I ruční mlýnek postačí, když má starý mlýn svátek křtu.
(estonské přísloví)

mlýn na Velkých Valech, Teklův, Valnohův mlýn, Mlejnek

mlýn na Velkých Valech, Teklův, Valnohův mlýn, Mlejnek
234
Velké Valy
Nymburk
288 02
Nymburk
Nymburk
50° 11' 14.9'', 15° 2' 20.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na okraji historické části města na původním vodním příkopu Velké Valy. Je to areál několika těsně vedle sebe postavených různých budov. V rohové budově je hudební klub s vinárnou s názvem "Na mlejně"
V centru městě, na okraji historické části města
Labe
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Teklův, poté Valnohův mlýn, také Mlýnek a dnes Bar u Mlejna
K dnešnímu industriálnímu koloritu města určitě patří budovy bývalého mlýna na rohu Boleslavské třídy a ulice Velké Valy. Mlýn na Velkých Valech je již čtvrtým mlýnem na dnešním katastru města Nymburka. Po Komárně (dříve Komorním), Baště a Velkém městském mlýnu je suverénně nejmladším. Ani nepamatuje přítomnost Boženy Němcové, jež bydlela přes ulici. Nedivme se, byl totiž postaven až v roce 1855.
Tehdy Josef Mlejnek zakoupil pozemky v sousedství zbourané Boleslavské brány a postavil mlýn na Velkých Valech. Za dva roky rozšířil hospodářské zázemí mlýna ještě o konírnu, kolny i sýpku. V roce 1884 přibyl k mlýnu parní stroj a komín. Neznámo přesně kdy, se stal majitelem mlýna Antonín Tekl (1851-1906). V roce 1895 je již však majitelem válcového mlýna jeho bratr Josef Tekl (1856-1915). Ten rozšiřuje výrobu o korkové izolace na parní roury a chladící přístroje. Dále vyráběl korkové zátky pro pivovary, lékárny i obchody. Firma Josefa Tekla dodávala také dřevo-kamenné podlahy značky Euböolith. Otakar Rykr si v roce 1947 vybavuje Antonína Tekla jako dobrosrdečného pána, který kouřil po celý den viržinky a byl stále oblečen v mlynářském s placatou čepicí na hlavě. Po práci šel na procházku na Ostrov a pravidelně zakončil v hostinci Na knížecí, kde sedával mlčky „u svého stolu“.
V roce 1920 mlýn vyhořel a po požáru zůstalo stát pouze obvodové zdivo. Josef Tekl už před rokem 1914 přenesl továrnu na výrobu korku a izolačních korkových cihel za město, do prostoru mezi železničními tratěmi ve směru na Prahu a Poříčany, dnes roh Dvorské a Topolové čp. 1658. V současnosti v areálu sídlí pneuservis, v omítce hlavní budovy je čitelný název firmy "Josef Tekl, korkové isolace".
Vraťme se zpět k mlýnu. Vyhořelý mlýn opravil nový majitel Otto Pinkas. Po šesti bratřích Teklových nevzešel totiž ani jeden mužský potomek. A jelikož manželka Josefa Tekla pocházela z rodiny advokáta Pinkase, tak asi sem směřovalo dědictví. Provoz mlýna se částečně modernizuje, hnací síla mlýnského kola je roku 1931 nahrazena jednou Francisovou turbínou. Bohužel v době hospodářské krize se nepodařilo nastavit rentabilní provoz továrny a v roce 1941 mlýn směřuje do exekuční dražby. V dražbě mlýn kupuje Bohuslav Valnoha.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1855 koupil Josef Mlejnek v Nymburce pozemek, na kterém postavil mlýn Velké Valy. Za dva roky k němu přibylo několik hospodářských stavení (kolna, konírna, sýpka). V roce 1884 byl ve mlýně postaven parní stroj a komín. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Tekl, mlýn sloužil k výrobě korkových izolací.

V roce 1920 mlýn vyhořel a zůstalo stát jen obvodové zdivo. Objekt byl však obnoven. (MH)

V roce 1925 patřil mlýn Otto Pinkasovi. Ten začátkem 30. let vyhlásil bankrot a o mlýn přišel. To byl také konec mlynářské činnosti v tomto objektu. (MH)

V 30. letech vlastnil budovu mlýna továrník Josef Tekl a zřídil v něm dílnu na výrobu gumokorkového zboží. V roce 1935 budovu adaptoval pro výrobu tekutého, mletého a baleného zboží. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Začátkem 40. let 20. st. se Teklova firma dostala do finančních potíží a v roce 1941 na ni byla uvalena exekuční dražba. Tehdy objekt koupil Bohuslav Valnoha. (MH)

V 60. a 70. letech 20. st. byla v objektu v provozu turbína, která vyráběla elektrickou energii. (Informace od očitého svědka – nymburského rodáka). (MH)

Pomístný název hudebního klubu v jedné částoi mlýn - "Na mlejně"

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mlejnek
  • Pinkas
  • Tekl
  • Valnoha

Historie mlýna také obsahuje:

1855 Josef Mlejnek

1895-1906 Josef Tekl

1925 Otto Pinkas

1930  Josef Tekl

1941 Bohuslav Valnoha

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    11 2016
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      Areál mlýna je složen ze čtyř na sebe přistavěných budov. Nějvětší budova je dvoupatrová.Je spojena s o jedno patro nižší mlýnicí. Tato část areálu je prázdná. \n

      1884 instalace parního stroje. (MH)

          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1906: 3 složení, 2 stolice válců
          Zaniklý
          • jiné
          1906, 1930 výroba korkového zboží
          1906 u mlýna lázně
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          Mlýn byl poháněn vodou z vodního příkopu, který byl ve středověku součástí opevnění města. Tento vodní příkop začíná u městské vodní elektrárny v místě soutoku Labe s říčkou Mrlinou, obtéká celé středověké jádro města a vlévá se zpět do Labe. (MH)
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 3,4 m3/s, spád 0,7 m, výkon 24 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína, hltnost 3,4 m3/s, spád 0,7 m, výkon 24 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str.30
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str.30
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II
          Rok vydání2000
          Místo vydánínakladatelství Libri, Praha
          Další upřesněnístr. 226
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          4.2.2013 16:53 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 28.10.2017 19:00
          doxa (Jan Škoda) 5.11.2021 14:13
          cestovatelka 6.1.2017 10:48