Nedávej mi kobyl; však na mně do mlýna nejezdíš.
(české přísloví)

Trnový mlýn; Dornmühle

Trnový mlýn; Dornmühle
111
Chodský Újezd
34815
Tachov
Chodský Újezd
49° 53' 4.3'', 12° 37' 33.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Trnový mlýn nepatří mezi staré mlýny, vznikl až někdy v 2. polovině 19. století. Stojí jižně od silnice z Broumova do Plané.
samota, severozápadně od obce
Hamerský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn se poprvé objevil až na mapě 3. vojenského mapování z let 1877-1880. Dle zápisu ve vodní knize zde před ní byla v letech 1830-1831 zřízena pila. K ní byl na základě svolení k.k. okresního úřadu v Plané z roku 1867 přistavěn mlýn o jedno složení. Dle protokolu ze 4. května 1876 byl majitelem mlýna Dornmühle čp. 111 na parcele č. 3276 Andreas Schaffer. Jednalo se o budovu postavenou z kamene a opatřenou dvěma vodními koly. Mlynář zde tehdy patrně docházel pouze pracovat, ale nebydlel zde. O obydlenou budovu byl mlýn rozšířen teprve později.

Dle sčítání z roku 1900 zde hospodařil Martin Schaffer (narozen 1868) s manželkou Margarethou, rozenou Fehrovou. V hospodářství obsahovalo 1 koně, 3 kusy hovězího dobytka, 4 prasata a 40 kusů drůbeže.  Dle sčítání z roku 1910 se majitelé nezměnili. Společně s nimi zde žilo 7 dětí: Berta, Rosa, Johann, Elisabeth, Emil, Anna a Paolina. Nejmladší Paolina se později provdala na sousední Broumovský mlýn. S mlynářem zde dále žila jeho matka Anna a bratr Anton s manželkou Margarethou, který se živil polním hospodařením.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 je zde stále uváděn Martin Schaffer, zemřel v roce 1937. Mlýn byl evidován pod adresou Sv. Kříž 111.

V roce 1937 mlýn po zásahu blesku vyhořel. Nový mlynář, Emil Schaffer, syn Martina Schaffera, požádal ještě toho roku o přestavbu vyhořelého mlýna a o zřízení turbíny, která měla nahradit obě stará vodní kola. Dle dokumentace se jednalo o Francisovu turbínu s horizontální hřídelí od firmy  Josefa Prokopa synové Pardubice. Zařízení mlýna bylo zničeno ohněm a mělo být nahrazeno novým vybavení a mělo být přidáno elektrické dynamo. Žádost byla kladně vyřízena, Schafferovi obdrželi povolení 11. února 1938 s tím, že přestavbu mlýna uskuteční do konce roku 1938. Přestavbu mlýna sice utlumila 2 světová válka, ale už v průběhu roku 1938 se ve mlýně mlelo. Mlynář nechal novou budovu neomítnutou a neobílenou, aby tak zůstal ukryt před bombardováním spojenců.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1940 se zde manželům narodil syn Erwin. Po válce Schafferovi o mlýn přišli, byl zabaven a v roce 1946 byl na mlýn dosazen národní správce Josef Jonáš, který zařízení mlýna doplnil o vybavení dovezené z vedlejšího Broumovského mlýna. Ve skutečnosti držel Josef Jonáš s manželkou Marií pouze obytnou a zemědělskou část mlýna, nikoli mlýn, který využíval. Jonášovi investovali do nedokončeného mlýna značné finance. U mlýna zřídili transformátor v hodnotě 73 142 korun (nové měny) a vodovod s pumpou. Za příděl mlýna zaplatili 21 960 korun (nové měny).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1957 Jonášovi ze zdravotních důvodů mlýn opustili a předali jeho pozemky, 8 ha půdy, Státnímu statku Planá.

V roce 1967 se do mlýna nastěhoval Milan Blumajer s rodinou. Blumajerovi veškeré zařízení mlýna demontovali a odvezli do šrotu, nebo zničili, v mlýnici zůstali holé prostory, které byly z malé části upraveny k obývání. Zbořena byla budova výminku.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Blumajerovi na mlýně bydleli až do roku 2005. V roce 2016 koupil mlýn od dědice Blumajerových Vítězslava Maňáka nový majitel Jan Skočík a začal zpustlý mlýn opravovat za účelem umístit zde expozici historických motocyklů. S novým majitelem navázal kontakt syn posledního německého mlynáře Erwin Schaffer, když projížděl kolem a všiml si stavebního ruchu na mlýně. Poskytl novému majiteli informace o mlýnu a několik dobových fotografií.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schaffer
  • Jonáš

Historie mlýna také obsahuje:

1876 Andreas Schaffer

1900 – 1937 Martin Schaffer

1937 – 1945 Emil Schaffer

1946 – 1957 Josef Jonáš – národní správce

1967 – 2016 Blumajerovi

2016 Jan Skočík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        Třípatrová zděná mlýnice postavená ze šedivých cementových cihel, při ní se dochovala betonová šachta turbíny. Severní obytná budova obsahuje úseky kamenného zdiva z původního mlýna postaveného v 70. letech 19. století.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            1830-1831 a 1930 pila
            • náhon
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 - 2 vodní kola na střední vodu o celkovém výkonu 6,3 HP, spád 2,3 m.
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 - 2 vodní kola na střední vodu o celkovém výkonu 6,3 HP, spád 2,3 m.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJosefa Prokopa synové Pardubice
            Popis1938 - Francisova turbínu s horizontální hřídelí od firmy Josefa Prokopa synové Pardubice.
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
            Rok vydání2017
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 75 - 78
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            24.5.2019 09:08 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.5.2019 19:50