Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První zmínky o mlýně na místě toho dnešního pocházejí ze 17. století, kdy zde stával malý mlýnek. Jednalo se o jeden z mnoha mlýnů na Bílém potoce, jeden z posledních na jeho toku. Sloužil obyvatelům Veverské Bítýšky a blízkého (toho opravdu blízkého, tj. do dvou kilometrů) okolí.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem pily E.M. Bachmann.
Objekty staršího mlýna v r. 1937 koupili manželé Blanka a Maxmilián Jarošovi, pocházející z mlynářských rodů Pippalů a Jarošů. V letech 1937 - 38 proběhla demolice původních budov a na jejich místě byla postavena současná budova nového mlýna. Čtyřpodlažní mlýn byl vybaven tehdy nejmodernější mlýnskou technologií a strojním zařízením firmy Jos. Prokopa synové z Pardubic. Vodní náhon přivádí vodu od stavidla z koryta Bílého potoka do vodní nádrže, ze které je voda spádem vedena na lopatky dvou Francisových turbin, které slouží k pohonu mlýnských strojů. Stavba Jarošova mlýna a úprava vodního náhonu byla ukončena na podzim roku 1938, kdy byl zahájen provoz
Od března 1939 po německé okupaci ČR bylo mletí pro potřeby obyvatel omezeno. Po skončení druhé světové války mlel mlýn pro potřeby zemědělců ze širokého okolí.
Od 1. 7. 1951 přešlo právo na provozování Jarošova mlýna na tehdejší Hospodářské družstvo v Brně a následně pak od 1. 1. 1953 na Středomoravské mlýny, n. p. Brno. V r. 1991 byl v restituci předán Blance Jarošové. Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 prohlásilo vodní Jarošův mlýn se strojním a dřevěným technologickým vybavením za kulturní památku. Mlýn představuje typickou průmyslovou stavbu z první poloviny 20. století a je názorným dokladem a výpovědí o tom, jak se zpracovávalo obilí a mlela mouka ve vodním válcovém mlýně.
Objekt prochází postupnou rekonstrukcí. Původním majitelům byl mlýn vrácen v roce 1991 a ti jej v roce 2003 zpřístupnili veřejnosti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - E.M. BACHMANN
1937 - 1951 - Blanka a Maxmilián Jarošovi
1951 - Hospodářské družstvo v Brně
1953 - Středomoravské mlýny, n. p. Brno.
1991 - Blanka Jarošová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: