Mlynáři a pekaři nekradou, člověk jim sám nosí.
(německé přísloví)

Bláhův mlýn

Bláhův mlýn
167
Klenčí pod Čerchovem
34534
Domažlice
Klenčí pod Čerchovem
49° 26' 9.2'', 12° 48' 19.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn byl postaven výše proti proudu Klenečského potoka, pravděpodobně v roce 1864, na pozemku majitele Kostlivého mlýna čp. 120, a dostal čp. 167. Majitelem nového, tzv. Bláhova mlýna, byl Ondřej Bláha, jehož rodiči byl Václav Bláha z čp. 120 a Anna rozená Kostlivá.
Samota západně od Klenčí pod Čerchovem
Klenečský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl postaven na pozemku mlynářů Kostlivých z čp. 120 v Klenčí pod Čerchovem několik desítek metrů výše proti proudu Klenečského potoka pravděpodobně roku 1864. Stavitelem byl Ondřej Bláha, nar. 27.3.1825 v Klenčí čp. 120, zemřel 24.6.1870 v Klenčí čp. 167. Jeho otcem byl mlynář Václav Bláha /nar. 1799, zemřel 19.4.1871 v Klenčí čp. 120/ a matkou Anna Kostlivá /nar. 1799 v Klenčí čp. 120, zemřela 15.12.1871 /.

Datum dostavby Bláhova mlýna je odhadnuto podle matriky narození dětí. Synové Josef, Václav, Ondřej a Karel Bláhovi se narodili do roku 1863 ještě v čp. 120, další syn František se narodil 21.7.1864 již v čp. 167 a po něm tamtéž syn Karel Ondřej 23.12.1869.

Po roce 1880 byl na mlýně mlynářem syn Ondřeje Bláhy Václav Bláha, nar. 6.11.1859. Ten si vzal za ženu sestru spisovatele J.Š. Baara Barboru /Barušku/ /1865 - 1885/. Rodiče jí dali věnem 5 000 zlatých, což pro ně bylo hodně, protože měli jen malé hospodářství. Baruška při prvním porodu, 16 měsíců po svatbě, v roce 1885 zemřela, její  rodiče se i soudně domáhali vrácení části peněz, avšak neuspěli. J.Š. Baar chtěl studovat filosofii, avšak právě pro nedostatek peněz studovat v Praze nemohl a šel proto studovat na kněze do semináře.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Bláha

Historie mlýna také obsahuje:

Po smrti Barušky a syna, se Václav Bláha znovu žení s Annou Šleisovou a mají spolu osm dětí. Na převzetí mlýna ale není vhodný syn a proto po úmrtí Václava v roce 1935, se ve stejném roce vdává dcera Anna nar. 1896. Anně je 39. let a bere si o rok mladšího Františka Langa z rodu mlynářů z Mlýnce č. 30. Nemají žádné děti.
Po roce 1945 je mlynář na půl roku odsouzen a Anna vede hospodářství sama. Ještě v roce 1950 mlýn mele.
Anna umírá v roce 1974 a František usedlost prodává a stěhuje se do Horšovského Týna, kde umírá v roce 1977. (Jan Řezníček)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    11 2018
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Žádná položka není vyplněna

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            10.11.2018 20:43 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.1.2019 17:48