Každý mlynář vede vodu na svůj mlýn.
(anglické přísloví)

mlýn Krcál

mlýn Krcál
109
Tyršova
Nový Knín
262 03
Příbram
Nový Knín
49° 47' 35.3'', 14° 17' 22.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Svými dochovanými dvěma bohatě zdobenými barokními štíty a fasádami spolu s okolními objekty jako například akumulační nádrží, mlýn patří k nejlépe zachovaným mlýnům v širokém okolí. Objekt novoknínského mlýna může sloužit jako dobrý příklad pro opravu a adaptování některých jiných vodních mlýnů v Čechách.
Voznický potok
25694/2-2479
nepřístupný

Obecná historie:

Historie mlýna opět začíná až po r. 1651, kdy jsou knínské mlýny uváděné jako pohořelé. Jako jediný Knínský mlýn není na Kocábě, ale na Voznickém potoce. Až v r. 1665 je na tomto mlýně uváděn Matěj Psík. Po jeho smrti přešel na Zuzanu Semelkovou , pole byly odprodány Janu Dobšovi a Michalu Holubovi. Mlýn býval na 2 kola, nyní tam tříslo tlukou a je v r. 1673 uváděn jako pustý. V r. 1704 se uvádí jako majítelka Anna Šebková, platila 3/16 zl. mlýn byl o 1 složení a již se uvádí jménem „Krcál“ což znamená malý mlýn. Také se uvádí, že je bez vody a „samou sijí mezi lidmi se živí“. Číslo popisné 109 se poprvé uvádí v r. 1744 kdy je obýval jistý A. Marhold. Ani v jednom z Tereziánských katastrů nelze mlýn Krcál identifikovat. Dokonce se v prvním Tereziánském katastru mezi řemeslníky neuvádí ani jeden mlynář. Na mapách můžeme mlýn poprvé pozorovat na I. vojenském mapování z let 1764 – 1768. Na II. vojenském mapování z let 1836 – 1852 objevíme mlýn již s názvem Krcal M.  V r. 1792 byl objekt mlýna barokně přestavěn a znovu vybudován.V r.1814 se čp. 109 uvádí František Samuelovský.I na Indikační skice z roku 1840 se mlýn jmenuje Krcal a vlastnil jej Adalbert Holeček, což se příliš neshoduje s údajem z kroniky, která tu zmiňuje rod Samuelovských. Před rokem 1848 byli „u mlýna Krcála přepadeni místní povozníci, vezoucí do Prahy náklad mouky. Viníci byly ihned dopadeni, a magistrátem potrestáni. U majitelky Krcálu, mlynářky Samuelovské bylo nalezeno ukradené zboží, a ta byla donucena prodat mlýn p. J. Nevařilovi. V r. 1898 mlýn i z pozemky koupil Filip Masner. V r. 1912 jsou majiteli mlýna Alois a Božena Masnerovi, kteří mlýn obývali až do smrti. Již v roce 1932 mlýn nepracoval. Potvrzuje to i chybějící dotazník ve fondu mlynářského ústředí v Národním archivu. Téměř všechny mlýny v okolí Nového a Starého Knína vznikly z puchýren - zařízení, kde se pomocí stoupy drtil zlatonosný křemen. Lze předpokládat, že i sledovaný objekt může stát na podobném místě. Budovu mlýna postavili v roce 1792. Od té doby neprošla žádnou výraznější přestavbou, a tak se nám ve hmotě dochovala dodnes. Úpravy proběhly pouze v interiérech. Jako nejzávažnější zásah, sledovatelný vně objektu, lze asi označit rozšíření vchodu do mlýna do podoby garážových vrat. Mlýn byl po r. 1989 zrekonstruován a na čas měl opět i mlýnské kolo. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Psík
  • Semelka
  • Šebek
  • Marhold
  • Samuelovský
  • Nevařil
  • Masner

Historie mlýna také obsahuje:

Údaje o pachtýřce mlýna, Alžběta Kopecká ovdovělá Čynovcová, 4.1.1845. Matriční zápis http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12420/198

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Areál mlýna se skládá ze dvou budov, jež utvářejí spolu se sousedním domem a jihozápadní bránou uzavřený celek.
      Patrová budova mlýna má obdélný půdorys. Na dvůr se vstupuje pilířovou bránou s dřevěnými vraty. Jezdilo se sem také průjezdnou pilířovou stodolou.
      Mlýnice i obytná část domu se nacházejí pod jednou střechou. Do obytné části se vstupuje dveřmi v jihovýchodním průčelí. Lze předpokládat, že samostatné dveře ve stejném průčelí měla i mlýnice. Tyto dveře později rozšířili do podoby garážových vrat.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Dle dostupných informací se z mlýnské technologie zachovala pouze barokní mlýnská hranice.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        O doplňkových provozech se v literatuře ani pramenech nepíše. Zajímavý relikt se nachází v patře jihovýchodního podélného průčelí. Jde o dřevěnou řemenici, osazenou na tenké hřídeli, posazené na dřevěném trámku. Řemenice pravděpodobně sloužila pro pohon hospodářských strojů. Nejde o klasickou plochou řemenici, ale o řemenici, která roztáčela stroje provazem.
        • stavidlo
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • lednice
        Nad mlýnem stojí nevelká akumulační nádrž, z níž na severním konci odtékala přebytečná voda přes stavidla. Voda do vantrok, a posléze na vodní kolo, tekla stavidlem na jižním konci hráze. Celé vodní dílo se dodnes zachovalo, jen už se nevyužívá.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 1
        • AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLudvík Kopáček
          NázevZ paměti mlynářů novoknínských
          Rok vydání1912
          Místo vydáníRokycany
          Další upřesněníčlánek v časopise Brdský kraj č.1-2. 1912
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorPetr Kadlec
          NázevLetopisy královského zlatohorního města Knín
          Rok vydání2013
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnívyjde listopad 2013
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          30.5.2012 19:43 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Mach Tom (Petr Kadlec) 5.9.2013 11:18
          Jiřík 5.9.2013 13:49