Sedlák a mlynář zůstanou vždycky lotry.
(německé přísloví)

Jiříkův, Kočkův, Dolní mlýn

Jiříkův, Kočkův, Dolní mlýn
5, 6
Strachovice
270 34
Rakovník
Strachovice
50° 1' 8.9'', 13° 31' 59.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn vystavěný v roce 1701, až do roku 1978 zde sídlil starobylý mlynářský rod Kočků. V roce 1899 nad mlýnem postaven železniční viadukt. Mlelo se zde až do roku 1922, poté pouze šrotování, v roce 1944 osazena turbína, vzhledem ke změně poměrů po bolševickém převratu se však již mlýn znovu nerozjel. V roce 1978 Jiříkův mlýn společně se sousedním Obecním mlýnem vykoupily ČSAO Praha ku zřízení rekreačního zařízení, oba nechaly srovnat se zemí, k nové výstavbě na jejich místě však již nedošlo.
2 km východně od dvora ve Strachovicích
Jasanový potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1701 Karel Ferdinand Šindler z Hiršfeldu kupuje Strachovice od Jiřího Františka Strachovského, mlýn označen jako rozestavěný, nechal jej dostavět

mlynář Jiřík Kočka, podle něj má mlýn obě jména (Kočkovi zde sídlili až do roku 1978)

dřevěný panský mlýn o dvou složeních s pilou, nad mlýnem dva rybníčky

1785 ve Strachovicích 4 stavení: panský dvůr, hostinec, Horní-Albertův a Dolní-Jiříkův mlýn

1824 Fr. Šrajer ze sousedního Obecního mlýna žádá obec Čistou o pozemek na stavbu pily, ten postoupen s podmínkou, že se o jejím postavení dohodne se sousedem Antonínem Kočkou z Jiříkova mlýna, ten si za to vymínil povolení, že může vést vodu z Javornice náhonem na jedno kolo svého mlýna.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1872 při velké vodě proudy vody protrhly oba walliské rybníčky a prolomily hráz hradeckého rybníka na Javornici, příval vody smetl mlýn i  s dobytkem, majitel nebyl právě doma, rodiče a sestry si zachránili jenom holé životy a několik kusů dobytka, celou noc přečkali v bouři a přívalovém dešti na svahu nad mlýnem. Celý mlýn byl odplaven, musel být znovu vystavěn jako zděný.

8. května 1882 velká bouře, přívalová vlna z protržených rybníků odplavila z mlýna vše, co nebylo přibito nebo přivázáno

20. března 1913 shořela mlýnice a obydlí, mlynář Antonín Kočka mlýn znovu vystavěl.

U obytné budovy opraven most položením nosných kolejnic, krytých tesanými dřevy.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

mlýn špatně komunikačně dostupný

1922 ukončeno mletí, nadále se pouze šrotuje

1930 majitel Antonín Kočka

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1944 mlynář Antonín Kočka zapůjčil mlynářskou cechovní truhlu se starými dokumenty satrostovi Čisté Eduardu Stanislavovi, již nebyla vrácena, údajně se ztratila

1944 schválena žádost o povolení instalace Francisovy turbíny, turbína instalována

1948 se žení Jiří Kočka, od otce Antonína přebírá mlýn jen jako hospodářskou usedlost

1957 manželé Kočkovi ukončují soukromé hosopodaření a hospodářství přdávají Státnímu statku Kralovice (od 1960 Státní statek Jesenice), kde nadále pracují

Jiří Kočka s rodinou stále bydlí ve mlýně, odkud dojíždí do práce

1978 prodává mlýn Československým automobilovým opravnám n.p. Praha ku zřízení rekreačního střediska (zároveň vykoupen sousední Obecní mlýn pod Horama) a stěhuje se do Mšece  

oba mlýny následně zbořeny a trosky odklizeny, k nové výstavbě však již nedošlo

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kočka

Historie mlýna také obsahuje:

