Stans mola, surda nola, sterilis vola, et schola sola,
quatuor haec dominis non placuere suis.
(latinské přísloví)

Horní mlýn; Obere Schönwaldermühle, Töpfenmühle

Horní mlýn; Obere Schönwaldermühle, Töpfenmühle
79
Lesná
347 01
Tachov
Lesná u Tachova
49° 45' 41.5'', 12° 31' 46.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stával v údolí Lužního potoka, vpravo od cesty s modrou turistickou značkou z Lesné do Branky.
asi 1 km severozápadně od zámku Lesná
Lužní potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o Horním mlýně v Lesné je z roku 1798.

Ve stabilním katastru je mlýn zakreslen jako nevelká zděná budova se dvěma hospodářskými objekty ze spalného materiálu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 byl majitelem mlýna Franz Josef Steiner (narozen 1815). Žil zde s manželkou Josefou a 3 syny. Hlášen zde byl ještě mlynářský tovaryš Georg Winderstein. Na mlýně byl druhý byt, kde bydlel Michl Schränk se sedmičlennou rodinou. Hospodářství mlýna obsahovalo 3 krávy, 2 voli, 2 telata a 2 vepře.

Dle sčítání obyvatel z roku 1880 zde stále hospodařil Franz Josef Steiner. Jeden z jeho synů, Franz, měl již zapsáno profesi také mlynář. Ve druhém bytě žil v nájmu Andreas Schmid s rodinou.

V průběhu 80. let je jako mlynář v čp. 79 uváděn Franz Steiner (1862), syn Franze Josefa, s manželkou Annou, rozenou Schmid, která po matce Magdaleně Träger pocházela z vedlejšího Dolního mlýna čp. 78. Franz a Anna Steinerovi zde byli evidováni do začátku roku 1890, postupně se jim zde postupně narodily děti Josefa (říjen 1886), Anton (duben 1888), Maria (leden 1890).

Sčítání obyvatel z roku 1890 zde zastihlo již jiného mlynáře, a to Eduarda Schneidera (narozen 1854) se ženou Annou a dcerou, a dále mlynáře Josefa Seidela a další dvě osoby, které na mlýně vypomáhaly. Na druhém bytě bydlel mlynář na výminku Franz Josef Steiner s manželkou Josefou. V hospodářství mlýna bylo chováno 11 kusů hovězího dobytka, z toho 6 volů, a 3 prasata.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 zde byli noví majitelé: Johann Schneider (narozen 1892) s manželkou Marií, Josef Schneider a služebná Berta Seidlová. Na druhém dílu mlýna bydlel Eduard Schneider a manželkou Annou  a dcerou také Annou.

V roce 1930 byl majitelem Wilhelm Haubner, vodní provoz byl registrován jako mlýn a soustružnictví.  Pod čp. 79 byl v roce 1930 evidován ještě jeden vodní provoz, a to soustružnictví Josefa Schwägerla s jedním vodním kolem na vrchní vodu o výkonu 3,9 HP. Tento provoz stál v těsné blízkosti mlýna.

V roce 1938 je jako majitel uváděn Anton Haubner.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1941 byla jako majitelé evidováni Wilhelm a Marie Haubnerovi. Po válce byli Haubnerovi odsunuti do Německa.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Budovy mlýnské usedlosti byla údajně zbořeny v 70. letech 20. století.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Steiner
  • Schneider
  • Haubner

Historie mlýna také obsahuje:

1869 Franz Josef Steiner

kolem 1880 - 1890 Franz Steiner

1890 Eduard Schneider

1921 Johann Schneider

před 1930 - 1945 Wilhelm Haubner

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • dřevoobráběcí dílna
            1930 - provoz evidován jako mlýn a soustružnictví
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – dvě vodní kola ne vrchní vodu, shodný spád 4,2, každé o výkonu 2 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – dvě vodní kola ne vrchní vodu, shodný spád 4,2, každé o výkonu 2 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 38
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 38
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 59 - 61
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Lesná - římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/lesna?order=title&sort=desc&language=de
              Datum citace internetového zdroje3. 12. 2019

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              2.12.2019 17:34 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 9.12.2019 20:20