Každý rád na svůj mlýn
nahání vody.
(české přísloví)

Veský mlýn; Hawitzenmühle

Veský mlýn; Hawitzenmühle
46
Damnov
34815
Tachov
Damnov
49° 48' 11.2'', 12° 49' 35.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn ležel v údolí na pravém břehu řeky Mže severovýchodně od obce Damnov, pod kterou spadal. Šlo se k němu asi 2 km dlouhou cestou, která vede lesem do údolí. Mlýn získal české jméno po zanikající osadě Víska, ze které se dochovala poslední chalupa. Na pozemku mlýna jsou dnes rekreační chaty.
samota, severně od obce
Mže
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Soupis poddaných podle víry z roku 1651 zmiňuje Hablitzenmühle jako samostatně vedené příslušenství panství Třebel – Trpísty. Na mlýně byl usazen Georg Schiebl, kterému bylo tehdy 73 let. Na mlýně již hospodařil jeho třiadvacetiletý syn Mathes. Dále tu žili další syn Adam (17 let) a dcery Anna Marie (16 let) a Elisabetha (10 let). Ve mlýně vypomáhaly další 3 osoby.

V tereziánském katastru z roku 1713 je mlýn zaznamenán jako Hablitzenmühl nebo Pablitzer Mühl.

Na I. vojenském mapování z let 1764-1768 je při mlýně zakreslena vodní nádrž, která se pak na mladších mapách neobjevuje.

V roce 1819 drželi dominikální mlýn Hablitzermühle v emfyteutickém nájmu Franz a Barbara Fischerovi. V roce 1838 zde hospodařil jejich potomek Karl Fischer narozený v roce 1804, mlýn byl v mapách stabilního katastru nazýván Hawitzen Mühle.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Na mlýně se často střídali majitelé, bydlely tu současně i 2 rodiny, které spolu nebyly příbuzné. Na mlýně zůstávali na výminku dožít původní mlynáři, od kterých ti noví mlýn koupili.

Dle sčítání z roku 1869 držel mlýn mlynář Winzenz Grund (narozen roku 1835) původem z Rybničné na Karlovarsku s manželkou Franciskou, která se narodila v roce 1835 ve Vísce u Damnova. Bydlela zde s nimi příbuzná Marie Grund a dále 11 členů rozvětveného rodu Fischerů včetně starého mlynáře Karla Fischera. Dále na mlýně vypomáhali Josef a Karl Wistlerovi z Trnové. Na mlýně se chovalo 5 kusů hovězího dobytka, 2 kobyly, 4 prasata a u mlýna stály 3 včelí úly.

V roce 1873 koupil mlýn od Josefa Spirka mlynář Josef Schlaffer. Mlýn měl v té době 3 mlýnská složení a pilu, které poháněly 4 vodní kola. U mlýna byl ze dřeva sestavený a kameny vydlážděný jez. Stěny lednice byly sroubeny ze dřeva. Tehdy byl objekt již označen čp. 46 a stál na pozemcích č. 76 a 77.

Dle sčítání z roku 1880 byl majitelem mlýna mlynář Jakob Hanika (narozen roku 1840 v Ošelíně) s manželkou Theresií (narozena roku 1843 v Černošíně), synem Franzem (narozen roku 1869) a s dcerami Josefou a Johannou. Dále tu žila vdova po bývalém mlynáři Grundovi Franciska s dětmi Michalem a Marií. Z rodiny bývalých mlynářů Fischerových zde byl již jen jeden člen, Josef Fischer. U mlýna byli 2 koně, 10 kusů hovězího dobytka, 1 koza a 3 prasata.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle čítání z roku 1921 převzal mlýn po Jakobovi jeho syn Franz Hanika s manželkou Margarethou. S nimi zde žily jejich děti dcera Maria a synové – dvojčata Karl a Anton.

V roce 1930 zde stále byl Franz Hanika.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Hanikové pocházeli ze známého mlynářského rodu původem ze mlýna v Dolním Kramolíně u Chodové Plané. Na zdejším mlýně hospodařili až do roku 1946. Posledním majitelem před odsunem byl Karl Hanika s manželkou Margarethou. Odejít ze mlýna musel v létě 1946. V posledních letech pravděpodobně využíval mlýn pouze jako doplněk k zemědělské činnosti.

Mlýn byl v roce 1946 zabaven a úředně zastaven, i když se zde už nějakou dobu nemlelo. Byl proveden odhad, dle kterého mlýn představoval ideální objekt pro převezení do skanzenu technických památek. V té době však skanzeny neexistovaly, proto bylo veškeré vybavení odvezeno do šrotu. O budovu mlýna nebyl mezi osídlenci zájem.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po odvezení vybavení do šrotu se mlýn patrně zřítil. stalo se tak někdy po roce 1949.  Jeho zdivo posloužilo jako stavební materiál chatařům, kteří si přímo na něm nebo v blízkém okolí postavili chaty.

V 50. letech užívali mlýn až do jeho demolice v roce 1959 trampové - viz tabulka v horní části Vesky upomínající obec a mlýn. (V.F.)

Události
  • Zánik budovy mlýna

Ze mlýna se dochovala návodní zeď do výšky 2 m a zbytky lednice. Na pozemku stojí chaty ev. č. 5 a 40. Nedaleko se nacházejí náhrobky některých členů mlynářského rodu Haniků, které sem byly převezeny z damnovského hřbitova.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schiebl
  • Fischer
  • Grund
  • Spirk
  • Schlaffer
  • Hanika

Historie mlýna také obsahuje:

Georg Schiebl

1651 Mathes Schiebl

1819 Franz Fischer

1869 Winzenz Grund

Josef Spirk

1873 Josef Schlaffer

1880 Jakob Hanika

1921 Franz Hanika

? - 1946 Karl Hanika

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        Zděná obdélníková budova s dřevěným přístavkem na severní straně.
        • náhrobky, pamětní desky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1873 - 3 mlýnská složení a pila
          Zaniklý
          • pila
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 vodní kola na spodní vodu, spád 1,2 m, celkový výkon 3,2 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 vodní kola na spodní vodu, spád 1,2 m, celkový výkon 3,2 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 34
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 34
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl I – Mže
          Rok vydání2018
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 101-103
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Ostatní

          Vytvořeno

          20.5.2019 13:36 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.5.2019 20:45
          Ringo (Vladimír Forejt) 24.5.2019 21:27