Ze zrna dlouho nebude mouka.
(hesenské přísloví)

mlýn Pila, U Mastných

mlýn Pila, U Mastných
87
Budislav
569 65
Svitavy
Budislav u Litomyšle
49° 47' 46.2'', 16° 9' 42.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova ve které mlýn kdysi býval, ale od roku 1898 zde fungovala pouze pila.
jihozápadní část obce
Desná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První čp. mlýna bylo 114.

„Jan Kysilko při úřadu města Litomyšle prohlásil, že by pilu na svůj vlastní náklad nad rybníkem Sirůčkem v obci Budislavicích vystavěti chtěl, kdyby k tomuto stavení šikovné místo pro vodu z panských rolí pod 4 míry on dědičně zakoupiti chtěl proti skládání ročního nájmu povoleno bylo “  Vrchnost prodala Janu Kysilkovi 2. října roku 1795 kus místa pod NT 368, 369 a 378, výměry 1 míry, louku 2 měřice, celkem za 105 zlatých, ročního nájmu měl platit vrchnosti 1 zt 25 kr a 26 dní pěší roboty, nebo za ní zaplatit 3 zt 45 kr. Kysilka na podmínky hospodářského úřadu přistoupil a složil hned hotové peníze.

Roku 1796 byla chalupa s pilou oceněna na 600 zt. 5.ledna roku 1800 držel chalupu s mlýnem za 800 zt syn Jana, Václav Kysilko.  Přídavkem obdržel: kladní sekera, ruční sekera, železný sochor, vendhák, 2 kramle, 2 dubové fošny, hřídel, 4 stoupy a vrták. Roku 1806 žádal, aby si mohl postaviti u chalupy i mlýn o jednom složení, k čemuž dostal povolení za podmínek, že on složení postaví na svůj vlastní náklad a vždy v dobrém stavu zachová, že každoročně bude platit 2 zt, 20 kr nájmu  do městského důchodu na sv. Havla a dále , že vrchnostenské klády v patřičném čase řezati bude a vodu z rybníka  k řezání cizích klád ani k pohonu tohoto mlýnského složení nevyužije, dokud nebudou vrchnostenské klády rozřezány.

Roku 1807 bylo celé stavení, chalupa, pila a mlýn úředně oceněny na 1500 zlatýcch. 27.6. Roku 1808 prodal  Kysilko chalupu s pilou a jedním složením, se vším příslušenstvím za 5065 zt, 40 kr Jesefu Fyxovi, který ihned složil 2542 zlatých. Od 4.5. roku 1810 držel mlýn Václav Hledík z panství Nasavrckého, z tak řečené vsi Kostelec, pod zdejší pravomocnost propuštěný se svou manželkou Annou, za 6000 zlatých. Od 26. Září roku 1811 převzal mlýn za 24150 zt Jakub Pýč s manželkou Kateřinou ze vsi Přestavlk, z panství Kostelec sem propuštěný. Od 5.2.. 1812 držel mlýn za 4000 zt Václav Motyčka z Horního Újezda. Od 11.4. 1813 koupil mlýn za 2280 zt Jan Najman pro svého syna Tomáše ze vsi Bříště, panství Novoměstského, v Jihlavském kraji. 22.12. roku 1819 koupil mlýn Václav Pativa pro svého syna Václava za 1070 zt  18 kr. Od 22.6. 1820 držel mlýn za 958 zt 18 kr Jan Žďára za vsi Jarošova.

Od 1.10. 1836 se mlýn nachází v držení Václava Mastnýho. Syn Václava, Josef Mastný se oženil 23.4. 1840 s Josefkou, dcerou Josefa Motyčky ze vsi Podměstí čp. 32, panství Nové Hrady, která mu přinesla věnem 360 zt v hotovosti, krávu, jalovici za 8 zt, 30 klub lnu za 14 zt a kotel za 2 zt. Jejich syn  Josef Mastný byl zručný truhlář a ve své dílně zaměstnával až pět dělníků. V jeho dílně se vyráběly první ruční mlátičky pro Budislavské rolníky. Syn posledního mlynáře Josef Mastný byl ředitelem Měšťanské školy v Proseči.

