Považuje špicla za mládka.
(německé rčení)

Horní mlýn

Horní mlýn
32
Kunratice u Cvikova
471 55
Česká Lípa
Kunratice u Cvikova
50° 46' 45.6'', 14° 40' 39.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalá mlýnská usedlost stojí na severním okraji obce vpravo od silnice do Mařenic. Tento mlýn byl mladším z obou kunratických mlýnů.
severní okraj obce
Svitavka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn mlýna spadá do období rozšiřování soustavy mlýnu na zákupském panství v roce 1727. Byl vystavěn na místě staršího selského gruntu. Pro odlišení od staršího mlýna v obci čp. 61 byl vzhledem ke své poloze na toku Svitávky nazýván „Horní“. Mlýn zpočátku disponoval jen jedním mlecím složením a platilo se z něj 8 zl. na vykrmování vepřů a v naturáliích 2 strychy pšenice a 16 strychů žita. Stavebníkem mlýna byl Anton Bradl, který ho v roce 1737 prodal Johannu Frantzovi Bradlovi, pilaři ze Cvikova, za 500 zl. Po něm zde hospodařil jeho syn Josef, který za mlýn zaplatil 1000 zl.

Následovali vlastníci 1790 Florian Bradel (cena 900 zl.), 1802 Josef Jäger, 1817 Johann Fabianitsch (5419 zl. 3¾ kr.) a 1818 Josef Grohmann (5880 zl.). Josef Jäger žádal vrchnost o povolení zřídit u mlýna krupník nebo špicovací složení nebo obojí. U krupníku se předpokládalo použití kladivové stoupy.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1870 vlastnil mlýn Franz Grohmann. Krátce nato zde vodní kniha uvádí Wenzela Weisse a jedno obyčejné a jedno umělecké složení. V roce 1876 došlo k normování vodního díla.

Dalším vlastníkem byl Spořitelní spolek Kunratice, který zde údajně v roce 1887 nechal osadit první válcovou stolici.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ve 20. letech 20. století se stal majitelem Rudolf Paul, který zde od roku 1927 začal provádět postupnou modernizaci – severní přístavba mlýnice, nové strojní vybavení, osazení nového cejchu na fasádě přístavby, nový betonový jez.

V roce 1930 je zde stále jako majitel uváděn Rudolf Paul.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn pracoval ještě po roce 1945. Byl zde národní správce Josef Kratěna z mlýna v Rožátově u Mladé Boleslavi. V roce 1947 bylo zvažováno o ukončení provozu mlýna, správce si vymohl jeho zachování. V žádosti o zachování provozu byl jako důvod uváděn, že ve mlýně je nové zařízení.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

K ukončení mletí došlo v 50. letech 20. století. Následně mlýn spravoval místní Státní statek, ve mlýně se v té době šrotovalo, pohon strojů ale již zajišťoval elektromotor.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Objekt je evidován jako rodinný dům. Současný vlastník údajně zachránil část vybavení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bradl
  • Bradel
  • Jäger
  • Fabianitsch
  • Grohmann
  • Weiss
  • Paul
  • Kratěna

Historie mlýna také obsahuje:

1727 Anton Bradl

1737 Johann Frantz Bradl

Josef Bradl

1790 Florian Bradel

1802 Josef Jäger

1817 Johann Fabianitsch

1818 Josef Grohmann

1870 Franz Grohmann

Wenzel Weiss

Spořitelní spolek Kunratice

20. léta 20. st. Rudolf Paul

po roce 1945 Josef Kratěna - národní správce

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2017
      venkovský
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Obdélníková patrová budova se sedlovou střechou. Střecha má průběžné pultové vikýře a bobrovou krytinu. Je rozdělená požárními štíty na 3 části, to dokládá postupné rozrůstání budovy. Nejstarší část budovy je jižní strana, směrem na sever byla budova přistavována, nejmladší je severní technologická přístavba. Západně od budovy stojí menší obdélníková patrová stavba se sedlovou střechou, která je s budovou mlýna spojená hrázděnou krytou chodbou v úrovni prvního patra.
        • skládaný bedněný štít
        • okno
          • existující torzo uměleckého složení
          Žádná položka není vyplněna
          Dle revize vodního díla v roce 1938: tři válcové stolice, šrotovník, loupačka a pomocné stroje.
          Žádost o zachování provozu mlýna z roku 1948: tarár, koukolník, loupačka, prachový hranolový vysévač, rovinný vysévač, mačkadlo, mlecí složení, čtyři filtry a dvě šnekové míchačky na mouku, na mletí dvě dvouválcové stolice (z toho jedna mačkací), reforma. Strojní vybavení bylo od firmy Andrae + Fellgner, rok výroby strojů většinou 1940.
          Zaniklý
          • krupník
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • vantroky
          • odtokový kanál
          • lednice
          Náhon odbočoval ze Svitavky doleva (p.p.č. 3129/1), začínal na severním okraji obce vpravo od silnice na Mařenice a vedl na levém břehu Svitavky. V roce 1931 byl postaven šikmý betonový jez o délce koruny 9 m. Vpouštěcí stavidlo do náhonu dlouhého 362 m mělo šířku 1,18 m a výšku 1,02 m. Pře mlýnem a na začátku dřevěných vantrok byla jalová stavidla. Dřevěné vantroky byly vybaveny stavidlem o šířce 0,99 m a výšce 0,66 m. Náhon ústil do lednice s vodním kolem. Odpadní kanál vedl od mlýna pod terénem.
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn vodní kolo na střední vodu, spád 4,6 m, normovaný výkon 14,7 HP.
          Dle revize vodního díla v roce 1938 byl mlýn poháněn vodním kolem na střední vodu o průměru 5,37 m, šířce 1,4 m, hloubce korečků 0,28 m, spádu 4,6 m, spotřebě vody 300 l/s a výkonu 3,5 HP.
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn vodní kolo na střední vodu, spád 4,6 m, normovaný výkon 14,7 HP.
          Dle revize vodního díla v roce 1938 byl mlýn poháněn vodním kolem na střední vodu o průměru 5,37 m, šířce 1,4 m, hloubce korečků 0,28 m, spádu 4,6 m, spotřebě vody 300 l/s a výkonu 3,5 HP.
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV 50. letech elektromotor pro pohon šrotování.
          Typelektrický motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          PopisV 50. letech elektromotor pro pohon šrotování.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiroslav Kolka
          NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
          Rok vydání2012
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 111-113
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet, Jiří Kühn
          NázevLužické hory
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníMěsta a obce, Kunratice u Cvikova
          Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obkunrc
          Datum citace internetového zdroje13.11.2017

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          13.11.2017 14:33 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 13.11.2017 20:56