To dřív bude mlýnský kámen lítat a
sklo se ohýbat jako církevní shromáždění.
(německé rčení)

Pechův, Neumannův; Pechmühle

Pechův, Neumannův; Pechmühle
65
Mařeničky
471 56
Česká Lípa
Mařeničky
50° 48' 7.4'', 14° 39' 52.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál na samotě na Hamerském potoce, při hranici katastrů obcí Trávník, Naděje, Mařenice a Mařeničky. Zpočátku spadal pod obec Trávník, později pod obec Mařeničky.
samota
Hamerský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn s jedním složením byl vybudován v rámci doplnění sítě mlýnů v severní části zákupského panství v roce 1735. Jeho stavitelem byl Josef Pech, podle kterého dostal název. V době svého vzniku spadal pod obec Trávník s čp. 52. Byl založen na místě starší selské usedlosti a vrchnosti byl za povolení stavby odveden poplatek 50 zl., který pak byl placen pravidelně každý rok. Jako u jediného mlýna na Cvikovsku nebyly zde žádné další poplatky v naturáliích.

Tereziánský katastr (1757) uvádí zde mlýn o jedno kole na stálé vodě.

Dalším držitelem byl nevlastní syn Josefa Pecha Hans Christoph, který za mlýn zaplatil 1000 zl., po jeho smrtil v roce 1765 následoval jeho syn Anton, který za něj zaplatil stejnou cenu. V roce 1790 přešel mlýn na jeho dceru Rossinu a jejího manžela Josefa Reisse opět za 1000 zlatých.

V roce 1802 mlýn koupil mlynář Josef Göttlich ze Stadtmühle ve Cvikově (čp. 62) za 6000 zl. a poté v roce 1839 Anton Pohl za 2400 zl. konvenční měny.

V roce 1843 na mapách stabilního katastru se mlýn objevuji již na katastrálním území obce Mařeničky na st. p. č. 6, ale stále ještě pod starým čp. 52. Začátek vodního díla severně od dnešní silnice patřil i nadále k obci Trávník.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1858 byl majitelem Franz Kreibich.

Vodní kniha po roce 1870 uvádí mlýn již pod novým čp. 65, nadále v majetku Franze Kreibicha, se dvěma mlecími a jedním špicovacím složením, vodním kolem na vrchní vodu o průměru 5,95 m. V roce 1874 došlo k normování vodního díla, cejch ze železné skoby s nápisem „F.K.1874“ byl usazen na skále před mlýnem.

Dalším majitelem byl Augustin Mitter a nejpozději pod roku 1897 Josef Neumann, po kterém dostal mlýn své druhé jméno.

V roce 1924 byla schválena přestavba na Francisovu turbínu, ve stejném roce byla také zkolaudována. Turbína byla umístěna do staré lednice po vodním kole. V té době je mlýn popisován jako válcový, to znamená s modernizovaným a doplněným vybavením.

V roce 1927 mlýn zcela vyhořel. V roce 1929 si nový majitel Adolf Pilp (psáno také Filp) s manželkou Marií podali žádost ke schválení výstavby nového mlýna a pily. Záměr předpokládal využití původní turbíny, která by byla doplněná o další turbínu s výkonem 7 HP. Ze záměru však sešlo.

V následujícím roce si podala Anna Mitterová žádost o zřízení výrobny dřevité vlny. Ve zdůvodnění uvádí, že ve vyhořelém mlýně se dochovala turbína. Ani tato přestavba nebyla realizována.

V roce 1938 oznamuje další majitelka Berta Palme, že pro obnovení vodního díla nejsou prostředky.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pech
  • Reiss
  • Göttlich
  • Pohl
  • Kreibich
  • Mitter
  • Neumann
  • Filp

Historie mlýna také obsahuje:

1735 Josef Pech

Hans Christoph Pech

1765 Anton Pech

1790 Josef a Rossina Reiss

1802 Josef Göttlich

1839 Anton Pohl

1858 Franz Kreibich

Augustin Mitter

1897 Josef Neumann

1929 Adolf Filp

Anna Mitterová

1938 Berta Palme

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      venkovský
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
        Usedlost tvořily 4 budovy označené jako spalné, tedy pravděpodobně dřevěné. Hlavní budova byla umístěna na konci skalního náhonu, měla lichoběžníkový půdorys s přístavbou. Na ni podél náhonu navazoval objekt s půdorysem L a směrem k potoku stály dvě menší obdélné stavby hospodářského účelu.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Vodní kniha po roce 1870 - dvě mlecí a jedno špicovací složení
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • jalový žlab
            • rybník
            • odtokový kanál
            • lednice
            Náhon odbočoval z Hamerského potoka nad silnicí z Trávníku do Mařenic u jezu doprava. Jez byl umístěn necelých 6,5 m pod odpadem z vodního díla čp. 204 v Mařenicích a byl vklíněn mezi pozemky náležející k čp. 136 v Mařenicích a čp. 1 v Naději. Koruna jezu s dřevěným prahem měla délku 2 m. Některé prameny uvádějí také na začátku náhonu malý, dnes již zaniklý rybníček. Náhon vedl nejprve otevřeným korytem, břehy měl zpevněné na sucho kladeným zdivem z pískovcových kvádrů. Před silnicí Mařenice – Trávník bylo těleso náhonu přikryto kamennými deskami, podcházelo silnici a ústilo do 260 m dlouhého skalního tunelu s tesaným profilem. Tunel je asi 0,7-1 m široký a 1,5 – 2 m vysoký, po trase ho prosvětluje několik bočních otvorů. Asi po jedné čtvrtině se profil rozšiřuje a ve dvou třetinách délky je jalový přepad. Směrem k ústí se profil tunelu zvětšuje. Tunel končí v prostoru bývalého mlýna. Na konci tunelu bylo stavidlo, odtud pokračoval tok vody dřevěnými vantroky a ústil po pár metrech do lednice. Odtokový kanál se vracel zpět do Hamerského potoka.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisRok 1874 – vodní kolo na vrchní vodu o průměru 5,95 m
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisRok 1874 – vodní kolo na vrchní vodu o průměru 5,95 m
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisOd roku 1924 Francisova turbína s parametry hltnost 110 l/s, spád 6 m, výkon 6,6 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesnění
            Odkazstr. 137-139
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Jiří Kühn
            NázevLužické hory
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníZajímavá místa, Neumannův mlýn u Mařeniček
            Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmneumc
            Datum citace internetového zdroje14.11.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            14.11.2017 14:27 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 19:48