Mlýn mele všelijaké zrní.
(dánské přísloví)

Podlouňovický, Jeřábkův mlýn

Podlouňovický, Jeřábkův mlýn
78
Louňovice pod Blaníkem
257 06
Benešov
Louňovice pod Blaníkem
49° 38' 33.8'', 14° 51' 16.6''
Mlýniště bez mlýna
Po pravé straně silnice z Louňovic do Kondrace, před mostem přes Blanici stával mlýn. Trpěl častými povodněmi, které ničily i hráz, která jej chránila. V roce 1834 dřevěný mlýn vyhořel. V roce 1840 byl na místě vyhořelého mlýna postaven nový, poschoďový, zděný. Ten nejdříve vrchnost pronajímala a pak prodala soukromým mlynářům. Ve mlýně se vystřídaly čtyři mlynářské rody. Nejdéle, téměř celé století, tu hospodařil rod Jeřábků. Když jediný syn posledního mlynáře Jeřábka zahynul v 1. světové válce, vzala si jedna z dcer Václava Mikšovského, mlynáře z Nučic u Českých Budějovic.
Severovýchodně od městyse Louňovice pod Blaníkem
Blanice
volně přístupný

Obecná historie:

Stával po pravé straně silnice z Louňovic do Kondrace, před mostem přes Blanici. Trpěl častými povodněmi, které během jednoho roku dvakrát zničily hráze, odplavily i dřevěný most. V roce 1834 požár zničil i dřevěný mlýn. Aby byl uchráněn nový mlýn před velkou vodou, začala vrchnost za arcibiskupství ještě v témže roce stavět nový, kamenný most a navážet ještě vyšší hráze. (Most betonový byl vystavěn v roce 1954-56)
V roce 1840 byl na místě starého, dřevěného mlýna postaven nový, 1 poschoďový, zděný, krytý taškami. Ten nejdříve vrchnost pronajímala a pak prodala soukromým mlynářům. Ve mlýně se vystřídaly čtyři mlynářské rody. Nejdéle, téměř celé století, tu hospodařil rod Jeřábků. V r. 1848 se do mlýna přiženil mlynář Ignác (Hynek) Jeřábek z Hluboké. Byl to pravý český „Pan otec“, vlastenec, který byl výborným pokrokovým hospodářem. Byl zároveň i starostou Louňovic.
Mlynář Jeřábek jel v čele banderia, které slavnostně vezlo 12. května 1868 do základů Národního divadla v Praze blanický kámen. Na památku této události vysázel podél silnice u mlýna lipovou alej. U Jeřábků měli 5 dětí, nejstarší syn padl v 1. světové válce a čtyři dcery, které se zapojovaly do kulturního dění v Louňovicích, byly členky tehdejšího ochotnického divadla. Rod Jeřábků tu spravoval mlýn plných 77 let od r. 1848 – 1925. 19. prosince 1925 se v Podlouňovickém mlýně změnil hospodář. Do mlýna přišel z Nučic u Českého Brodu mladý mlynář Václav Mikšovský, za manželku si vzal Růženku dceru starého pana otce, který jím zároveň předal celý mlýn s pilou, hospodářstvím a polnostmi. Nástupce zmodernizoval chod mlýna. Nahradil mlýnská kola turbinou na vlastní elektrický proud, poháněnou vodou přiváděnou ze slepého ramene Blanice. Elektrický pohon přivedl i ke Kanadské pile, která byla součástí mlýna již od roku 1840. Pila byla vedena jako chráněná památka pro její zvláštnost. Její stavba byla celá dřevěná i spojení bylo bez jediného kovového hřebíku. Elektřina do obytné části mlýna byla zavedena až po r. 1930 přípojkou ze Světlé. Do budovy mlýna byly ze silnice dva vchody. Jeden do mlýnice, druhý do obytné části. V přízemí byla šalanda, kde se scházela mlynářská chasa, stárek, mládek, čekali tu mleči, pobývali krajánci, kteří se tu vyspali i najedli. Krajánci přicházeli, aby seřídili a opravili zařízení mlýna, přinášely zprávy z jiných krajin, zpívali, vyprávěli příhody veselé i smutné a pak odešli do dalšího mlýna. A co se tu v šalandě vyprávělo? Že po smrti jisté děvečky, která se u mlýnských kol utopila, tady strašila. Nebo, že hastrmani odtud prý chodívali do Louňovic k muzikám do hospody na „Adamovsko“, to byl hostinec, který stál na rohu náměstí a Rozmarýnské ulice. V přízemí byla ještě velká kuchyň, ve které se pro všechny vařilo a černá pec na pečení chleba. V poslední době tu vypomáhala stará paní Jindrová, pravá ruka paní mlynářky, výborně vařila a pekla chutný chléb. Bydlela v blízké vile Blaník. Stávalo se při velké vodě v Blanici, že protékala chodbami v přízemí mlýna. V 1. poschodí byla velká ložnice a prostorná obývací místnost, zároveň jídelna s dlouhým stolem a lavicí. Tady měl i pan mlynář svůj koutek s kancelářských stolem, kde „úřadoval“. Vedl účetní knihy o hospodaření o výplatách pro úřady i pro vlastní potřebu. Zde potvrzoval „mlecí knížky“, doklad v množství o druhu obilí na semletí a pak o převzetí mouky.
Do mlýna přiváželi zemědělci větší množství obilí na dřevěném voze „korbě“, drobní hospodáři na trakaři, vozíku a v zimě i na sáňkách. Ve mlýně byl provoz i za druhé války. Na budově byl černý, česko-německý nápis MLÝN – MÜHLE. Rodina Mikšovských měla 3 děti. Nejstarší byla dcera Zdenička *1926 – zemřela v r. 2008. Syn Václav byl vyučen mlynářem *1928, dlouhá léta byl zaměstnán u firmy „Jelínek“ ve Vizovicích na Moravě. Nejmladší syn Jaroslav *1940, zaměstnanec ČSAD, v důchodu, bydlí v Louňovicích.
Podlouňovický mlýn utichl, provoz se zastavil v r. 1948 – kdy byl dle tehdejších zákonů znárodněn. Pozemky a hospodářské zvířectvo patřící ke mlýnu přešlo do místního Jednotného zemědělského družstva. Pan mlynář byl v posledních letech zaměstnán jako účetní v nově založeném družstvu v Louňovicích. Zemřel v r. 1970 v 77 letech. Mlynářem byl od r. 1925 – 1978, tj. 23 let. Paní mlynářka zůstala sama v opuštěném mlýně do roku 1977. Poslední léta dožila v rodině nejmladšího syna Jaroslava, v rodinném domku v Louňovicích, kde o ni pečovali. Zemřela v r. 1983 v 81. letech.
Syn Jaroslav je poslední žijící potomek z mlynářského rodu Mikšovských. ( Louňovický zpravodaj - J. Holá


