Boží mlýn často stojí.
(německé přísloví)

Obecní mlýn pod Horama

Obecní mlýn pod Horama
138, později 110
Čistá
270 34
Rakovník
Čistá u Rakovníka
50° 1' 4.5'', 13° 32' 0.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn vystavěný obcí Čistá na poč. 18. stol. nákladem 358 zlatých jako náhrada za mlýn na Vidomi. Koncem 19. stol. zde byl jako na jediném mlýně na Javornici instalován jako rezerva parní stroj. 1978 mlýn zakoupen n.p. ČSAO Praha ku zřízení rekreačního střediska, zbořen a srovnán se zemí, k nové výstavbě však již nedošlo.
3,2 km jz od kostela sv. Václava v Čisté
Javornice
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

poč. 18 stol. obec Čistá nechala vystavět mlýn nákladem 358 zl., peníze zapůjčil mlynář Jiří Kočka, obec mu proto pronajala nový mlýn za 25 zlatých a 25 strychů žita ročně. Stavbu provedl tesař Jiří Šrajer za 30 kop grošů, namísto peněz dostal od obce stavební místo na chalupu.

1724 obec splácí Jiřímu Kočkovi dluh 358 zl. a přebírá mlýn do vlastní režie.

1785 obec prodává mlýn Jiřímu Löblovi, ten je za to povinen mlít pro obec zdarma slad

1789 mlýn o dvou složeních poškozen velkou vodou, po opravě jej Löbl prodal Václavu Šrajerovi za 750 zl. Zachována povinnost mlít slad, ovšem za odměnu 30 krejcarů za jednu várku.

1808 Václav Šrajer pro nemoc postupuje mlýn synovi Františku Šrajerovi za 2000 zl., s manželkou Terezií si však ponechává vlastnické právo. 

1824 Fr. Šrajer žádá obec o pozemek na stavbu pily, ten postoupen s podmínkou, že se o jejím postavení dohodne se sousedem Antonínem Kočkou z Jiříkova mlýna, ten si za to vymínil povolení, že může vést vodu z Javornice náhoenem na jedno kolo svého mlýna.

1828 postavena pila, Šrajer se za to zavázal obci odvádět ročně 1 a 1/4 strychu žita a rozřezat 15 klád.

1829 Šrajer prodává mlýn se vším příslušenstvím Vavřinci Šnajdaufovi za 1200 zl.

1841 mlýn přebírá syn Jan Šnajdauf za 1710 zl.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1852 mlynář Jan Šnajdauf a koželuh František Bobisud z čp. 139 žádají o prodej obecního pozemku na postavení krupníku a stoupy na tlučení třísla na jedno kolo. Povolení vydáno, stavba realizována.

1872 velká přívalová povideň, obyvatelé se v bouři uchýlili na okolní zalesněné svahy, mlýn, ač poškozen, však na rozdíl od sousedního Kočkova mlýna vydržel.

8. května 1882 majitel Rudolf Šnajdauf,  další povodeň po 10 letech, mlýn silně poškozen

koncem 19. stol. při nedostatku vody pořízena parní lokomobila jako rezervní pohon mlýna (jako jediná na Javornici). Uhlí  však bylo nutno dovážet až z Rakovníka, což provoz prodražovalo.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1923 Jan Šnajdauf ukončuje mletí, dále pracuje jen jako rolník

1930 Jan Šnajdauf

ve stáří mlýn prodává Zelenkovi

Zelenka po několika letech prodává mlýn Bauerovi

Bauere zakazuje lidem používat veřejnou cestu, procházející přes mlýn a dokonce vyhrožuje pocestným puškou. Případ musel řešit Obecní úřad a četnictvo.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1978 Bauerovi prodávají mlýn Čs. státním automobilovým opravnám v Praze ku zřízení rekreačního středisko, ti jej nechávají zbořit a trosky odstranit, k nové výstavbě však již nedochází.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kočka
  • Löbl
  • Šrajer
  • Šnajdauf

Historie mlýna také obsahuje:

1700-1785 obec Čistá

1700-1724 nájemce Jiří Kočka

1785-1790 Jiří Löbl

1790-1808 Václav Šrajer 

1808-1829 František Šrajer

1829-1841 Vavřinec Šnajdauf

1841- Jan Šnajdauf

1882-1895 Rudolf Šnajdauf

1923-1930 Jan Šnajdauf

Zelenka

Bauer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    07 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1789 dvě složení
            1895 dvě složení
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • krupník
            • jiné
            1828 postavena pila
            1852 postaven krupník a stoupa na tlučení třísla na jedno kolo
            • akumulační nádržka
            28. července 1895 provedeno vyměření a osazení normálního cejchu, mlýn má dvě složení, která se dvěma koly na svrchní vodu ženou.
            Vantroka v jihovýchodním rohu nádržky před mlýnem se nacházející jsou 8,15 m dlouhá, 1,41 m široká a 1 m hluboká. Při vtoku z nádržky jsou vantroka opatřena stavidlem. Na konci vantrok stojí dvě stavidla, zahražující dva průtokové otvory v bednění vantrok. K naplňování nádržky slouží v jejím západním rohu stojící stavidlový splav, který je v hřebenu 6,8 m dlouhý s pěti stavidly. Mimo tohoto splavu se nalézá pro případ náhlého přívalu uprostřed téže hráze druhý přepadový splav, který oproti prvému mnohem výše je položen. Má délku 5,94 m. Mlýn stojí přímo pod hrází rybníka k tomutu mlýnu patřící. V lednici se nalézají dvě vodní kola, která stojí rovnoběžně se západní stranou mlýnské budovy.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1895: 2 kola na svrchní vodu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,124 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,8 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1895: 2 kola na svrchní vodu
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,124 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4,8 HP
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popiskoncem 19. stol. pořízena do rezervy lokomobila, údajně jako jediná na Javornici, provoz prodražoval dovoz uhlí až z Rakovníka
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popiskoncem 19. stol. pořízena do rezervy lokomobila, údajně jako jediná na Javornici, provoz prodražoval dovoz uhlí až z Rakovníka
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 11 (Plzeň), s. 27
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJaroslav Sklenář
            NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
            Rok vydání1997
            Místo vydáníČistá
            Další upřesněnís. 132 - 133
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 98 - 99
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Vytvořeno

            18.7.2018 10:43 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.7.2018 14:11