Mlýny boží melou pomalu, ale rozemelou.
(německé přísloví)

Mařenický horní mlýn, Horský mlýn; Bergmühle

Mařenický horní mlýn, Horský mlýn; Bergmühle
59
Mařenice
471 56
Česká Lípa
Mařenice
50° 49' 12.9'', 14° 40' 25.9''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál v severní části obce Mařenice při hranici s katastrem obce Krompach, východně od silnice na Juliovku, pod mlýnem Krompach-Juliovka čp. 1, asi 100 m od skalní stěny, na které je vytesán motiv ukřižování.
severní okraj obce
Svitavka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Objekt patřil mezi tzv. nové mlýny na zákupském panství, byl vystavěn roku 1727 na místě starší zahradnické usedlosti. První zápis v pozemkové knize k tomuto roku jej nazývá „mařenický horní nový mlýn“ s jedním složením. Mlynář Wenzel Kreibich musel při zanesení do pozemkové knihy zaplatit 100 zl., ročně pak platil vrchnosti 8 zl., 2 strychy pšenice a 16 strychů žita na vykrmení vepřů, a dále v naturáliích 2 věrtele žita a 2 věrtele ovsa.

V roce 1732 převzal mlýn po otci Johann Josef Kreibich za 500 zl., součástí usedlosti byl kromě mlýna také velký obytný dům.

Dalším mlynářem byl od roku 1752 Johann Josef Röbisch, cena usedlosti činila 1000 zl.  V roce 1765 byl mlýn prodán jeho nevlastnímu synovi Josefu Kreibichovi za 1200 zl., při prodeji je uváděn výměnek.

V roce 1784 koupil mlýn za 2000 zl. mlynářský mistr Kaspar Schlögl, v roce 1792 Josef Müller z Valů za 3050 zl., při tomto prodeji je jako součást uváděna stodola. V roce 1812 se mlynářem stal syn předchozího, také Josef Müller za 4000 zl.

V roce 1817 koupil mlýn Franz Scholze za 2700 zl., v roce 1838 dědicové Josefa Schiera za 4760 zl.

Mlynáři tohoto mlýna platili majitelům sousedních usedlostí za využívání jejich pozemků pro vedení náhonu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Vodní kniha eviduje v roce 1874 mlýn s jedním mlecím a s jedním špicovacím složením a s vodním kolem na vrchní vodu o průměru 4,5 m. Majitel Franz Knobloch ho koupil již v roce 1859. V roce 1874 bylo provedeno normování vodního díla.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V letech 1925 a 1934 byla provedena revize vodního díla. Ve 20. letech 20. století a k roku 1934 vlastnilo mlýn Hospodářské družstvo Bergmühle pro Mařenice a okolí (Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaft) Družstvo mlýn zmodernizovalo, bylo zde instalováno umělecké složení.

V „Seznamu…“ je k roku 1930 uváděn provozovatel vodního díla Emil Richter.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Na leteckém snímkování z roku 1953 objekt mlýna ještě stojí, v té době však byl mimo provoz a někdy po tomto datu byl zbourán.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kreibich
  • Röbisch
  • Schlögl
  • Müller
  • Scholze
  • Schier
  • Knobloch
  • Richter

Historie mlýna také obsahuje:

1727 Wenzel Kreibich

1732 Johan Josef Kreibich

1752 Johann Josef Röbisch

1765 Josef Kreibich

1784 Kaspar Schlögl

1792 Josef Müller

1812 Josef Müller, syn

1817 Franz Scholze

Josef Schier

1838 dědicové Josefa Schiera

1874 Franz Knobloch

20. léta 20. st. Hospodářské družstvo Bergmühle

1930 Emil Richter - provozovatel

1934 Hospodářské družstvo Bergmühle

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Zděná budova s půdorysem ve tvaru L a sedlovou střechou.
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Vodní kniha 1874 – jedno mlecí a jedno špicovací složení
          20. léta 20 st. – umělecké složení: válcová stolice, loupačka, šrotovník, mačkadlo a pomocné stroje na čištění obilí a mouky
          • jez
          • náhon
          • vantroky
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • lednice
          Náhon byl napájen přímo odtokem od výše položeného mlýna Krompach-Juliovka čp. 1, a dále vodou od jezu na hlavním korytě Svitavky. Náhon měl průměrnou šířku 1,4 m a hloubku 0,6 m. Spojovací koryto mezi jezem a odtokem z mlýna čp. 1 v Juliovce bylo zakryto kamennými deskami. Nedalo soutoku obou těchto zdrojů vody byl jalový přepad. Vodu do lednice přiváděly dřevěné vantroky dlouhé 3,16 m a široké 0,6 m.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisVodní kniha 1874 – jedno kolo na vrchní vodu o průměru 4,5 m
          Revize vodního díla 1925 a 1934 – jedno kolo na vrchní vodu, průměr 4,39 m, šířka korečků 1,1 m, hloubka 23,6 cm, spád 4,9 m, výkon 3,38 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisVodní kniha 1874 – jedno kolo na vrchní vodu o průměru 4,5 m
          Revize vodního díla 1925 a 1934 – jedno kolo na vrchní vodu, průměr 4,39 m, šířka korečků 1,1 m, hloubka 23,6 cm, spád 4,9 m, výkon 3,38 HP
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisRok 1934 – elektromotor o výkonu 10 HP
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisRok 1934 – elektromotor o výkonu 10 HP
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLiberec, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiroslav Kolka
          NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
          Rok vydání2012
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 126-128
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet, Jiří Kühn
          NázevLužické hory
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníMěsta a obce, Mařenice
          Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obmarec
          Datum citace internetového zdroje16.11.2017

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          16.11.2017 10:49 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 16.11.2017 20:29