Lakomcův mlýn mele zrno neproseté.
(německé přísloví)

mlýn, niťárna a mechanická tkalcovna

mlýn, niťárna a mechanická tkalcovna
024E
6
Juliovka
471 57
Česká Lípa
Krompach
50° 49' 24.9'', 14° 40' 33.9''
Mlýniště bez mlýna
Objekt se nacházel na Krompašském potoce v části obce Krompach nazvané Juliovka, na stavební parcele č. 23. Na jeho místě stojí dnes rekreační dům č.e. 24.
západní část obce
Krompašský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn s jedním složením byl postaven v roce 1706 částečně na pozemcích vrchnosti a obce Krompach. Stavebníkem byl Wentzel Kreibich. V roce 1712 ho prodal Georgu Salzbrunerovi za 490 kop.  Podle polohy byl mlýn někdy nazýván také horní (oproti níže položenému mlýnu čp. 1). Vrchnosti se za něj platilo 4 zl. (později 8 zl.), 2 věrtele pšenice a 16 strychů žita na vykrmování vepřů a v naturáliích 2 věrtele žita a 2 věrtele ovsa.

Držitelé usedlosti se rychle střídali. V roce 1725 zde byl mlynářem Phillip Schubert z Mařenic (cena 450 zl.), v roce 1743 ho vystřídal Heinrich Schubert (cena 600 zl) a v roce 1760 Johann Phillip Schubert (cena 600 zl.). K roku 1796 je zde uváděn Ignatz Schubert, který byl posledním z tohoto rodu.

V roce 1817 je zde Magdalena Mersin, v roce 1818 Jakob Göttlich a v roce 1820 Josef Löhmann. V této době je podrobně popisován inventář: vodní kolo, dvě paleční kola, krupník s železných zařízením, dva mlecí kameny (běhoun a spodek), moučnice, různé pracovní nástroje a nádoby na mouku a obilí. Cena se zvýšila z 3000 až na 8000 zl.

Ve stabilním katastru v roce 1843 je stále uváděn Josef Lehman (Löhmann).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

K roku 1867 je ve vodoprávních spisech uveden Wenzel Heinrich s manželkou Franziskou, po něm Karl Krämer a pak Karl Suske.

Vodní kniha uvádí v roce 1874 jedno mlecí a jedno špicovací složení, v tomto roce bylo normováno vodní dílo a osazen cejch.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Karl Suske nechal mlýn přestavět na niťárnu, kterou později rozšířil o mechanickou tkalcovnu. Plán k přestavbě byl vyhotoven Josefem Winklerem ve Cvikově a je datován rokem 1918.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1920 proběhla kolaudace přestavby mlýna na niťárnu. V roce 1926 byl „načerno“ uveden do provozu elektrický motor o výkonu 5 HP.

V roce 1930 byl dalším majitelem Alfred John z Varnsdorfu. Tehdy bylo vodní dílo nefunkční. Majitel žádal o prodloužení lhůty pro opětovné zprovoznění o 5 roků z důvodu finanční nouze. V žádosti bylo uvedeno, že vodní kolo bylo zlomené a že bylo zvažování postavení nového vodního kola nebo turbíny. Není známo, zda zde vůbec ještě došlo k obnovení provozu ani kdy tkalcovna zanikla.

Budova byla zbourána po roce 1953, na leteckém snímkování z roku 1953 ještě stála.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kreibich
  • Salzbruner
  • Schubert
  • Göttlich
  • Löhmann
  • Heinrich
  • Krämer

Historie mlýna také obsahuje:

1706 Wenzel Kreibich

1712 Georg Salzbruner

1725 Phillip Schubert

1743 Heinrich Schubert

1760 Johann Phillip Schubert

1796 Ignatz Schubert

1817 Magdalena Mersin

1818 Jakob Göttlich

1820 Josef Löhmann

1867 Wenzel Heinrich

Karl Krämer

zač. 20. st. Karl Suske

1930 Alfred John

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        přízemní
        Zděná přízemní budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Objekt stál při skalní stěně, ke které přiléhala podélná zadní stěna a kde byla lednice. Ve skále byly umístěny hospodářské prostory.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Vodní kniha 1874 - jedno mlecí a jedno špicovací složení
            Zaniklý
            • tkalcovna
            • jez
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            • lednice
            Vodní dílo začínalo u jezu na Krompašském potoce asi 600 m nad soutokem se Svitavkou, na pozemku u domu čp. 157 (dnes č.e. 2), náhon vedl po levém břehu potoka. Vodu do lednice na vodní kolo přiváděly dřevěné vantroky.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1874 - vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,82 m a šířce 0,3 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1874 - vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,82 m a šířce 0,3 m.
            Typelektrický motor
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1926 – elektrický motor o výkonu 5 HP
            Typelektrický motor
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1926 – elektrický motor o výkonu 5 HP
            Historické technologické prvky
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 106-108
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 106-108
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            16.11.2017 11:58 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.11.2017 19:59