Mlýneček, Dřevěný mlýn, Hu Dřevěnejch

provoz poháněný vodním kolem je zakreslen na II. vojenském mapování  z let 1836-1852

V době provozu skláren v Peci (1810-1860) se na výrobu skla používal křemen ze skály u Chodova. Křemen se vozil na místo dnešního Mlýnečku, kde stávala stoupa, kde se kusy křemene drtily na malé kousky, aby se snáze roztavily. Když sklárna ukončila výrobu, byla stoupa předělána na pouze jednolistou pilu, z důvodu malého spádu vody. Tehdy tuto pilu obsluhoval pilař Melichar Hruška, otec spisovatele Jana Františka Hrušky. Pila na mlýnečku nebyla dlouho v provozu, a tak opuštěný objekt asi v roce 1863, po dohodě s vrchností , předělal Jan Knopf * 1830 z Chodova na malý mlýn, tedy mlýneček. Protože celý byl ze dřeva, říkalo se mu Dřevěný mlýn nebo také „Hu Dřevěnejch“. Měl číslo popisné 39 Pece pod Čerchovem. Na mlýnu se mlelo bez chasy, tzn. že mlýn a vše okolo si obsluhoval mlynář sám s rodinnými příslušníky. Několik let patřil mlýn vrchnosti a Janu Knopfovi byl pronajímán a později mu byl prodán. Mlýn byl poměrně vysoký, v poschodí prostorný. Dole u hnacího kola zbyl malý kout, který si mlynář vyzdil a zařídil si tam světnici, aby chalupu č.p. 50, patřící ke mlýnu mohl pronajímat letním hostům.

v nájmu mlynář Knopf

Nejvíce mlýn využívali Chodovští sedláci. Na mlýně se vystřídaly tři generace Knopfů, mlýn ve vlastnictví Panství Trhanov, roku 1921 ve sčítání obyvatel uveden nájemce mlýna František Kantor * 1867 s rodinou, až v roce 1923 byl mlýn prodán mlynáři Kantorovi, který na Chodsko přijel z jižních Čech. Ten na mlýnu provedl několik úprav a v roce 1937 jej předal svému zeti Josefu Markovi. Marek nechal z venku mlýn postaru, ale unitř jej předělal na mlýn moderní, s výtahem na obilí, turbínou na výrobu el. proudu a na mletí více druhů mouky.

Mlelo se tam do roku 1948, kdy Josef Marek odešel osídlit mlýn po odsunutém německém mlynáři do Mlýnce u Postřekova. Mlýneček zůstal osiřen.

Mlýneček zůstal osiřen. Stal se útulkem nebo noclehárnou všelijakých osob, naposledy stavení obýval jakýsi rotmistr od Pohraniční stráže. Budova mlýnu byla postupně rozebírána a v roce 1960 už neexistovala. Z mlýna se zachoval mlýnský kámen a několik drobností. Část vantrok je udržována dodnes. Chalupu patřící ke mlýnu č.p. 50 přestavěl v roce 1936 J. Veverka z Prahy.
O tomto mlýně a životě kolem něj napsal povídlu Hu Dřevěnejch spisovatel Jan František Hruška v knize Náši pod Čerchovem.