Voda i mlýn zboří.
(ruské přísloví)

Jakubův mlýn; Jakobsmühle, Erlmanische Mühle, Joachims Mühle

Jakubův mlýn; Jakobsmühle, Erlmanische Mühle, Joachims Mühle
155/II
Planá u Mariánských Lázní
348 15
Tachov
Planá u Mariánských Lázní
49° 51' 7.0'', 12° 44' 26.9''
Mlýniště bez mlýna
Jakubův mlýn byl nejníže položeným plánským mlýnem na Hamerském potoce spadajícím pod katastr města Planá. Stál při potoce východně od dnešní silnice č. 21.
samota, jihovýchodně od města
Hamerský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Při sčítání obyvatel a domů v Plané v roce 1623 je tento mlýn zmiňován jako mlýn u Svatopeterského předměstí. V roce 1656 byl údajně prodán Zachariáši Erlmannovi z Ersfeldu. Mlýn měl ještě další názvy, a to Joachims Mühle nebo Erlmanische Mühle. V roce 1663 vynášel tento mlýn čistý zisk 94 zlatých 23 krejcarů. Samostatný mlýn dosahoval tehdy poměrně vysoké hodnoty 1 575 zlatých.

V tereziánském katastru z roku 1714 a jeho fasi je mlýn uváděn pod názvy Joachim Mühl nebo Jakobsmühl.

Na začátku 19. století se mlýn dostal do majetku Schweinitzerů. Mlýn měl tehdy 2 složení a krupník, zařízení poháněla 2 vodní kola na spodní vodu o průměru 3,9 m. V roce 1839 je zde uváděn Ferdinand Schweinitzer.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1876 byl u mlýna osazen vodní cejch s iniciálami a letopočtem.

V roce 1881 přešel mlýn na Antona Weise, v roce 1893 na Johanna Weisse.

Dne 22. listopadu 1904 získala mlýn rodina Leopoldů. Dle sčítání obyvatel z roku 1910 byl majitelem mlýna Johann Leopold (narozen 1872 v Tisové) s manželkou Annou. S nimi zde žili synové Josef a Franz Josef a dcery Margareth, Anna a Erna. Dále zde byla nevlastní dcera Marie Schneiderová a rodině mlynáře Andreas a Margareth Leopoldovi. K mlýnskému hospodářství patřily 2 koně, 3 kusy hovězího dobytka, 2 kozy, 4 prasata a 25 kusů drůbeže.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1927 požádal Johann Leopold úřad v Plané o povolení celkové přestavby mlýna a zřízení vodní turbíny. Žadatel zamýšlel instalovat na místě dvou původních a tehdy již odstraněných vodních kol instalovat Francisovu turbínu se svislou osou o výkonu 19,35 HP. Současně chtěl mlýn vybavit novým zařízením. Projekt, turbínu i zařízení dodala firma Hübner und Opitz Ges. m.b.H. Pardubice. 7. června 1929 proběhla kolaudace, byl také osazen nový vodní cejch s iniciálami J. L. a letopočtem 1929. Zmodernizovaný mlýn měl nyní 4 pracovní podlaží, nejnižší bylo částečně zahloubeno pod terén a procházela jím hlavní transmise. V patře byly umístěny mlecí stolice a na vyšších podlažích zásobníky a čističky. Všechny podlaží byla propojena výtahy. Z Jakubova mlýna se přestavbou stal jeden z nejmodernějších mlýnů v kraji.

Johannu Leopoldovi však nový mlýn očekávanou prosperitu nepřinesl. Již v roce 1934 byl mlýn prodán v dražbě a právo na něj získal Karel Nedvídek, který ho pak v roce 1936 koupil.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ačkoli byl Čech, musel Karel Nedvídek po vypuknutí 2. světové války narukovat, protože si vzal za manželku Němku. Z války se již nevrátil. Mlýn spravovala jeho manželka Marie, byl však v roce 1943 zastaven. Vdova Marie Nedvídková přišla o mlýn včetně hospodářství a 7 ha půdy v roce 1945, kdy jí byl zabaven.

Prvním osídlencem a národním správcem mlýna byl 7. prosince 1945 jmenován Josef Jonáš. Chtěl mlýn rychle zprovoznit, zjistil však, že tento mlýn bude z nařízení vlády z mletí vyloučen a proto již 31. prosince 1945 z mlýna odešel, a to do Chodského Újezda na Trnový mlýn, kde se objevuje v letech 1946 – 1957.

Dne 20. srpna 1946 byl hospodářským osídlencem usedlosti u mlýna Slovák Mikuláš Andrejko ze Sečurova. Mlýn však také opustil a odešel do Lestkova.

Dne 4. prosince 1946 dalším hospodářským osídlencem mlýna jmenován Václav Kočka z Chrástu, který chtěl vodní pohon využít k výrobě hraček a patrně zde chtěl zřídit soustružnu. Již před Kočkovým příchodem bylo zařízení mlýna částečně rozprodáno (část na Černý mlýn do Pavlovic čp. 43) a částečně rozkradeno. Zařízení mlýna bylo původně odhadnuto na 121 520 Kč. Když ho 5. května 1948 Václav Kočka konečně získal, byla celková kupní cena odhadnuta na 92 300 Kč.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1958 budovy mlýna ještě stojí včetně střechy. Demolice proběhla pravděpodobně v 60. letech.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Na místě mlýna je dnes pole a louka, v houštině u potoka se dochovala betonová šachta, ve které byla kdysi Francisova turbína.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schweinitzer
  • Weisse
  • Leopold
  • Nedvídek
  • Jonáš

Historie mlýna také obsahuje:

1656 Zachariáš Erlmann z Ersfeldu

1838 Ferdinand Schweinitzer

1881 Anton Weisse

1893 Johann Weisse

1910 - 1934 Johann Leopold

1934 – asi 1943 Karel Nedvídek

do roku 1945 Marie Nedvídková

7. 12. – 31. 12. 1945 Josef Jonáš – národní správce

20. 8. 1946 Mikuláš Andrejko

4. 12. 1946 Václav Kočka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        vícepodlažní
        Dle popisu z roku 1946: dvoupatrová budova mlýnice, k ní přiléhalo patrové obytné stavení o pěti místnostech. Příslušenství tvořily stáj, kůlna a stodola.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • krupník
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis19. století – 2 vodní kola na spodní vodu o průměru 3,9 m
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis19. století – 2 vodní kola na spodní vodu o průměru 3,9 m
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 Francisova turbína, spád 3 m, výkon 10 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
            Rok vydání2017
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 103 - 106
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            24.5.2019 12:21 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 8.7.2019 22:36