Škola bez kázně, mlýn bez vody.
(Jan Ámos Komenský, 1592 – 1670)

Městský mlýn; Stadtmühle, Schlottermühle

Městský mlýn; Stadtmühle, Schlottermühle
129
K. H. Borovského
Tachov
34701
Tachov
Tachov
49° 47' 40.1'', 12° 37' 56.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stával při jižní městské hradbě v blízkosti Zámecké brány. Průčelím byl obrácen do dnešní Vodní ulice, zadní část měl původně uzavřenou městskou hradbou, dnes je zde ulice K. H. Borovského. Byl umístěn za domem čp. 130 v ulici K. H. Borovského a vpravo od čp. 139. Dnes je zde zelená plocha.
střed města
Mže
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V tachovském urbáři z roku 1552 je uveden Schlotterův mlýn, který lze později ztotožnit s Městským mlýnem. Tento mlýn náležel původně k tzv. Černému klášteru. Černým klášterem je myšlen tachovský klášter karmelitánů založený českým králem Karlem IV. v roce 1351. V roce 1547 byli karmelitáni vyhnání tehdy luteránskou vrchností, jíž byli Pluhové z Rabštejna. V roce 1555 je klášter uváděn jako pustý a mlýn přešel na vrchnost. V roce 1552 odváděl mlynář poplatek k sv. Jiřímu a sv. Havlu vždy 30 grošů a dále platil v naturáliích týdně 1 ol žita, každé čtvrtletí 1 ol pšenice, na vánoce dával vánočku za 6 grošů a měl povinnost krmit vepře, ale nikomu jinému než vrchnosti a sobě.

V dalším tachovském urbáři z roku 1607 je mlýn označen již jako Stadt Mühl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dle josefského katastru z roku 1785 byl mlýn označen č. 70 a v emfyteutickém nájmu zde byl mlynář Paul Rauch.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dle sčítání lidu z roku 1869 hospodařil na mlýně Franz Rauch, narozený v roce 1798, se ženou Annou a syny Friedrichem, Josefem, Franzem a dcerou Marií. Ve mlýně vypomáhaly další 2 osoby.

V roce 1871 mlýn vyhořel, byl však obnoven.

Dle sčítání lidu z roku 1880 zde žila již jiná větev rodu Rauchů.  Zapsán je zde Kaspar Karl Rauch, narozený roku 1798, syn Franze Raucha z Angstmühle a Anny Marie Pauli z Tachova. Kaspar Rauch zde žil s manželkou Magdalénou Walterovou a synem Johannem.

Na konci 19. století Rauchové ze mlýna odešli. V roce 1890 je zde zapsán Karl Lugner (narozen 1858) s manželkou Margarethou, dvěma syny a dvěma dcerami. V roce 1892 jsou ve vodních knihách uváděni Anton a Karl Lugnerovi. Lugnerovi mlýn přestavěli na soustružnu dřeva. V roce 1911 je zde uváděn Anton Lugner. Vyráběny zde byly především knoflíky a obuvnické formy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 byl provoz sice v majetku Antona Lugnera, ale nájemcem zde byl Michal Bayer s manželkou Annou a 3 dětmi.

Anton Lugner vlastnil objekt ještě v roce 1930, provoz byl evidován jako soustružnictví dřeva.

V letech 1938 – 1941 drželi podnik Josefine Steiner, Franz Lugner a Rosa Wehle.

Budova byla zbořena v 60. letech 20. století.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schlotter
  • Rauch
  • Lugner

Historie mlýna také obsahuje:

1785 Paul Rauch

1869 Franz Rauch

1880 Kaspar Karl Rauch

1890 Karl Lugner

1892 Anton a Karl Lugnerovi

1921 - 1930 Anton Lugner

1938 - 1941 Josefine Steiner, Franz Lugner a Rosa Wehle

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        Dle vyobrazení ve stabilním katastru byla budova mlýna rozlehlá zděná lichoběžníková budova přímo přiléhající k městské hradbě. Mlýnice byla umístěna v jižní části, pod níž protékal náhon. V roce 1888 byla k zadní stěně bývalého mlýna přistavěna dřevěná budova na sušení dřeva.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • dřevoobráběcí dílna
            • náhon
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            Náhon byl tvořen odtokovým kanálem tekoucím od Husmannova mlýna čp. 308. Odtok od mlýna směřoval příkopem při hradbách jako náhon k dalšímu mlýnu, a to Klášternímu.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 zde bylo jedno vodní kolo na spodní vodu, hltnost 0,74 m3/s, spád 1,2, výkon 4,6 HP.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 zde bylo jedno vodní kolo na spodní vodu, hltnost 0,74 m3/s, spád 1,2, výkon 4,6 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 37
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 37
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl I – Mže
            Rok vydání2018
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 67-70
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            9.5.2019 14:39 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 12.5.2019 20:27
            doxa (Jan Škoda) 18.7.2023 18:38