Má oslici za paní mlynářku.
(německé rčení)

mlýn u Litole

mlýn u Litole
Litol
289 22
Nymburk
Litol
50° 10' 40.5'', 14° 51' 19.2''
Prameny doložené mlýniště
Mlýn uvedený v nejstarším urbáři panství Lysá nad Labem z roku 1553, těžce poškozen za povodně 1674, kdy byl protržen jez a zaneseno severní labské rameno, čímž se mlýn octl na suchu. V roce 1679 již prokazatelně nebyl v provozu a následně postupně zanikl.
Mlýn býval za mostem u hostince p. Bárty, vpravo od silnice k Semicům.
900 m jižně od kaple P.Marie v Litoli
Labe
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1291 královna Guta dala lokátorovi Rudlínovi právo postavit si u Lysé mlýn (mohlo se jednat o Litolský)

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1531 V těch lesích, které slují "kněžské" za úřadu pana Adama Byšického z Byšic a na Lysé bylo něco lesa dubového k opravě mlýna v Litoli porubáno, kdež takový les byl ošacován  za 6 kop grošů českých. A ty pan Zdeněk Lev z Rožmitálu  na Lysé panu Frydrychovi z Donína na Benátkách a Milovicích do sv. Jakuba Většího L.P. 1531 zaplatiti a dáti rozkázati má.

1549 mlynář Jaroslav koupil grunt od Adama Hrzáně

1553  poprvé uváděn v nejstarším urbáři panství Lysá nad Labem: Na Labi jest mlýn litolský, při něm jest 6 kol moučních a jedno stupní. Dříve se držíval, nyní se na 1/3 pronajímá. Mlynář vykrmoval ročně 36 vepřů, na každé zasazení 12. Svatošovi mlynářovi jest pronajat za 45 grošů čes. a krmí 7 vepřů - 3 k sv. Jiří a 4 k sv. Havlu, vepři hladoví dodávají se ze dvorů a krmení může se počítat za 7 kop gr. č. ročně. Všechno obilí k potřebě zámku a dvora, všechny slady bez ujímání a placení semlíti jest povinen. Též užívá dvou slupí.

1562 mlynář Prokop si vzal Annu Polku

1584 mlýn se jako náchlební k zámku drží a mele se žita 200 strychů, pšenice 24 strychů, ječmene 10 strychů. Mlýn jest při stavení velmi sešlý a stavěti se musí. (Pozdější poznámka: jest znovu postavenej). Pak i více se užívati bude a mohl by vykrmiti 40 vepřů, to dá 40 kop grošů českých. Také dvě stupy v mlýně jsou k zámku.

Z Lysé, kteří na statku sedí a koně mají, jsou povinni ke mlejnu litolskému, kdykoli bu potřeba toho nastala k opravám stavů, břehů a jiného při mlejně kamení, dříví a rum voziti a od toho se nic neplatí. Kromě dříví na hřídele, loukotě k ramenům a mlýnské kameny, toho nejsou povinni. Všichni ostatní, kdož koně nechovají, jsou povinni dělati na satvbě mlejnským, na mostě a na cestách za Labem za 5 denárů denně.

Most při mlýně jset, z něhož bere clo mlynář. 1584 odváděl clo na zámek. Platilo se z nákladu 2 groše, z prázdného vozu 1 groš, z koně  2 denáry a z osoby 1 denár.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

3. 12. 1631 vypálen za vpádu  Sasů, následně opraven a znovu postaven. Nový majitel Lysé generál Sporck zabral 6 pustých gruntů na náměstí, nechal je zbořit a kamene užil k opravě mlýna. (Takto získaný prostor využil k rozšíření zámeckého dvora.)

1660-1668 mlynář Jan Loudil, muž zámožný a učený, s manželkou Kateřinou. 

1668 Jan Loudil odešel na mlýn v Nymburce (není známo, na který)

Loudilové poté usazeni jako pekaři v Lysé,  jedna větev rodu se 1782 vrátila do Litole, byť ne již jako mlynáři

1669 za kmotru Lída, mlynářka litolská (patrně manželka Jiřího Kotláře)

1672 Jiří Kotlář, mlynář v Litoli (lyská kniha kšaftů)

1674 velká povodeň na Labi, poškozen mlýn, protržen jez a zaneseno severní labské rameno u mlýna, mlýn se tím ocitl téměř na suchu a již nebyl opravován

1679 po smrti hraběte Jana Šporka poručníci nezletilého Františka Antonína Šporka nezmiňují vlastní mlýn u Litole a namísto toho pro provoz panství zakupují mlýny Baštu a  Komárno u Nymburka

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Loudil
  • Kotlář

Historie mlýna také obsahuje:

1549 mlynář Jaroslav

1562 mlynář Prokop

1660-1668 Jan Loudil

1672 Jiří Kotlář

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    03 2018
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Jez protržen za povodně 1674
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1553: 6 kol moučních a 1 stupní
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1553: 6 kol moučních a 1 stupní
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách II.
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 243-244
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách II.
              Rok vydání2000
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 243-244
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Vojáček
              NázevMlýn v Litoli u Lysé
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              13.3.2018 09:24 uživatelem doxa (Jan Škoda)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 13.3.2018 17:48