Když je mlýn zavřený, osli flirtují.
(italské přísloví)

Plačkův, Truksův mlýn

Plačkův, Truksův mlýn
116
Čistá
270 34
Rakovník
Čistá u Rakovníka
50° 2' 5.2'', 13° 32' 40.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jeden z nejstarších čisteckých mlýnů, postavený po vypálení obecního mlýna na Vidomi v roce 1590 Hansem Rothem, zvaným Plaček. Vystřídaly se zde zdejší mlynářské rody Kunců, Kočků a Zimmerhaklů. V roce 1925 ukončeno mletí a nadále se zde pouze šrotovalo. Po smrti poslední majitelky Marie Truksové odprodáno OSP Kladno k zřízení rekreačního střediska. Vlastní mlýnice je pěkná pozdně barokní stavba, bohužel značně zpustlá a otlučená, ale zdá se, že se již připravuje rekonstrukce. Část hospodářských budov odbourána a na jejich místě postaveny chatky.
2,5 km západně od kostela sv. Václava v Čisté
Javornice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1590 postaven po vypálení obecního mlýna na Vidomi Hansem Rothem, zvaným Plaček, který se zde usadil

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1620 se do mlýna přiženil Matouš Kunc (či Konc), Kuncové zde hospodařili do roku 1727

1660 syn Martin Kunc

1691 syn Jan Kunc

po smrti Jana Kunce se do mlýna přiženil Josef Kočka ze sousedního Drahotova mlýna. mlýn však nadále vede vdova Anna Marie Kuncová

mlýn s s pilou a 3/4 lánu odhadnut na 1000 kop grošů

1713 (Tereziánský katastr) vdova Mariána Kuncová těží z mlýna a pily 45 zlatých ročně

1724 mlýn vyhořel, znovu postaven

1727 vdova Mariana Kuncová předala mlýn Josefu Kočkovi, vyhradila si bohatý výměnek

1735 mlynáři Josefu Kočkovi postoupila obec kus pole Na Průhoně, za to bude povinen mlít slady pro měšťanský pivovar a hlídat obecní lesy Kobylí horu a Vrabíkov

1744 zemřel Josef Kočka, vdova Anna se znovu provdala za Filipa Valentu, který dal mlýn opravit nákladem 70 kop a 13 grošů (mlýn předtím zřejmě vyhořel)

1760 zemřel Filip Valenta, mlýn značně sešlý, asi hospodařil špatně

1764 mlynář Josef Kočka, syn Josefa Kočky, oženil se s Alžbětou Hamplovou

mlýn stále sešlý, oceněn na 1054 zl., Josef Kočka povienn vyplatit sourozence a vydržovat výměnek pro svou matku

1797 zemřel Josef Kočka

1798 vdova Alžběta se provdala za Josefa Krále

1809 mlýn přebírá syn Antonín Kočka, opět ale povinen vyplatit sourozence a vydržovat výměnek pro matku

1816 zemřel Antonín Kočka

1817 vdova se provdala za Šrámka, mlýn prodala za 800 zl. Karlu a Kláře Zimmerhaklovým (původně bavorský rod, který se usadil na Kralovicku a postupně zde získal řadu mlýnů)

Zimmerhaklovi začínají mlýn přestavovat

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1849 syn František Zimmerhakl se ve věku 33 let oženil s Marií Liprtovou ze Senomat (věnem dostala 2200 zl.) a od rodičů přebírá mlýn, za to jim zajistil slušný výměnek

1880 syn František se věku 29 let oženil s 23letou Marií Holmanovou z Hořesedel, měli 9 dětí

23. prosince 1891 v mlýně vypukl požár, byl však uhašen sborem dobrovolných hasičů z Čisté

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

28. 8. 1917 v Haliči padl syn Gustav Zimmerhakl

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919 městečko Čistá odkoupilo od mlynáře Františka Zimmerhakla pozemek na stráni vedle lesa Vrabíkova za 2000 Kč

