Mele se na otruby.
(německé rčení)

Podvicmanovský mlýn

Podvicmanovský mlýn
18
Vicmanov
295 01
Mladá Boleslav
Vicmanov
50° 35' 10.6'', 14° 55' 34.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Z památkového hlediska jde o mimořádně autenticky dochovanou stavbu z 18. století, která spolu s kompletním mlecím zřízením z přelomu 19. a 20. století a mnoha dalšími řemeslnými detaily, patří k malé skupině podobně autenticky zachovaných objektů. K uchování staré podoby mlýna nejspíš částečně pomohlo i jeho umístění v hlubokém, těžko přístupném údolí. Mlýn je od roku 1958 zapsaný v seznamu nemovitých památek.
polosamota východně od obce
Zábrdka
19947 / 2-1701
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Jméno nejstaršího vicmanovského mlynáře je uvedeno ve zlomku urbáře kláštera v Klášteře nad Jizerou datovaného kolem roku 1400. Je zde zapsán mlynář Petr, který platil 20 grošů úroku ke sv. Jiří a sv. Havlu. (MH)

Berní rula z roku 1654 uvádí mlynáře Jakuba Stračku, který má a osívá 10 strychů rolí, chová dvě krávy a jednu jalovici a „má svůj mlejn o 1 kole“. (MH)

V matrice narozených farnosti Mnichovo Hradiště z let 1683-1738 je k 9. 10. 1699 uveden zápis o křtu Roziny, dcery Václava Stračky a Marie z Podvicmanova. A další zápis z 10. 12. 1700 zaznamenává ještě narození jejich syna Jana. Tereziánský katastr po roce 1713 uvádí Jana Stružku, je možné, že je to jiná podoba příjmení předchozího příjmení Stračka. V té době měl mlýn dvě kola a pilu. (MH)

Od roku 1728 se objevuje jméno mlynáře Karla Rigla jako svědka při křtu a jeho manželky Magdaleny. V roce 1732 se jim narodil syn Antonín. Magdalena patrně brzy poté zemřela, neboť Karel Rigl se znovu oženil A Annou Marií. Když se jim 3. 7. 1734 narodila dcera Anna, byl již Karel Rigl mrtev. (MH)

K 25. 10. 1757 je uveden zápis o sňatku Antonína Rigla, syna zemřelého mlynáře Karla Rigla z Vicmanova, s Dorotou Wehleovou, která byla dcerou českodubského mlynáře Jana Wehleho z Dolního mlýna. Antonín Rigl však brzy zemřel, již v prosinci 1759 ve věku 27 let. S vdovou Dorotou se v roce 1761 oženil další mlynář, a to Ferdinand Schwarz. Oba potom žili v Dolním mlýně v Českém Dubu. (MH)

Další mlynář se jmenoval Bartoš. Jeho příjmení je známé z matričních záznamů týkajících se jeho potomků Josefa a Mariany. Dne 18. 4. 1791 se Josefu Bartošovi, mlynářskému synovi pod Vicmanovem, a jeho manželce Bietě narodil syn Josef. Mariana Bartošová se ve věku 24 let provdala dne 12. 6. 1792 za mlynáře Franze Kavalíra. (MH)

Nejpozději v 80. letech 18. století jsou ve mlýně Laurekové. Prvním byl pravděpodobně Samuel Matěj Laurek, který zemřel 16. 4. 1795 ve věku 84 let na souchotiny.  Jeho syn Václav je v matrikách zapsán jako „syn mlynáře pod Vicmanovem“ a „mlynářsky vyučenej baráčník“. Jeho manželkou byla Anna Altmanová. Jejich první dcera Anna se narodila 27. 5. 1787 ve mlýně, další děti potom ve Vicmanově v čp. 27 a 28. Jako další mlynář je jmenován Jiří Laurek, patrně další syn Samuela Laureka. V roce 1791 se ve věku 36 let oženil a Alžbětou Karlínskou z Bělé pod Bezdězem. Společně pak hospodařili na mlýně, kde se jim v letech 1792 – 1807 narodilo 8 potomků. (MH)

Na přelomu 30. a 40. let 19. st. matriky uvádějí mlynáře Josefa Seidla, syna mlynáře Jiřího Seidla ze Šumburku. Za manželku měl Annu Zemanovou. V letech 1839 – 1847 se jim na mlýně narodilo 5 dětí. (MH)

Nejpozději v roce 1849 přišel do mlýna pod Vicmanovem Josef Vincenz Skála. Mlynář Josef Vincenz Skála se narodil 5. 11: 1816 jako syn podhorského mlynáře Josefa Skály a Františky rozené Mitlenerové.  V roce 1838 se oženil v hlavickém kostele s Marií Kotrmanovou, dcerou sedláka Jana Kotrmana z Přibyslavi. V roce 1849 se jim zde ve mlýně narodila dcera Marie, následovali Anna (1850), Emanuel (1852), Arnošt (1854). Ve vicmanovském mlýně žila rodina nejdéle do poloviny 60. let 19. st. V roce 1867 totiž mlynář Josef Skála zemřel ve věku 51 let na tuberkulózu, a to ve mlýně v Borovici. Za dva roky po něm zemřela ze stejného důvodu i Marie. (MH)

