Jde hodně mouky do jedné truhly.
(německé rčení)

mlýn v Halži; Dorfmühle

mlýn v Halži; Dorfmühle
37
Halže
347 01
Tachov
Halže
49° 49' 40.4'', 12° 34' 41.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál pod hrází dnes již neexistujícího mlýnského rybníka na jižním okraji Halže, vpravo od dnešní tachovské silnice. Rybník ani mlýn již neexistují.
jižní okraj obce Halže
Bílý potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je zapsán v tachovském urbáři z roku 1607, tehdy byl v majetku Hansse Ritzera.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1664 získal paulánský klášter založený Janem Filipem Husmannen dle smlouvy s Husmannovou vdovou Halži s panských dvorem, ovčárnou, halžským mlýnem a krčmou.

V roce 1792 měla vdova po halžském mlynáři Josefu Trägerovi odkoupit mlýn zpět.

Ve stabilním katastru z roku 1838 je zde uváděn Franz Träger.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 zde mlynařil Franz Josef Träger (narozen roku 1805) s manželkou Margarethou, která byla o 35 roků mladší (narozena 1840). Spolu měli syna Johanna a dcery Magdalenu a Susanu.

V roce 1872 byl u mlýna osazen vodní cejch.

Dle sčítání z roku 1880 byl mlynář Franz Josef Träger mrtev. Vdova Margaretha se provdala za mlynáře Johanna Himmela (narozen roku 1853), který byl dle roku narození o 13 let mladší. Na mlýně s nimi žili obě děti z prvního manželství a novorozený syn Josef Himmel.

Dle sčítání v roce 1890 zde byl již Johann Träger, který převzal mlýn po zemřelém otci. Jeho manželka se rovněž jmenovala Margaretha, měli syny Karla (narozen 1888) a Josefa (narozen 1890). Na mlýně s nimi žila také Johannova matka Margaretha a 3 další pomocníci. Součástí hospodářství byla 1 kobyla, 5 kusů hovězího dobytka a 5 prasat.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Před rokem 1930 přešel mlýn na Wenzla a Ludmilu Gartnerovi, kteří jej vlastnili až do odsunu v roce 1945. Soupis vodních děl v roce 1930 na mlýně uvádí Wenzla Gartnera mladšího. Objekt je evidován jako mlýn a pila.

V roce 1934 byl zaznamenán spor mezi majitelem mlýna a držitelem velkostatku Halže Franzem Landwehrem, který nečistil rybníky nad mlýnem. Spor nakonec skončil smírem, majitel velkostatku vypustil rybník u mlýna a nechal z něj vyvézt bahno, majitel mlýna zaplatil výlohy týkající se úprav náhonu. Při té příležitosti nechal Wenzl Gartner v roce 1935 u mlýna instalovat nové vodní kolo o průměru 4,45 m a šířce 1 m. Nové vodní kolo pro pilu mělo stejný průměr 4,45 m a šířku 90 cm.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle německé literatury mlýn pracoval až do roku 1946, české prameny popisují mlýn v roce 1946 jako opuštěný, pro mlýn se nenašel žádný osídlenec. V roce 1946 byl proveden soupis mlýnského zařízení. V roce 1949 se objekt nacházel pod správou Československých státních statků Halže a byl jimi využíván jako skladiště a ubytovna pro brigádníky.

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn byl zbořen někdy v období 1949 – 1958. Na leteckém snímku z roku 1958 jsou ze mlýna již jen sotva patrné trosky.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Na místě, kde stál mlýn, je dnes louka. Mlýnský rybník byl vysušen a na jeho pozemku je průmyslový areál.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ritzer
  • Träger
  • Himmel

Historie mlýna také obsahuje:

1607 Hanss Ritzer

Josef Träger

1838 Franz Träger

1869 Franz Josef Träger

1880 Margaretha Träger - vdova a mlynář Johann Himmel

1890 Johann Träger

1930 - 1945 Wenzl Gartner

Československé státní statky Halže

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
        zděná
        Dle soupisu z roku 1946 byla mlýnice spojená s obytnou budovou pokrytou eternitem.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dle soupisu z roku 1946: dvě dřevěná vodní kola na vrchní vodu o průměru 4,5 m s vnitřními kovovými převody, dvouválcová stolice Union České Budějovice, loupačka Union České Budějovice, 1 složení francouzských kamenů s násypným košem. Součástí mlýna byla pila vybavená rámovou pilou a cirkulárkou.
            Zaniklý
            • pila
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            Nad mlýnem byl rybník.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn s pilou 2 vodní kola na vrchní vodu, každé mělo výkon 3,9 HP, spád 4,5 m.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV roce 1930 měl mlýn s pilou 2 vodní kola na vrchní vodu, každé mělo výkon 3,9 HP, spád 4,5 m.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
            Rok vydání2017
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 52 - 55
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            18.6.2019 13:46 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 13.8.2019 21:06