Když tito čtyři zemřou hladem, pomine svět:
kněz u jeptišek, rybářův kocour, pekařovo prase a mlynářův kohout.
(německé přísloví)

Scholzův mlýn

Scholzův mlýn
6
44
Mařeničky
471 56
Česká Lípa
Mařeničky
50° 47' 50.4'', 14° 40' 13.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova bývalého mlýna stojí v severní části obce na Hamerském potoce, těsně nad soutokem se Svitavkou.
severní okraj obce
Hamerský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn patřil k nejstarším na Cvikovsku. V Urbáři zákupského panství z roku 1560 však zachycen není, místo něj je tam uveden mlýn v Mařenicích, který měl být dle mladších zdrojů postaven až v první třetině 18. století. Existuje tedy možnost, že v Urbáři byl zachycen tento mlýn a že došlo k záměně.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

První zdejší mlynář je znám jménem k roku 1695. Byl to Adam Kreichwigs, koupil mlýn se dvěma složeními za 200 zl.  V roce 1712 převedl mlýn na svého švagra Johanna Knechtela z Naděje za 500 kop. Po něm následoval Hans Christoph Walter, který mlýn koupil v roce 1753 za 1500 zl. Poplatky tehdy činily 22 zl. 40 kr., 2 strychy a 2 věrtele pšenice a 28 strychů žita na vykrmení vepřů, dále v naturáliích 1 strych a 1 věrtel žita se stejnou mírou ovsa. Na opravy dostával mlynář od vrchnosti 40 kusů dlouhých prken ročně.

Tereziánský katastr (uzavřen k roku 1757) uvádí mlýn o jednom kole na nestálé a jednom kole na stálé vodě.

K roku 1780 byl mlýn převeden na mlynářského mistra Josefa Pohla ze Svoru, tehdy měl staré čp. 44. Josef Pohl za něj zaplatil 2607 zl. Dalšími mlynáři byli 1815 Johan Pohl (cena 12500 zl.), 1817 Franz Scholze ze zahradnické usedlosti v Krompachu (cena 8000 zl.), 1818 Johann Müller z Mařenic (cena 7200 zl.), 1828 Augustin Hanke (cena 900 zl. konvenční měny).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1860 vlastnil mlýn Heinrich Göttlich.

Vodní kniha zde po roce 1870 eviduje dědice Heinricha Göttlicha. Vybavením patřil mlýn mezi největší a nejdříve modernizované v regionu. Měl 3 mlecí a 1 špicovací složení. Zařízení pohánělo na rozdíl od starších údajů jen jedno vodní kolo na horní vodu o průměru 6,34 m.

V roce 1874 bylo provedeno normování vodního díla.

Další majitel Josef Mitter provedl v roce 1909 úpravu dna lednice.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1928 vlastnil mlýn Max Scholz, v tomto roce provedl výměnu vodního kola za spirální Francisovu turbínu firmy Günther & Lohse Hermannseifen (dnes Rudník na Trutnovsku), kolaudována byla v roce 1929. Současně prováděl modernizaci zařízení dle plánů strojírny Machaň & Comp. Pardubice.

V roce 1930 je stále uváděn majitel Max Scholz. V roce 1934 mlýn provozoval spořitelní a úvěrový spolek Mařenice (Spar- und Unterstützungsverein Gross-Mergthal). V tomto roce byla provedena revize vodního díla.

V roce 1938 vlastnil mlýn Ernst Scholz.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po ukončení 2. světové války byl Ernestu Scholzovi mlýn zkonfiskován a v roce 1947 byl úředně uzavřen. Vybavení ze mlýna bylo použito pro modernizaci dosud fungujících mlýnů v okolí, z velké části bylo odvezeno do mlýna v Kunraticích čp. 61.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kreichwigs
  • Knechtel
  • Walter
  • Pohl
  • Scholze
  • Müller
  • Hanke
  • Göttlich
  • Mitter
  • Scholz

Historie mlýna také obsahuje:

1695 Adam Kreichwigs

1712 Johann Knechtel

1753 Hans Christoph Walter

1780 Josef Pohl

1815 Johann Pohl

1817 Franz Scholze

1818 Johann Müller

1828 Augustin Hanke

1860 Heinrich Göttlich

po roce 1870 dědicové Heinricha Göttlicha

1909 Josef Mitter

1928 Max Scholz

1938 Ernst Scholz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2017
      venkovský
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Zděná patrová budova se sedlovou střechou. Ve štítě bývalé mlýnice je nika se soškou Panny Marie. Západně od budovy stál původně ještě jeden objekt patřící ke mlýnu, je vyobrazen ještě na letecké mapě z roku 1954. Tento starší, zbouraný objekt byl původním mlýnem.
        • kamenické prvky barokní a mladší
        • dveře
        • okno
        • drobné sakrální památky
            Žádná položka není vyplněna
            Revize rok 1934: dvě válcové stolice, loupačka, mačkadlo, šrotovací kamenné složení, hranolové a rovinné vysévače, pomocné stroje.
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            Vodní kniha 1870 : Náhon začínal u jezu na Hamerském potoce vpouštěcém stavidlem se světlou šířkou 1,52 m. Před mlýnem tekla voda ke kolu dřevěnými vantroky o délce 5,2 m a šířce 1,4 m.
            Později byl náhon společný také pro pilu čp. 66 ležící nad mlýnem. Odtok od pily čp. 66 tvořil náhon pro mlýn čp. 6.
            Po instalaci turbíny byly vantroky nahrazeny zděným korytem z pískovcových kvádrů s ústím do betonové kašny pro turbínu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1870: jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6,34 m.
            V „Seznamu…“ je k roku 1930 uváděno kolo na vrchní vodu o výkonu 15 HP, se spádem 6,95 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1870: jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6,34 m.
            V „Seznamu…“ je k roku 1930 uváděno kolo na vrchní vodu o výkonu 15 HP, se spádem 6,95 m.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceGünther + Lohse
            PopisRevize z roku 1934: Francisova turbína firmy Günther  Lohse, hltnost 210 l/s, spád 6,79 m, výkon 15 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 133-135
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Jiří Kühn
            NázevLužické hory
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníMěsta a obce, Mařeničky
            Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obmickc
            Datum citace internetového zdroje13.11.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            13.11.2017 16:26 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 13.11.2017 21:01