Primus veniens, primus molet.
(latinské přísloví)

Zámecký mlýn

Zámecký mlýn
2
Hořín
276 01
Mělník
Hořín
50° 20' 46.3'', 14° 27' 50.9''
Mlýniště bez mlýna
Zámecký mlýn patří do malé skupiny zachovaných barokních říčních mlýnů. Zdá se, že se budova zachovala v nezměněné dispozici a vnější podobě fasád. Také jde o jeden z mála mlýnů, který se nachází tak blízko panského sídla - stojí v podstatě v zámeckém parku.
Labe
volně přístupný

Obecná historie:

O vesnici Hořín pochází první písemná zmínka z roku 1319. Opakovanou řadu osídlení zahájila v polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem kultura s vypíchanou keramikou. Již roku 1784 se udál velký objev hrobů se skrčenými kostrami a žárových hrobů lužického typu jižně od vsi. Již ve 14. století stála v Hoříně královská vodní tvrz s hospodářským dvorem. Ta ale nepřečkala husitské války. Hořínský dvůr obnovili až v 16. století. Ves se postupně stávala významným hospodářským centrem, a tak si zde v první polovině 17. století Černínové postavili lovecký zámek, v pozdější době upravený na rezidenční sídlo knížecího rodu Lobkowiczů. Odkdy v Hoříně stával mlýn, se nepodařilo zjistit. Na I. vojenském mapování z let 1764 - 1768, které se nevyznačuje přílišnou přesností, najdeme značku pro mlýn umístěnou jižně od lokality dnešního mlýna. Značka zobrazuje mlýn směrem proti proudu ještě před mostem. Jde o chybu zaměření, neboť mlýn na stejném místě jako dnes stál již roku 1737. II. vojenské mapování z let 1836 – 1852 ukazuje mlýn už správně. Zcela jasně jej pak můžeme vidět na Indikační skice z roku 1842. Zde má namalovaná tři vodní kola, což by mohlo odpovídat skutečnosti. Poměrně vzácný pramen, povodňové značky, jichž se na mlýně dochovalo nezvykle velké množství, by mohly také pomoci ke zjištění, z kterého roku současná budova pochází. Nejstarší ryska mapuje povodeň z roku 1784. Kromě povodňových rysek se na různých místech exteriéru mlýna zachovaly další torzovité nápisy, z nichž lze rozeznat přinejmenším dva letopočty: 1737 a 1753. Mlýn tedy stál již v první polovině 18. století a lze se domnívat, že vznikl současně se zámkem. Máme jej totiž dokonce vyobrazený na vedutě od Jana Josefa Albrechta, který asi 20 let (do roku 1788) vykonával funkci městského radního písaře v Mělníku. Vedutu se nepodařilo přesně datovat. Zda budova vyobrazená před zámkem skutečně značí mlýn, není zřejmé. Veduta je velice schématická a z případného mlýna vidíme pouze střechu. Z Vodních knih se dozvídáme, že již někdy po roce 1877 neplnil mlýn svoji funkci. Tehdejší majitel, kníže Jiří Kristián z Lobkovic, jej nechal přestavět na vodárnu pro zámek a přilehlý park. Tuto informaci přináší i krátká zmínka v knize od Ludvíka Böhma, kde se píše: „Bývalý mlýn knížecí na břehu ramene vltavského změněn ve vodárnu pro zámek a zahradu knížecí.“ Mlýn tedy pracoval velmi krátce, za což mohly nejspíš pravidelné povodně. Dnes budova velmi chátrá a pravděpodobně již brzy spadne. Spolu se mlýnem bohužel zanikne i dlouhá řada povodňových značek, které vytvářejí nenahraditelný pramen pro poznání tehdejšího klimatu. Mlýn se obýval ještě v padesátých letech 20. století, kdy vznikly poslední povodňové značky.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský
Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
      • povodňová značka
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • klenba
      • krov
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • jiné
      Mlýn po ukončení mletí sloužil jako vodárna.
      • náhon
      • odtokový kanál
      Náhon vedl z Vltavy, ale vléval se do Labe. Soudě podle vojenských map se jeho koryto občas změnilo. Souviselo to pravděpodobně s častými povodněmi. Náhon dnes přerušuje Laterární plavební kanál Vraňany – Hořín, který po třech letech budování otevřeli roku 1905 a umožnili tak spojení mezi tokem Labe a Prahou. Voda v dolní polovině bývalého mlýnského náhonu dnes stojí a pravděpodobně funguje pouze jako slepé rameno Labe. V této části se nalézá i mlýn. Horní tok náhonu není zmapovaný. Na současných mapách se jeví jako slepé rameno Vltavy.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV minulosti zde bylo několik vodních kol na spodní vodu. V rámci návodní zdi mlýna je dochováno několik prostupů pro hřídel.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV minulosti zde bylo několik vodních kol na spodní vodu. V rámci návodní zdi mlýna je dochováno několik prostupů pro hřídel.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      Žádná položka není vyplněna

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Vytvořeno

      30.5.2012 18:55 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna