Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1869 je doležen sčítacím archem na čp.23 v Romavě mlynář Freitag.
První světová válka (1914–1918)
Zánik mlýna před rokem 1910.
V roce 1921 uvedena ve sčítacím archu továrna nezpůsobilá k provozu. Beck Moritz dřívější majitel, nový majitel neznámý
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Objekty bývalého mlýna zbořeny při vytvoření hraničního pásma v padesátých letech minulého století
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
Wikipedie
Romava (německy Romau) je zaniklá obec nacházející se 8 km jihozápadně od Starého Města pod Landštejnem v okresu Jindřichův Hradec. Zástavba obce se rozkládala nedaleko rakousko-české hranice. Téměř celý katastr zaniklé obce je již zarostlý lesem. Kromě lesa a ruin zástavby se v katastru nacházejí i rybníky Romavský starý rybník a Romavský mlýnský rybník, a zasahuje sem i západní okraje rybníka Kačer. Na východě katastru se do roku 1880 rozkládal čtyřicetihektarový Velký Romavský rybník (Grosse Romauer Teich)[2], který byl po poškození hráze vypuštěn[3].
První písemná zmínka pochází z roku 1375, zmiňována je jako "Robenau". V roce 1420 byla vypálena a sto let byla pustá. Koncem 16. století byla osídlena osadníky z Horní Falce. V průběhu třicetileté války byla obec dvakrát vypleněna císařským a jednou švédským vojskem. V obci byla v 19. století pila, přebudovaná na strojovou pletárnu. Po první světové válce byla začleněna do Československé republiky a byla v ní zřízena budova pohraniční stráže. Po Mnichovu byla začleněna do Dolnodunajské župy Velkoněmecké říše. V květnu 1945 museli němečtí obyvatelé obec opustit. V roce 1948 se dostala Romava do pohraničního pásma a v roce 1953 ji armáda srovnala se zemí. Na místě zbořené kaple Nalezení svatého kříže končí každoroční Pouť smíření, kterou pořádají karmelitáni začátkem května[4].
Zobrazit více
Sčítání lidu pro Romava čp.23
Rok 1869
Leopold Freitag *1824, mlynář;
manželka Antonie *1832;
syn Franz *1856,
dcera (?) *1859;
dcera Marie *1862;
dcera Eleonora *1864;
syn Johann *1866;
dcera Elisabeth *1868;
Elisabeth *1849;
otec Leopold (?) *1780;
matka Katharina *1780.
Rok 1880
Antonie Freitag *4.1831, vdova;
syn Franz *11.1856, mlynář;
dcera (?) *5.1858;
dcera Marie *23.3.1862;
dcera Eleonora *2.1864;
syn Johann *12.1865;
dcera Elisabeth *11.1867;
syn Alois *7.1871;
dcera Theresie *9.1873;
Franz Freitag *6.1880.
Rok 1890 – sčítací archy se nedochovaly.
Rok 1900
Johann Oppel *5.5.1856, mlynář;
manželka Marie *18.8.1866;
syn Franz *13.11.1890;
syn Jan *20.2.1895.
Rok 1910
Moritz Beck – vlastník.
Rok 1921
Továrna nezpůsobilá k provozu.
Beck Moritz dřívější majitel (nový majitel neznámý).
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
