Dostati se mezi mlýnská kola – velké nebezpečí.
(Štorchův snář)

Zittův, Horní mlýn

Zittův, Horní mlýn
69
Podskalí
Mnichovice
251 64
Praha-východ
Mnichovice u Říčan
49° 56' 22.4'', 14° 42' 34.0''
Mlýn s vodním kolem
Zittův mlýn v Mnichovicích patří k nejstarším dochovaným roubeným stavbám ve středočeském kraji. Svým vzhledem dokonale dokresluje krajinu na okraji rozrůstajícího se města. Obytná část se zachovala v původní podobě. Pouze mlýnici na konci 19. století zvýšili pro potřebu modernější technologie o patro.
Struhařovský potok
11433/2-4339
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První písemná zmínka o městečku Mnichovice pochází z let 1135 – 1161, kdy je založili mniši ze Sázavského kláštera.[i] První informaci o mlýnu máme z roku 1656, kdy ho vrchnost prodala do soukromého vlastnictví. Koupil jej Václav Bína „od Jeho Milosti hraběcí s veškerými svršky...“.[ii] Roku 1715 prodal mlýn jeho syn Matěj Bína Matěji Janovskému z a 180 kop grošů českých.[iii] Mlýn měl jedno složení, jak uvádí i Tereziánský katastr, rustikál z roku 1748.[iv] Matěj Janovský přikoupil se souhlasem vrchnosti v roce 1720 několik polí, luk a o několik let později dokonce i panský mlýn podmnichovický, zvaný Dolní.[v] V roce 1735 strhla voda hráz rybníka Koloděje, a tak mohl mlynář mlít jen velmi omezeně. Do mlýna se roku 1748 přiženil Josef Schebl, který objekt využíval v pronájmu až do roku 1772, kdy jej postoupil Matěji Janovskému mladšímu. Mlýn měl tehdy dvě mlýnská složení.[vi]

V roce 1873 koupil objekt od Karla Davida Václav Zitta z Ládví, jenž pocházel ze mlýna v Modřanech. S mletím se definitivně skončilo v roce 1942, ale budovu vlastní rod Zittů dodnes. V roce 1996 ji prohlásili za nemovitou kulturní památku.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Ladislav Zitta.



[i] Antonín Profous, heslo 5. Mnichovice, in: Místní jména v Čechách III, Praha 1951, s. 115.

[ii] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 233. Na historii Zittova mlýna si Josef Klempera dal zvlášť záležet. Lze předpokládat, že uvedené údaje jsou správné, ačkoliv zde opět nezmiňuje pramen, z něhož čerpal.

[iii] Ibidem, s. 234.

[iv] Aleš Chalupa et al., heslo Komorní Hrádek, panství, in: Tereziánský katastr I, Praha 1964, s. 55.

[v] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 236.

[vi] Ibidem, s. 238.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bína
  • Janovský
  • Schebl
  • Zitta