1925 ukončeno mletí, nadále se zde pouze šrotuje

1927 se sem přiženil František Truksa z Krupé u Rakovníka s manželkou Marií

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1947 zemřel František Truksa

1977 zemřela Marie Truksová, mlýn zakoupil ZV ROH Okresního stavebního podniku Kladno ku zřízení rekreačního střediska

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Roth
  • Plaček
  • Kunc
  • Kočka
  • Zimmerhakl
  • Truksa
  • Valenta
  • Král

Historie mlýna také obsahuje:

1590-1620 Hans Roth, zvaný Plaček

1620-1660 Matouš Kunc (Konc)

1660-1691  Martin Kunc

1691-1713 Jan Kunc

1713-1727 Anna Marie Kuncová

1727-1744 Josef Kočka

1744-1760 Filip Valenta

1764-1797 Josef Kočka ml. 

1798-1809 Josef Král

1809-1816 Antonín Kočka

1817-1849 Karel Zimmerhakl

1849-1880 František Zimmerhakl 

1880-1927  František Zimmerhakl ml.

1927-1947 František Truksa

1947-1977 Marie Truksová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Pozdně barokní mlýnice a stodola, část hospodářských budov zbořena, na jejich místě rekreační chatky.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
          Žádná položka není vyplněna
          1936: 1 francouzský kámen na šrot a příslušenství, v hospodářství mlátička na vodní pohon
          Nezjištěn
          • pohon zemědělských strojů
          • stavidlo
          • náhon
          1895: mlýn a pila na levé straně náhonu o dvou kolech na svrchní vodu, třetí žene pilu.
          Fošnová vantroka jsou 6,35 m dlouhá, 1,16 m široká a 1,16 hluboká a při vtoku stavidlem jsou opatřena. Na jejich konci jsou dvě stavítka. V pravé starně vantrok ve vzdálenosti 3 m od jejich počátku je při dně otvorm, satvidlem krytý, ketrým voda na vodní kolo na svrchní vodu přitéká, V severozápadní, k lukám obrácené stěně stájí, stojí v levém břehi mlýnského náhonu jalové stavidlo 1 m široké a 0,43 m vysoké. K vlastnímu regulování přítoku vody ke mlýnu slouží v nejhořejší části náhonu umístěné satvidlo. Přebytečná voda odtéka od tohoto stavítka přes louku a nemá žádného určitého koryta.
          Dle protokoly o zasazení normálního cejchuv z 26. června 1895 a dle pokračování téhož ze dne 27. června 1895 se majitel mlýna František Zimmerhakl zavázal, že v případě vyššího stavu vody v náhonu stavidlo vždy do té míry vytáhne, aby voda korytem náhonu tekla a na sousední pozemky vytékat mohla.
          1936 majitelé František Truksa a Marie: Voda na mlýn je příváděna přímo potokem, ketrý tvoří zároveň i mlýnský náhon, průměrně 2,5 široký a při mlýně se rozšiřuje až na 10 metrů. Přes mlýnský náhon do dvora vede veřejná cesta, v níž je zřízen propustek ze třech dřevěných rour, každá o velikosti 30 cm. Betonová vantroka jsou 3,27 m dlouhá, 70 cm široká a stejně vysoká. Vtok vantrok z náhonu je uzavřen dřevěným ručním stavítkem.
          Na druhém konci vantrok je umístěno druhé stavítko 25 cm široké a 30 cm vysoké, jež přivádí vodu na dřevěný skluz a pak na vodní kolo.Veškerá zařízení vodního díla si mlynář udržuje sám. Propustek přes náhon jakož i v cestě udržuje obec Čistá sama.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 4 m, výkon 5 HP
          1936: 1 kolo na svrchní vodu, průměr 4,2 m, hloubka lopatek 27 cm, šířka kola 63 cm
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,176 m3/s, spád 4 m, výkon 5 HP
          1936: 1 kolo na svrchní vodu, průměr 4,2 m, hloubka lopatek 27 cm, šířka kola 63 cm
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 122-126
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 105-106
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          16.7.2018 16:28 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.7.2018 21:50