Historie mlýna obsahuje událost z období:

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Vlašim
Název toku: Blanice
Obec, čp. : Louňovice 78
Podnikatel: V. Mikšovský
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 4 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 17,16

Ve mlýně byl v provozu i za druhé války. Na budově byl černý, česko-německý nápis MLÝN – MÜHLE.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Podlouňovický mlýn se zastavil v r. 1948 – kdy byl dle tehdejších zákonů znárodněn. Pozemky a hospodářské zvířectvo patřící ke mlýnu přešlo do místního Jednotného zemědělského družstva. Pan mlynář byl v posledních letech zaměstnán jako účetní v nově založeném družstvu v Louňovicích. Zemřel v r. 1970 v 77 letech. Mlynářem byl od r. 1925 – 1978, tj. 23 let. Paní mlynářka zůstala sama v opuštěném mlýně do roku 1977.

Památkově chráněno od 31. prosince 1965. Památková ochrana zrušena 10. listopadu 1982. Zahrnutí do památkové péče – odkaz
https://search.seznam.cz/?q=Podlou%C5%88ovick%C3%BD+ml%C3%BDn&count=10&pId=JIKn_XxzmzkfWX2VQHaM&from=10

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Spratek
  • Jeřábek
  • Mikšovský

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Václav Mikšovský (RR)


Zobrazit více

Výpisy pro Podlouňovický Mlýn, Louňovice pod Blaníkem čp.78

Částečný výpisy z matrik fary Louňovice pod Blaníkem
http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?124
Jakub Spratek mlynář a oo25.2.1786 Josefa
*9.7.1786 František
Další matriky nejsou doposud digitalizovány

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádné
            Žádná položka není vyplněna
            Mlynář Václav Mikšovský po roce 1925 celý mlýn s pilou zmodernizoval. Nahradil mlýnská kola turbinou, poháněnou vodou přiváděnou ze slepého ramene Blanice. Elektrický pohon přivedl i ke Kanadské pile, která byla součástí mlýna již od roku 1840. Pila byla vedena jako chráněná památka pro její zvláštnost. Její stavba byla celá dřevěná i spojení bylo bez jediného kovového hřebíku.
            Zaniklý
            • pila
            Pila od r. 1840
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisPočet a druh vodních motorů: 4 kola na svrchní vodu
              Normální výkon v ks: 17,16
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisPočet a druh vodních motorů: 4 kola na svrchní vodu
              Normální výkon v ks: 17,16
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorStátní oblastní archiv v Praze
              NázevMatriky fary Louňovice pod Blaníkem
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?124
              Datum citace internetového zdroje5.9.2017
              AutorStátní oblastní archiv v Praze
              NázevMatriky fary Louňovice pod Blaníkem
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?124
              Datum citace internetového zdroje5.9.2017
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje5.9.2017
              AutorJ. Holá
              NázevZ historie Podlouňovického mlýna
              Rok vydání2009
              Místo vydáníLouňovice pod Blaníkem
              Další upřesnění
              OdkazLouňovický zpravodaj č.12, červen-září 2009.
              Datum citace internetového zdroje5.9.2017

              Žádná položka není vyplněna

              Odkaz na kamerový záznam místa, kde stál mlýn.


              Blanice (vlašimská), km 32,8 - nástupní místo …https://mapy.cz/zakladni?x=14.8540754&y=49.6432177&z=17&pano=1&pid=43467492&yaw=4.784&fov=1.570&pitch=-0.066&source=base&id=1910486

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              5.9.2017 19:30 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 6.9.2017 20:13
              Radomír Roup 13.6.2018 17:13
              doxa 14.3.2018 14:21