Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Když prší, musí se mlít.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Drahotův, Kazilův mlýn

Drahotův, Kazilův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

374

Bývalé čp.

115

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Čistá

PSČ

270 34

Okres

Rakovník

Katastrální území

Čistá u Rakovníka

GPS

50° 1' 38.9'', 13° 32' 31.6''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Druhý nejstarší mlýn v Čisté a zároveň druhý nejstarší mlýn na Javornici, doložený již k roku 1372, od pol. 17. stol. po téměř 200 let v držení rodu Kočků. Mlýnice a obytná budova zbořeny v roce 1980 a nahrazeny nepříliš pěknou novostavbou, z mlýna zbývá pouze sušárna chmele z roku 1928.

Poloha vůči obci

2 km západně od kostela sv. Václava v Čisté

Vodní tok

Javornice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1372 Chotěbor, držitel Čisté prodává kapitule svatovítské mj. kmetčí dvory a dva mlýny v Čisté

1389 čisteckému faráři Rackovi vykázán z mlýna Drahotova desátek 13 strychů žita a 4 slepice, mlynář je navíc povinen pracovat 5 dní do roka na farních polích

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1548 mlynář Martin, má za povinnost vydržovat sirotka Jandu

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1620 mlynář Vít Růžička

Jan Janda

1630 dcera Dorota se zeťem Havlem

1653 ke Kateřině Růžičkové se přiženil Jan Kočka, hospodařil zde do roku 1673

1674 syn Pavel Kočka s manželkou Markétou, mlýn o dvojím složení s pilou oceněn na 665 kop grošů

měli 5 dětí

1713 mlýn s pilou a 3/4 lánu polí přebírá nejmladší syn Jiří Kočka

1713 Tereziánský katastr: Jiří Kočka, mlýn s pilou, nejvyšší roční výnos 70 gr., s manželkou Terezií navíc vlastní dům čp. 6 v Čisté

1729 umírá otec Pavel Kočka

1743 umírá Jiří Kočka, mlýn přebírá syn Ignác Kočka, mlýn oceněn na 773 zlatých

1763 syn Josef Kočka, mlýn oceněn na 815 zl.

po jeho smrti zůstalo 5 dětí, mlýn přebírá nejstarší syn Václav Kočka, oceněn na 1359 zl.

1810 mlýn o trojím složení s pilou, cihelnou, pecí a 16 jiter polí a 6 jiter lluk, komisionálně odhadnuto na 19.820 zl.

1831 Václav Kočka předává mlýn synu Josefovi

1837 Josef Kočka prodává mlýn, pilu a cihelnu Václavu a Anně Esrovým za 5200 zl.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1870 Esrovi nuceni prodat zadlužený mlýn Janu Ondráčkovi za 14.250 zl.

1873 mlýn převzal syn Václav Ondráček s manželkou za 5000 zl.

1911 majitel Ondřej Gros, mlýn přestavuje

zastaveno mletí pro strany, budovy nadále využívány k selskému hospodaření

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

1914 František a Božena Suchých, vodní síly užívají jen k pohonu hospodářských strojů: 1 řezačky, 1 mlátičky a 1 šrotovníku

První republika (1919–1938)

majitel Kodoň

1925 usedlost odhadnuta na 140.000 Kč

1928 Gebhart nechal postavit sušárnu chmele

Střihavka

poslední majitel pekař František Kazil s manželkou. Bydlí však v Praze, kde vede živnost, v mlýně přebývá jen jeho starý otec a dcera a několik zaměstnanců.

1937 neznámými pachateli v noci vypuštěn rybník nad mlýnem a odcizeno několi metrických centů ryb, spící obyvatelé mlýna nic nepostřehli

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1980 zbořen mlýn a obytná budova, poté zbořena ještě část hopodářských budov, ponechána jen sušárna chmele

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Janda
Růžička
Kočka
Eser
Ondráček
Gros

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1372 Chotěbor

1372-1389 Svatovítská kapitula

1389- fara v Čisté

1548 Martin

1620 Vít Růžička

Jan Janda

1630-1653 Havel Růžička

1653-1673 Jan Kočka

1674-1713 Pavel Kočka

1713-1743 Jiří Kočka

1743-1763 Ignác Kočka

1763- Josef Kočka

-1831 Václav Kočka,

1831-1837 Josef Kočka

1837- 1870 Václav Eser

1870-1873 Jan Ondráček

1873-1911 Václav Ondráček

1911- Ondřej Gros

Kodoň

1928 Gebhart

Střihavka

František Kazil

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

07 2018

Dochováno

dochovány hospodářské části

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1674 dvojí složení
1810 trojí složení
1895 dvě složení

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

od 1674 u mlýna uváděna pila
od 1810 u mlýna cihelna
1914 (po ukončení mletí) voda pohání 1 řezačku, 1 mlátičku a 1 šrotovník

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

1895: mlýn Václava Ondráčka stojí po levé straně mlýnského potoka, který do nádržky vtéká a ze kterého voda přímo na vantroka, ketrá podél západní strany mlýna umístěna jsou, vede. Po pravé straně lednice, která s mlýnem souběžně stojí, je postavena pila. Zasazení normálního cejchu bylo provedeno 27. června 1895. Mlýn má dvě složení, poháněná dvěma vodními koly a pila jedním kolem na svrchní vodu. Přede mlýnem je nádržka, z níž vantroky voda na kola prostřednictvím stavidel se přivádí. Stavítko pro pilu je při dnu vantrok zřízeno v pravé postranici. Níže se nalézá v pravé postranici vantrokový přepadový splávek. Na konci vantrok v čelním bednění dvě stavidla. Přítok vody k mlýnské nádržce reguluje se stavidlem.
1913 zhotoven přejezd přes jalový potok u mlýna z betonových 50 cm rour, tam kde se do té doby jezdívalo vodou, brodem.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1895 2 kola na svrchní vodu pro mlýn a 1 pro pilu

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1895 2 kola na svrchní vodu pro mlýn a 1 pro pilu

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorJaroslav Sklenář

NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku

Rok vydání1997

Místo vydáníČistá

Další upřesněnís. 126-128

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslav Sklenář

NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku

Rok vydání1997

Místo vydáníČistá

Další upřesněnís. 126-128

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 104-105

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Čečkův (červeně), Vojtův (modře), Plačkův (zeleně), Albertův (fialově) a Drahotův (žlutě) mlýn, I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Čečkův (červeně), Karlův (modře), Pilský (zeleně), Vojtův (fialově), Plačkův (žlutě), Albertův (hnědě) a Drahotův (oranžově) mlýn, II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

Drahotův (červeně), Albertův (modře), Jiříkův (zeleně), Obecní (fialově), Valcha (žlutě), Žaloudkův (hnědě) a Červený (oranžově) mlýn, III. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz