Suchomelův mlýn

před 1525 Matouš Zářecký koupil od mlynáře Jana mlýn "s právem, těmi metami, jakož sám drže používal a jakož město za právo má" za 375 kop grošů míšeňských

1525, ve čtvrtek před sv. Magdalenou (20. července) pražští přísežní mlynáři Jiřík z Knechtova domu, Jan Zub z Poříčí a Pavel z Kamene provedli zápis o zařízení mlýnů na řece města Tábora: "u Matoušova a Janova mlýnův, pokud jest cech znamenán, aby jez vejš nebyl dělán a pakli by byl vejš dělán, aby byl sňat  a prahy při tom mlejně jednostejné míry aby užívali. A takové prahy budou míti moci i právo výše sobě položiti neb nad ně k míře přidati."

1528, v pátek po středopostí (20. března) Matouš Zářecký prodal mlýn svému synu Tomášovi "s tím právem i  s těmi mezmi, jakož sám držel a požíval  a jako město za právo má" za 340 kop míšeňských

"toto pak jest obbzvláště vymluveno, kdyby potřebí bylo jezu opravovati, aby Tomáš dával dva dělníky a Matouš od valchy jednoho a na pile, což by potřebí bylo, k valše aby řezal"

1541 Tomáš Zářecký prodal mlýn "z oné strany řeky k Čelkovicům"  Šimonu Hladovcovi

1580 po smrti Šimona Hladovce uzavřeli jeho synové Václav a Jan smlouvu, že mlýn za řekou, dům ve městě, masný krám ad. převezme Václav a Janovi vyplatí 342 kop 30 gr. míš.

 1596 po smrti Václava Hladovce vdova Dorota se synem Karlem prodali mlýn ležící za mostem za řekou pod vsí Čelkovicemi s pilou, stodolou proti mlýnu a dvěma zahradami Bartoloměji Smíškovi ze Sedlčan za 635 kop míšeňských, částka však nebyla splacena a na mlýně zůstala pohledávka

1602 Karel Hladovec prodal pohledávku za 100 kop Janu Muchovi, Jan Mucha se stává držitelem mlýna, je přijat do cechu mlynářského

1629 majitel Jan Mucha, mlýn má 1 kolo, při mlýně 4 strychy polí

1681 Jan Mucha ml. přijat do cechu

1684 Jan Mucha s Pavlem Slabou, mlynářem z Dráchovského mlýna, oba na jednom jezu ležící, si stěžují, "že by se jim od p. Matěje Veselýho, mlynáře mlejna Strakovského, jak zaujímáním žlabův, zvejšení jezů, tak i na něm činěny hrobky, to jest kamenem a rmutem vyzdvihováním a znečišťováním řeky návozy vody zvejšovala a jim oboum skrze zpáteční vodu nemalé vytápění a na jejich živnostech veliké zkrácení činiti mělo"

Vyšetřující komise skutečně zjistila u Matěje Veselého řadu závad a nařídila vše odklidit a tak žalující "žádného více zkrácení a na svých živnůstkách ztenčení trpěti nebudou"

1738 mlýn má 3 složení, Jan Mucha platí 4 kopy a 51 krejcarů císařské daně

mlýn mlel pro levobřežní obce - Horky, Větrovy, Slapy, Malšice, Lom, Libějice, Radimovice u Želče, Dražičky, Čenkov. Želeč ad.

leden 1756 na mlýn se přiženil Matěj Suchomel, z mlynářského rodu

1778 Matěj Suchomel s mlynářem z Dráchovského mlýna z druhé strany jezu si stěžují, že jim Jan Mareda, mlynář z Kamenského mlýna, zadržuje vodu a dlouho ji nepouští, že je vytápí svým zvýšeným jezem a že jim zabraňuje shazovat z jezu ledovou tříšť

1790 po smrti Matěje Suchomela došlo ke sporu, přičemž bylo konstatováno,  že kněz není povinen doprodit mrtvolu z místa, mimo farnost ležícího

mlýn převzal syn Josef Suchomel

1845 po smrti Josefa Suchomela připadla 1/2 mlýna synu Václavu Suchomelovi a druhá polovina jeho manželce Karolině roz. Permové z Turovce

Mlýn byl r. 1877 za mlynáře K. Suchomela nabízen v dražbě za 7246 zl. (RR)

1893 po smrti Václava Suchomela převzal mlýn syn Bohumil Suchomel s manželkou Kateřinou roz. Přívozníkovou z Turovce

1901 zemřel Bohumil Suchomel, mlýn nadále vede vdova Kateřina 

1911 postaveny nové stáje a stodola

1919 postaveno nové obytné stavení

1929 postavena nová kolna

1930 Kateřina Suchomelová

1931 mlýn přebírá syn Bohumil Suchomel

1933 - 1. dubna 1942 starosta Čelkovic (poté sloučeny s Táborem)

1935-1938  vystavěn jez s vorovou propustí

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1283

Jméno majitele mlýna a bydliště: Suchomel Bohumil, Čelkovice 31, p. Tábor

Přidělení politických obcí: Čelkovice, Slapy. Libějice

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý

-------------------------------------------------

Mlynář Bohumil Suchomel pomáhal sousedům černým mletím ap., na konci války se zúčstnil povstání, za což mu prezident udělil medaili "Za chrabrost"

1948 mlýn znárodněn

mlýn uzavřen jako neperspektivní

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 1. srpna 1952 bylo poslednímu mlynáři na Suchomelově Mlýně v Čelkovicích čp.31 Bohumilu Suchomelovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

1975 zemřel Bohumil Suchomel, vdova nucena mlýn prodat

majitel Ivan Spěvák