-1701 Jiří František Strachovský

1701- Karel Ferdinand Šindler z Hiršfeldu 

nájemce Jiřík Kočka 

1913-1948 Antonín Kočka

1948-1978 Jiří Kočka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    07 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1701 o dvou složeních
            1935:
            1 stolice válců
            1 loupačka
            1 šrotovník
            Zaniklý
            • pila
            • pohon zemědělských strojů
            1701 mlýn s pilou
            1935 voda pohání řezačku, mlátičku a cirkulárku
            • náhon
            • akumulační nádržka
            3. a 4. června 1895 provedeno osazení normálního cejchu. Mlýn má dvě složení, které pohání dvě vodní kola na svrchní vodu a pila se žene dalším kolem také na svrchní vodu. Nad mlýnem jsou dvě nádržky, z nichž ze spodní vedou mlýnská vantroka. Na počátku těchto vantrok je satvítko v nádržce spodní. Chatrná vantroka jsou v prvé části v délce 5 m dlouhá, 0,75 m široká a 0,94 m hluboká. Jejich střední část je v délce 12 m, šíře 1,49 a hloubce 1 metr. Na konci této části na pravé starně stojí stavítko. V bednění při dnu vantrok se nachází výtokový otvor. Poslední část vantrok je 5,35 m dlouhá, 0,68 m široká a 0,93 m hluboká a má na konci v bednění dva průtokové otvory oddělené od sebe. Každá z výše jmenovaných nádržek má splav. Voda z potoka od Grünthalu vtéká do vyšší nádržky. Mlýnská strouha z potoka aJavornice do spodní nádržky. Přepadová voda z vyšší nádržky vede přímo do větší spodní nádržky. V potoku Javormice stojí šikmo na tok přepadový jez v podobě hráze, jež je v tomto roce ve velmi špatném satvu. Je z lomového kamene 21,5 m dlouhý a průměrně 2 m široký. Při vtoku do mlýnské struhy stojí stavítko. K zadržení většího množství vody v době sucha užívá mlynář při satvidlech dolejší nádržky u stavidlového stavu prkénkových nástavců, čímž dociluje průměrnou výšku 1,38 m.
            1935: Voda na mlýn přívádí se jednou nádrží nápajenou Kůzovským potokem, jednak jezem na potoce Javornici. Obě nádrže jsou opatřeny stavidlovými splavy. Splav horního rybníka má 4 otvory a hražení stavidel sahá do max. výše 1,03 m nad parhem. Z hořejší nádrže voda odtéká do spodní, ze které pak do vantrok a na kolo. Do spodní nádrže se též vlévá mlýnský náhon, přivádějící vodu z Javornice, Hráze obou nádrží jsou v koruně průměrně 2,5 m široké, na satrně návodní částečně kamenem zpeněné. Pro vyprázdnění nádrží sloužín čepy, u obou nádrží dřevěný truhlík o průměru 35/35 cm. Zátopová plocha horní nádrže je 7261 m2, spodní nádrže 2374 m3. Ke zdýmání vody v potoce Javornici je zřízen primitivní jízek z navalených kamenů vyplněných zemí. Je položen šikmo na směr toku a jeho délka je asi 6 metrů. Na začátku náhonu u jízku je zřízeno napouštěcí stavítko. V těchto místech vede přes náhon cesta. Vantroky jsou zprvu betonové o šířce 65 cm a výše 80 cm. V jejich dnu se nalézá otvor 25/25 cm, uzavíraný čepem, ketrý slouží k občasnému odlehčení vantrok. Na druhém konci vantrok je umístěno druhé stavítko rovněž 75 cm široké, jímž se napouští voda na žlab a na kolo. Spodní stoka od kola vede zprvu klenbou pod obytným stavením pod cestou a pak do potoka.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,117 m/s, spád 4,8 m, výkon 4,8 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,117 m/s, spád 4,8 m, výkon 4,8 HP
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1944 na místě vodního kola instalována kotlová Francisova turbína
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJaroslav Sklenář
            NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
            Rok vydání1997
            Místo vydáníČistá
            Další upřesněnís. 129 - 132
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 102 - 103
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            17.7.2018 17:16 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.7.2018 12:42