Čím čistší mouka, tím lepší chléb.
(německé přísloví)

Nevoleho mlýn

Nevoleho mlýn
3
Hranice
583 01
Havlíčkův Brod
Hranice u Malče
49° 45' 48.7'', 15° 41' 18.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova bývalého mlýna stojí ve středu obce Hranice u Malče, asi 70 m jiihovýchodně od místní zvonice.
střed obce
Blatnický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší dochovaný dokument je z roku 1783. Jedná se o kupní smlouvu, dle které František Nevole koupil od knížete Jana Adama u Aušperku (Auespergu) dominikální mlýn v obci Hranice čp. 3 s dědičným právem držby. Mlýn měl tehdy jedno složení s dvě stoupy. Současně s mlýnem koupil také panskou pilu v Hranicích pod Pilským rybníkem (jednalo se o čp. 2) rovmněž do dědičné držby. Dle smlouvy měl povinnost oba objekty udržoval na vlastní náklady v dobrém stavu, nesměl je bez souhlasu vrchnosti prodat, v případě prodeje měla vrchnost přednostní právo koupě. Smlouva obsahuje také povinnost platit ze mlýna 4x ročně - při matce Boží, o sv. Janu, o sv. Václavu a o vánocích -  vždy po 9 zlatých a celoročně 40 zlatých, a dále z pily vždy po 2 zlatých 30 krejcarech a celoročně 10 zlatých. Kromě toho musel mlynář odvádět další platby v naturáliích a měl povinnost roboty, a to 8 dní v roce ze mlýna a 3 dny v roce z pily.

O 55 let později v roce 1838 jsou u mlýna čp. 3 a piíly čp. 2 uváděni 2 různí držitelé. U mlýna to byl František Nevole a u pily Jan Nevole. Jednalo se pravděpoodbně o bratry, syny předchozího Františka Nevoleho. František Nevole ml. byl bratrancem Josefa Nevoleho, který v té době hospodařil na nedalekém mlýně zv. dnes Poštola v obci Víska.

V 1. pol. 40. let 19. st. hospodařil na mlýně další příslušník rodu, a to Jan Nevole. Dne 7.11.1842 a znovu 20.1.1843 podal na říšský Královský krajský úřad v Čáslavi žádost na přestavbu mlýna. Ta byla úřadem povolena koncem roku 1843. Avšak Jan Nevole brzy zemřel, a to již v roce 1846. Zanechal manželku Annu a 4 nezletilé děti. Dle dědické listiny z roku 1846 se dědicem mlýna stal jeho syn Josef Nevole, cena mlýna byla tehdy 1600 zlatých. Měl povinnost vyrovnat se se svými sourozenci a vyplatit jim dědické podíly. V té době byl však on i jeho sourozenci nezletilí. listina uvádí, že Josef složí podíly pro své sourozence do sirotčí kasy, "když jemu matka Anna mlýn k samostatnému hospodaření odevzdá". Do té doby měla na mlýně hospodařil Josefova matka a vdova po předchozím mlynáři Anna.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1862 koupil mlýn od Jesofa Nevoleho další příslušník rodu, a to František Nevole.  V roce 1864 měl František nevole spor v majitelem panství, kterým byl tehdy Dr. František Ladislav Rieger. V dopise ze 26.7.1864 adresovaném okresnímu úřadu v Chotěboři oidává protest proti zamýšlené stavbě pily a hospodářských strojů, kterou plánoval Dr. Rieger. Spor se týkal především o užívání rybníka nad mlýnem zvaného Tvrzký.

Začátkem století hospodařil na mlýně Jaroslav Nevole s manželkou Marií, rozenou Peškovou. Dne 7.8.1909 se jim zde narodil syn Jaroslav, který později po otci převzal mlýn.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Jaroslav Nevole.

Za 2. sv. války mlýn pravděpodobně nefungoval. Dne 10.4.1946 podal Jaroslav Nevole ml.  na správě velkostatku JUDr. Riegra v Malči žádost, aby se správa postarala o vyčištění Tvrzkého rybníka nad mlýnem. Důvodem byl úmysl Jaroslava Nevoleho opravit hráz, dát novou výpusť a splav za účelem obnovení činnosti mlýna. Při té příležitosti měl v plánu provést novostavbu vodní turbíny, ke která však již nedošlo.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V budově bydlí potomci z mlynářského rodu Nevole.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Nevole

Historie mlýna také obsahuje:

1783 František Nevole

1838 Framtišek Nevole - syn

1842 Jan Nevole

1846 Josef Nevole

1862 František Nevole

zač. 20. st. Jaroslav Nevole st. s manželkou Marií

1930 Jaroslav Nevole ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    04 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Přízemní budova s podkrovím. Mlýnice byla v zadní, jihovýchodní části. Při přestavbě na rodinný dům byla část mlýnice, kde bylo vodní kolo, ubourána.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dle kupní smlouvy z roku 1783 měl mlýn tehdy jedno složení a dvě stoupy.
          Zaniklý
          • stoupa
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          Ve vzdálenosti asi 150 m nad mlýnem byl rybník, z něj vedl náhon. Těsně nad mlýnem byl vytvořený umělý jez se stavidlem. Voda pokračovala k vodnímu kolu na jihovýchodní straně budovy. Odtok do mlýna ústil do dalšího rybníka, který sloužil jako zásobárny pro pilu v čp. 2.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,2 m, výkon 3,5 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,2 m, výkon 3,5 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 15
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 15
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJ. V. Neudoerfl
            NázevPolitický okres Chotěbořský
            Rok vydání1892
            Místo vydáníChotěboř
            Další upřesnění
            Odkazhttps://wayback.webarchiv.cz/wayback/20160324234333/http://www.sobinov.info/knihy/politicky-okres-choteborsky-1892.pdf
            Datum citace internetového zdroje20.4.2018

            Žádná položka není vyplněna

            Děkuji paní Miroslavě Lederové, vnučce posledního mlynáře, za poskytnutí cenných materiálů a informací o mlýnů a rodu mlynářů.

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.4.2018 09:08 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.4.2018 20:12