hovořit i následující zpráva: -26.června 1728 zemřel Petr Pavel, jediný syn Václava a Kateřiny Slavíkových. To mohl být dostatečný důvod k tomu, aby se oba manželé rozhodli opustit Leč. V ústním podání se kromě pojmenování Pustý, Pustecký či Žákův mlýn, objevuje i název “Mlýn Slavíkův”. Znamenalo by to, že Slavík byl mlynář, že byl před Hájkem (jinak by to byl přece “mlýn Hájkův) a že se určitou měrou zasloužil o znovuzřízení mlýna. A tak tu máme naprosto jinou posloupnost: Jedlička, Slavík, Hájek. Dopracovali jsme se ke dvěma variantám. Podle jedné byl mlýn obnoven počátkem dvacátých let 18.století. Podle druhé obnovil mlýn Václav Slavík v roce 1728.

Která z nich je ta správná??

První? Druhá? Nebo nějaká třetí? Pokračujeme dále…

Úmrtím mlynáře Martina Hájka se uprázdnilo místo mlynářské. Ne nadlouho. Do Leče, která se mimochodem začíná stále více rozrůstat, přichází mlynář Jan Příbrský. Ten zde mlel 17-18 roků (první zmínka 1731, poslední 1747) a l6.října 1748 koupil horní mlýn vlenecký. Na jeho místo přichází Václav Libetzek s manželkou Františkou. Jak tehdy mlýn vypadal je těžko soudit. Ale nebudeme určitě daleko od pravdy, jestliže ho vykreslíme jako jedno stavení sloužící zároveň k mletí i k obývání. Teprve postupem času se mlýn rozšiřoval, až dosáhl velikosti, známé pamětníkům.

"….jedno staveni velké, čelem k rybníku, sloužící za mlýnici a byt, k němuž přilepeno druhé s chlévy, stojící souběžně s hrázi. Naproti nim, dovnitř vsi směrem, opět dvě budovy taktéž ve tvaru písmene L vystavěné` jedna z cihel pálených a druhá z kamene vystavěna jest, jedna střechu z tašek pálených, druhá však ještě doškovou má. První slouží k úschově nářadí a vozů, zatímco druhá co stodola. Celý objekt kamennou zdi ohrazen, se třemi vjezdy, z nichž dva k zanášce z hráze vedou a třetí z pole přímo do stodoly. K mlýnu patři mnoho poli a luk.." Podle ústního podání existovalo ve mlýně souběžně s mlynářstvím i pekařství a koželužství. Stejně tak se zachovala i vzpomínka na velký požár mlýna, který prý vznikl od uzení masa. Tehdy vzňal se omastek a oheň se přenesl na doškovou střechu. Lidé pomáhající hasit, rozkradli většinu masa a pečiva. Majitel, jakýsi žid Hoffmann, si pak velmi stěžoval na nepoctivost občanů chalupeckých.

Pravda nebo výmysl. Kdoví. Ve výčtu majitelů mlýna jsme skončili u Václava Libetzka. Pokračujme dále. 30.listopadu 1754 prodal Václav Libetzek mlýn Pustecký v Dlouhé leči Vojtěchu Brejchovi a jeho potomkům za 420 zlatých. Vojtěch Brejcha, mlynář z Pustýho mlejna a spolustarší cechmistr pořádku liteňského (jak je doslovně uvedeno ve farní matrice) zemřel roku 1785 a zůstal po něm šestiletý syn Antonín a vdova Rozina. Ta se znovu provdala za stárka Jana.Šebka. Spolu pak, roku 1791, mlýn prodali s povolením vrchnosti Janu Švejcarovi za 1510 zlatých. Ten zde hospodařil pouze rok a 30.listopadu 1792 koupil mlýn za 1800 zlatých Jan Mužík. Tento Jan Mužík je nazýván jako mlynář z Novýho mlýna. Znamená to, že v této době, tzn. Kolem roku 1792 byl mlýn přestavěn a získal přibližně vzhled známý současným pamětníkům.

Po Janu Mužíkovi převzal mlýn l0.června 1799 syn Václav Mužík. Od něho mlýn koupil 4.prosince 1816 za 1560 zlatých Josef Prepler, který jej 8.dubna 1829 prodal Františku a Josefce Čechovým za 3000 zlatých. 15.července 1830 koupil mlýn za 3280 zlatých Matěj Lukavský pro nezletilého Jana Zajíčka. 31.října 1836 se stal majitelem František Obrazovský s manželkou Annou za sumu trhovou 5000 zlatých. Ti mlýn prodali 19.prosince 1841 manželům Václavu a Marii Fiřtovým za 6400 zlatých. 15.července 1844 jej za stejnou sumu koupil František Karásek, aby ho l6.září 1846 opět prodal Václavu Zajíčkovi a jeho manželce Anně za 6809 zlatých. Tito mlýn prodali za 7750 zlatých Josefu Pelikánovi a jeho manželce Anně. 19.června 1851 koupil mlýn za rovných 10 000 zlatých Čeněk Procházka s manželkou Annou a znovu jej prodal l8.února 1853 za 11080 zlatých Janu Barochovi. Od l2.září 1854 byl majitelem Antonín Hrabě s manželkou Josefou.

Koncem sedmdesátých let 19. století se stává majitelem Antonín Žák , po kterém se mlýnu také říká. Po něm, nebo spolu s ním byl ve mlýně i zmíněný žid Hoffmann, kdy mlýn vyhořel. Na přelomu 19. a 20.století mlýn patří majiteli liteňského panství, rytíři Daubkovi. To už se zde nemlelo, pouze šrotovalo, což obstarával jakýsi Malý z Leče čp.17.

I to brzy skončilo a mlýn sloužil jen jako obytný objekt, který pronajímal pán liteňského panství. Někdy v této době se zřítila stará došková stodola a mlýn dále pustl a chátral.

Mezi válkami dochází ještě ke snaze zřídit z nevyužité kolny hasičskou zbrojnici, ale i to končí fiaskem a mlýn je odsouzen k zániku. Po druhé světové válce je odtud vystěhován poslední obyvatel Václav Strauff a kolem roku 1947 je započato s likvidací. Poslední zdi jsou zbořeny při stavbě kravína v letech 1958-59. Dodnes se zachovalo pouze pojmenování “ve mlejně” pro zde existující skládku.

(Josef Kozák, 2003)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Od 14. stol. stávala na místě pozdějšího mlýna tvrz, náležející rodu Budovců z Budova.

Zobrazen na I. voj. map.

1840 majitel František Obraz

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Velký požár mlýna, který prý vznikl od uzení masa. Tehdy vzňal se omastek a oheň se přenesl na doškovou střechu. Lidé pomáhající hasit, rozkradli většinu masa a pečiva. Majitel, jakýsi žid Hoffmann, si pak velmi stěžoval na nepoctivost občanů chalupeckých.

Na přelomu 19. a 20.století mlýn patří majiteli liteňského panství, rytíři Daubkovi. To už se zde nemlelo, pouze šrotovalo, což obstarával jakýsi Malý z Leče čp.17.

I to brzy skončilo a mlýn sloužil jen jako obytný objekt, který pronajímal pán liteňského panství. Někdy v této době se zřítila stará došková stodola a mlýn dále pustl a chátral.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po druhé světové válce je odtud vystěhován poslední obyvatel Václav Strauff a kolem roku 1947 je započato s likvidací. Poslední zdi jsou zbořeny při stavbě kravína v letech 1958-59.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kosstoffal
  • Biřmínský
  • Hájek
  • Jedlička
  • Slavík
  • Příbrský
  • Libetzek
  • Brejcha
  • Švejcar
  • Mužík
  • Prepler
  • Čech
  • Lukavský
  • Zajíček
  • Obrazovský
  • Fiřt
  • Karásek
  • Zajíček
  • Pelikán
  • Procházka
  • Baroch
  • Hrabě
  • Žák
  • Hoffmann
  • Malý

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    03 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        "….jedno staveni velké, čelem k rybníku, sloužící za mlýnici a byt, k němuž přilepeno druhé s chlévy, stojící souběžně s hrázi. Naproti nim, dovnitř vsi směrem, opět dvě budovy taktéž ve tvaru písmene L vystavěné` jedna z cihel pálených a druhá z kamene vystavěna jest, jedna střechu z tašek pálených, druhá však ještě doškovou má. První slouží k úschově nářadí a vozů, zatímco druhá co stodola. Celý objekt kamennou zdi ohrazen, se třemi vjezdy, z nichž dva k zanášce z hráze vedou a třetí z pole přímo do stodoly. K mlýnu patři mnoho poli a luk.."
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pekárna
            • jiné
            Dle ústní tradice bývalo u mlýna pekařství a koželužství.
            • stavidlo
            • náhon
            • rybník
            Nad mlýnem Pustý rybník o rozloze 8 ha.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 70
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 70
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            17.3.2017 11:24 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.3.2017 07:51