Broumovský mlýn; Promenhofer Mühle

Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1614, kdy je uváděn statek Promenhoff s mlýnem při něm vybudovaným.

Dle soupisu poddaných dle víry z roku 1651 byl na mlýně třicetiletý mlynář Veit Arnoldt s manželkou Salome a čtyřmi dětmi.

V roce 1676 byl mlýn společně s dalšími níže položenými mlýny zakreslen do mapy panství Chodová Planá.

V tereziánském katastru je l roku 1713 uváděn jako Pramenhofer mlýn o dvou kolech. Mlýn byl panský, mlynář jej získal do emfyteutického nájmu.

V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn Franz Träger.

V 19. století držel mlýn rod Glasauerů (Glosauerů). Sebastian Glasauer nechal při mlýna zasadit sochu sv, Jana Nepomuckého.

V roce 1851 převzal na základě smlouvy mlýn od otce Michl Glasauer. V roce 1862 mlýn vyhořel, v témže roce dal mlynář na místě vyhořelého postavit mlýn nový. Dle dokumentace se jednalo o dvoupatrovou budovu vystavěnou na základech původního mlýna. V lednici byla 4 mlýnská kola, z nichž 3 poháněla mlýnské složení a čtvrté krupník. Naproti mlýnu přes náhon stála pila poháněná pátým vodním kolem. Kola byla na vrchní vodu.

V roce 1880 převzali mlýn Vinzenz a Eva Glasauerovi, dle sčítání obyvatel zde byli také v roce 1900. Vinzenz Glasauer se narodil roku 1851 v Broumově, byl uváděn jako mlynář a pilař. Jeho manželka Eva pocházela ze tokova, kde se narodila roku 1859. Do roku 1900 se jim zde narodily děti Rudolf (1879), Anna (1882), Elisa (1884) a Rosa (1886). Dále zde žila Vinzenzova matka Anna narozená roku 1826 v Zadním Chodově. Ve mlýně byli také 3 pomocníci.

V roce 1911 převzal mlýn syn Rudolf s manželkou Barbarou.

V roce 1921 držela mlýn vdova po Rudolfu Glasauerovi Barbara. Provdala se za mlynáře Rudolfa Baiera, se kterým v roce 1930 držela mlýn na polovic. V seznamu vodních děl je k roku 1930 uváděn pouze Rudolf Baier.

Podle smlouvy z roku 1936 získal mlýn Rudolf Glasauer s manželkou Paolinou. Jednalo se patrně o syna předchozího zemřelého Rudolfa Glasauera.

Dle pomníčku na broumovském hřbitově zemřely v roce 1942 děti mlynáře z Broumovského mlýna Rudolf ve věku 6 roků a Inge ve věku 3 roky.

Rudolf Glasauer byl posledním mlynářem, v roce 1945 mu byl mlýn zabaven. S likvidací mlýna se začalo 28. 5. 1946, kdy se dostavil úředník Fondu národní obnovy, aby ohodnotil vybavení pily při mlýně. Ve mlýně ještě bydlela Paoline Glasauerová, její manžel Rudolf byl ve válečném zajetí. Mlýn byl mimo provoz od roku 1943.

Dne 30. 8. 1947 dorazil na mlýn mlynář Jaroslav Gušlbauer, aby pro Fond národní obnovy ocenil vybavení mlýna. V té době byl mlýn již neobydlený, volně přístupný, okna vytlučená, dveře otevřené, podlahy částečně vytrhané. Přesto zde nalezl mlýnské zařízení a ocenil ho na 80 670 korun. Část zařízení však byla již v roce 1946 odvezena na sousední Trnový mlýn národním správcem Josefem Jonášem.

Obec Broumov mělo ve správě ředitelství státních lesů v Plané a s osídlením a využitím mlýna ani jeho zemědělským pozemků nepočítalo, na mlýn nebyl dosazen národní správce.

Mlýn byl určen k demolici. Nebyl však zbořen cíleně, ale jen za účelem odvozu stavebního materiálu. Na leteckém snímku z roku 1958 jsou vidět již jen holé zdi, mezi kterými vyrůstají stromy. Dochované zříceniny jsou poměrně rozlehlé.

V roce 2016 koupil mlýn nový majitel, který ho chce zrekonstruovat do původní podoby. Jako podklad mu má sloužit nalezený plán v tachovském archívu. V současné době probíhají na mlýne stavební práce (duben 2019).