Jsi mlynářův přinespytel.
(německé rčení)

Dolní pila a mlýn; Unter Brettmühle

Dolní pila a mlýn; Unter Brettmühle
112
Potoční
Cvikov
471 54
Česká Lípa
Cvikov
50° 46' 46.9'', 14° 37' 52.3''
Mlýniště bez mlýna
Objekt se nacházel ve střední části Horního předměstí města Cvikov, mezi ulicemi Potoční a Vančurová, na pozemku č. 3546 jihovýchodně od dnešního obytného domu s čp. 112.
střed obce
Boberský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Objekt byl původně založen jako pila s malým obytným domem, povolené ke stavbě dostala od vrchnosti v roce 1737 Apolovie Bösin. Podle tereziánského katastru měla pila jedno kolo na stálé vodě. Objekt byl nazýván dolní pila.

Dalším držitelem byl v roce 1740 Johann Bradler uvádění k roku 1748 jako Pradl nebo Pradel, po něm převzal pilu Franz Bradler. V roce 1793 mu byla povolena stavba druhého katru a došlo ke zvýšení poplatku vrchnosti ze 4 na 12 zl.

Po celou první polovinu 19. st. se držitel snažil získat od vrchnosti schválení přestavby na obilný mlýn, pila patrně nevydělávala k jeho spokojenosti. První žádost byla podána v roce 1818, ale byla zamítnuta z důvodu dostatečného množství mlýnů v okolí. Negativní vyjádření dali i okolní mlynáři. V roce 1820 byla žádost opakována s tím, že pila je již 8 roků nečinná, avšak se stejným výsledkem. Další žádosti byly podány v období 1845-1846. Vyobrazení na mapách stabilního katastru však napovídá, že v té době zde již mlýn mohl existovat.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Existence mlýna v tomto objektu potvrdila plánová dokumentace z roku 1856, schválená začátkem roku 1857 Krajským úřadem v Litoměřicích. Plány zachycují existující stavby pily a mlýna, jejich majitelem byl Anton Pohl. Dle plánu vypracovaného zednickým mistrem Johannem Wünschem v roce 1856 byla v lednici osazena dvě vodní kola na vrchní vodu řazená vedle sebe ve dvou úrovních. Ke každému kolu vedly samostatné dřevěné vantroky.

V roce 1875 bylo vodní dílo normováno. V provozu byla tehdy dvě mlecí a jedno špicovací složení, uváděna je také ještě pila s vodním kolem o průměru 4,05 m, u mlýna dvě kola o průměru 4,52 m a 4,45 m. Majitelem byl nadále Anton Pohl, který je zde naposledy zmíněn v roce 1881.

Patrně již od roku 1887 zde spolu s mlýnem pracovala mechanická tkalcovna Josefa Pilze.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Byla postavena budova nové tkalcovny s výrazně odlišným půdorysem, ze kterého vyplývá, že pila a mlýn byly buď zbořeny, nebo že jejich zdi byly částečně začleněny do nové budovy. Provoz tkalcovny byl zastaven pravděpodobně v průběhu 30. let 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

K demolici objektu došlo někdy po roce 1954, na leteckém snímku z tohoto roku je tkalcovna již bez střechy.

Neexistuje, pozemek je dnes nezastavěná plocha.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pohl
  • Pilz

Historie mlýna také obsahuje:

1856 Anton Pohl

1887 Josef Pilz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      městský
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
        Objekt byl tvořen dvojicí větších budov. Budova odpovídající poloze pily byla spalná, měla přibližně půdorys U. Za ní na odtokovém kanálu byla nespalná budova mlýna obdélného půdorysu. Pozdější tkalcovna byla jediná budova s členitějším půdorysem, dle tvaru lze předpokládat začlenění částí zdiva z někdejších budov pily a mlýna do její stavby.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Normování vodního díla 1875 – dvě mlecí složení a jedno špicovací složení
            Zaniklý
            • pila
            • tkalcovna
            • jez
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            Náhon začínal u zaniklého jezu na potoce, který se nacházel za dnešním domem čp. 103/II. Jez byl dřevěný přepadový o délce koruny 9,9 m. Náhon tekl po pravé straně potoka, skládal se ze skrytého kanálu a otevřeného koryta o profilu 1x0,8 m a měl spád 1,3%. Nátok na kolo zajišťovaly dřevěné vantroky o profilu 0,955 x 0,35 m. Odtokový kanál byl krátce za objektem napojen do náhonu k mlýnu čp. 62.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kolo na vrchní vodu o průměru 4,44 m, šířce 1,14 m, hloubce korečků 0,245 m
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kolo na vrchní vodu o průměru 4,44 m, šířce 1,14 m, hloubce korečků 0,245 m
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 67-69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 67-69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            14.11.2017 14:04 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 19:45