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Ladislav Zitta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Budova stojí na obdélném půdorysu. Obytná část má pouze přízemí, mlýnice oproti tomu dvě patra. Do mlýna a obytné části se vcházelo samostatnými vstupy ve východním podélném průčelí. Mlýn měl ještě přístup dveřmi ze síně a dveřmi v západním podélném průčelí, vedoucími k vodnímu kolu.
      • dveře
      • okno
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • Podpůrné dřevěné sloupy
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • topeniště, kamna, pec
      • černá kuchyně
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      přístavek k obytné částiroubení1743
      mlýniceprůvlak1771
      sroubená síňroubení1672
      • existující torzo polouměleckého složení
      Ve mlýnici se vzácně zachovala moučnice a kapsový výtah z roku 1884, vedoucí z podkolí až do podstřeší. Moučnici citlivě zrestaurovali. Dochoval se na ní nápis: Z. K. Šimeček. Jako zajímavý detail se jeví ozdobené vyústění moučného pytlíku, připomínající stylizovanou hlavu čerta. Symbolika vyobrazení nejspíš souvisí se součástí moučnice, jíž se říká hasačert.
      Žádná položka není vyplněna
      Mlýn se před rekonstrukcí nacházel ve velmi špatném stavu a řada strojů již téměř podlehla hnilobě. Z archivních dokumentů pocházejících z fondu mlynářského ústředí víme, že se ve mlýně vyskytoval jeden český a jeden francouzský kámen, jedna válcová stolice a jeden hranolový vysévač. Moučnice se v dotazníku nezmiňuje.
      Dochovaný
      • stoupa
      U mlýna je dochován štok pro ruční stoupu.
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      V minulosti využívali k akumulaci vody rybník Koloděj, který se však 1. července 1735 protrhl a již jej neobnovili. Místo toho nechal mlynář vybudovat vlastní rybník přímo nad mlýnem. Pozůstatky hráze rybníka Koloděje lze dodnes rozeznat.
      Náhon dosud přivádí vodu, avšak pouze pro roztáčení vodního kola. Měří asi půl kilometru a nemá již takovou kapacitu, jakou jistě míval v dobách, kdy poháněl mlýn. Začíná prostým rozdvojením potoka, bez stavidla nebo jiné regulace. Vine se vykopaným korytem bez zpevněných břehů; v jednom poměrně dlouhém úseku protéká rourou v podzemí. V některých místech utváří náhon dosti meandrů. Tak ve spojitosti s dodnes proudící vodou vzniká krásný krajinotvorný prvek. Nad mlýnem se náhon vlévá do menšího rybníčku a z něho pak teče voda čapem do vantrok.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,6 m, výkon 6 HP. (HŠ)

      Jako pohon mlýna sloužila v minulosti dvě vodní kola, která někdy na přelomu 19. a 20. století mlynář zredukoval na jedno, jež pomocí palečného kola pohánělo transmisi a české složení. To, že ve mlýně pracovala dvě vodní kola, dokazuje druhý prostup pro hřídel, dodnes zachovaný. Vodní kolo nechal znovu vyrobit při rekonstrukci mlýna současný majitel. Nově se muselo udělat i kolo palečné. Zbytky starého palečného kola spatříme vystavené při jižním štítovém průčelí mlýna. Staré palečné kolo nese vročení 1852. Vnější část ramen, nesoucí obvod palečného kola, zdobí řezba. (RŠ)
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,6 m, výkon 6 HP. (HŠ)

      Jako pohon mlýna sloužila v minulosti dvě vodní kola, která někdy na přelomu 19. a 20. století mlynář zredukoval na jedno, jež pomocí palečného kola pohánělo transmisi a české složení. To, že ve mlýně pracovala dvě vodní kola, dokazuje druhý prostup pro hřídel, dodnes zachovaný. Vodní kolo nechal znovu vyrobit při rekonstrukci mlýna současný majitel. Nově se muselo udělat i kolo palečné. Zbytky starého palečného kola spatříme vystavené při jižním štítovém průčelí mlýna. Staré palečné kolo nese vročení 1852. Vnější část ramen, nesoucí obvod palečného kola, zdobí řezba. (RŠ)
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
      PopisJako záložní motor stával ve mlýně dieselový motor značky Suchý, z roku 1934, o síle 10 HP. Motor se nezachoval.
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
      PopisJako záložní motor stával ve mlýně dieselový motor značky Suchý, z roku 1934, o síle 10 HP. Motor se nezachoval.
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
        • obyčejného složení
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníUPOL Olomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníUPOL Olomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str.34
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
          Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury, okres Praha - východ
          Název archiválieMnichovice čp. 69
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
          Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury, okres Praha - východ
          Název archiválieMnichovice čp. 69
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          30.5.2012 19:34 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          zitta00

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Helena Špůrová 26.8.2014 11:36
          Radim Urbánek 17.7.2015 21:53
          Radomír Roup 14.6.2018 12:37