V roce 1876 koupil mlýn mlynář Václav Eichler. Je zde zmiňován ještě v 90. letech 19. st. v souvislosti se stavbou vodovodu do Vicmanova. (MH)

V roce 1913 koupili mlýn Josef a Antonie Blažkovi z Kláštera nad Jizerou. Ještě v Klášteře se jim v roce 1899 narodil syn Josef, který mlýn později převzal. (MH)

Poslední podvicmanský mlynář Josef Blažek obdržel živnostenský list pro mlynářskou a pilařskou živnost a pecnářství 3. 4. 1924. (MH)

V říjnu a listopadu 1938 mlýn obsadila německá vojska, která přerušila přístupové cesty a uzavřela hranice. Z důvodu nedostupnost mlýn v těchto měsících nefungoval. (MH)

V  roce 1942 měl povolení na zpracování 700 q pšenice a 1800 q žita z obchodního mletí a 100 q pšenice a 140 q žita z námezdního mletí. Pila se příliš nevyužívala a občas se na katru řezalo pravděpodobně do roku 1945. (MH)

Počátkem 50. let 20. st. mlynář Josef Blažek zboural dřevěnou budovu pily a demontoval katr. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Stračka
  • Rigl
  • Bartoš
  • Laurek
  • Seidl
  • Skála

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Josef Blažek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená
        jednopatrový
        • vyskladňovací otvor
        • krov
        • dveře
        • schodiště
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        V roce 1938 sloužila pro pohon strojů Francisova turbína firmy Julius Škrdlandt z Českých Budějovic s horizontální hřídelí o hltnosti 250 litrů za sekundu, spád 3890 mm, 250 otáček za minutu. Při těchto parametrem měla výkon 10 HP. (MH)
        Na čištění obilí se používal aspiratér Tesařík a Palacký 600 mm, magnet Kohout bez stírače, koukolník Prokop 1800 x 500 mm, periodická loupačka Tesařík a Palacký s pláštěm, klíčkový hranolový vysévač 1000 x 600 mm, cyklon Prokop 2000 mm. Pro mletí zde byly dvouválcová hladká stolice Prokop 500 x 300m mm pro mletí pšenice, dvouválcová rýhovaná stolice Hübner a Opitz 500 x 300 mm pro mletí žita a pro společné mletí pšenice a žita čtyřválcová rýhovaná stolice Prokop 500 x 220 x 300 mm. Z vysévacích strojů zde byly 2 hranolové třídící vysévače 2000 x 800 mm, 2 hranolové moučné vysévače 3500 x 800 mm, hranolový moučný a dunstový vysévač 2000 x 800 mm. Pro čištění krupic se užívala jednoduchá reforma Prokop 540 mm. Z pomocných strojů zde byla ležatá míchačka Kohout s válcem 1500 mm o obsahu 50 q. Dále dvouválcové mačkadlo na oves Hübner a Opitz 400 x 300 mm a jedno klasické složení pískovcových kamenů Hübner a Opitz o průměru 900 mm jako šrotovník. U aspiratéru a loupačky byl lapač prachu firmy Prokop 2000 mm. (MH)
        V roce 1939 mlynář provedl změnu v technickém vybavení mlýna. Pod dvouválcovou hladkou stolici 500 x 300 mm postavil jednoduchý roztěrač Prokop o průměru 400 mm. Dále odstavil jeden hranolový třídící vysévač 2000 x 800 mm, jeden hranolový moučný vysévač 3500 x 800 mm a hranolový moučný a dunstový vysévač, a všechna tato zařízení nahradil jednoskříňovým dvoudílným rovinným vysévačem Prokop o velikosti skříně 1300 x 820 mm obsahující 2 x 12 sít. Původně jednoduchou reformu nahradil dvojitou reformou Prokop 2 x 300 mm. Zařízení doplnil o aspiraci mlecích strojů, rovinných vysévačů a reforem v podobě sacího filtru Prokop 3 x 2 hadice. (MH)
        Zaniklý
        • pila
        Kousek od mlýna lze dodnes nalézt zříceninu pily.
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        Popis
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • průchodová
          • válcový
          • čistírenský vysévač | Počet:
          • moučný vysévač | Počet:
            • šnekový dopravník | Počet:
            • kapsový výtah | Počet:
            • pytlový skluz - exteriér | Počet:
            • AutorZdeněk Jodas
              NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
              Rok vydání2015
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnístr. 233-238
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Jodas
              NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
              Rok vydání2015
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnístr. 233-238
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Plány - stavební a konstrukční

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              30.5.2012 21:06 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Radomír Roup 15.6.2018 09:48
              REAPERXCX 25.8.2014 23:34
              cestovatelka 13.12.2016 14:33