V červnu roku 1892 mlýn vyhořel, ale Josef Mastný mlýn obnovil. 23. prosince roku 1898 mlýn vyhořel znovu, což byl jeho definitivní konec. Josef Mastný spáleniště prodal Janu Jankovi z Borku čp. 117, který uboural jedno poschodí mlýna, cihly prodal a zřídil zde již pouze pilu. V suchém roce 1904 Jan Janko zřídil pro pohon pily benzinový motor, jeho syn Jan poté instaloval parní stroj. 

Jan Janko pilu prodal Janu Zvěřinovi, obchodníku z dřevem ze Skutče. Provozovatelkou pily se poté stala Emilie Mužíková, provdaná Nováková, poté Dostálová z čp. 84, která si pilu nejdříve pronajala a poté ještě za války pilu koupila. Parní stroj, který zde byl dosud instalovaný, koupil pro pohon pily Čeněk Kovář z Poříčí. Nahrazen byl velkým parním strojem, který zcela nahradil vodní sílu a vodní kolo poté sloužilo pouze pro výrobu el. energie pro potřebu hospodářství. Poté co kolo shnilo Emilie Dostálová již nové nepořizovala.

30. ledna v roce 1925 vyhořela strojovna, ale na pilu se požár nerozšířil. V roce 1937 byl před pilou postaven dnes již neexistující hlídačský domek.

Po znárodnění byl zlikvidován katr i parní stroj a následně zbourán celý objekt pily.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kysilko
  • Fixa
  • Hledík
  • Pýč
  • Motyčka
  • Paťava
  • Žďára
  • Mastný
  • Janko
  • Zvěřina

Historie mlýna také obsahuje:

1795 Jan Kysilko

1800 Václav Kysilko

1808 Josef Fixa

1810 Václav Hledík

1811 Jakub Pýč

1812 Václav Motyčka

1819 Václav Paťava

1820 Jan Žďára

1834 Václav Mastný

1872 Josef Mastný

Jan Janko

Jan Zvěřina

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • komín
        • klenba
        • dveře
        • zcela bez technologie aj.
        Mlýn byl asi poměrně moderní, protože již při požáru v roce 1892 byl vybaven válcovými stolicemi.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • pila
        • krupník
        Poslední provozovatelka pily nahradila pilu jednušku modernějším katrem, který však nepřečkal komunistické budování.
        Vodní síla se do shnití vodního kola využívala k výrobě el. energie pro potřeby hospodářství.
        V roce 1800 se zde uvádí 4 stoupy.
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • lednice
        Náhon vodu přiváděl do malého rybníčku před mlýnem od kterého pokračovalo , dnes již částečně rozbořené, betonové koryto.
        StavZaniklý
        PopisPilu původně pohánělo kolo na svrchní vodu, pro trvalý nedostatek vody však byl instalován i pomocný motor. Lokomobila pořízená poslední majitelkou zcela nahradila vodní sílu a vodní kolo se poté již využívalo pouze k výrobě el. energie.
        StavZaniklý
        PopisPilu původně pohánělo kolo na svrchní vodu, pro trvalý nedostatek vody však byl instalován i pomocný motor. Lokomobila pořízená poslední majitelkou zcela nahradila vodní sílu a vodní kolo se poté již využívalo pouze k výrobě el. energie.
        StavZaniklý
        PopisV roce 1904 byl instalovaný benzinový motor, který byl později nahrazen malým parním strojem.
        Poslední provozovatelka pily instalovala velkou parní lokomobilu, která zcela nahradila vodní sílu, byla ovšem zlikvidována společně s katrem.
        StavZaniklý
        PopisV roce 1904 byl instalovaný benzinový motor, který byl později nahrazen malým parním strojem.
        Poslední provozovatelka pily instalovala velkou parní lokomobilu, která zcela nahradila vodní sílu, byla ovšem zlikvidována společně s katrem.
        Historické technologické prvky
        AutorJindřich Líbal, Václav Pechanec
        NázevPamětní kniha obce a školy v Budislavi
        Rok vydání1938
        Místo vydáníinternet
        Další upřesněníKronika obce
        Odkazwww.budislavknihovna.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8. 2014
        AutorJindřich Líbal, Václav Pechanec
        NázevPamětní kniha obce a školy v Budislavi
        Rok vydání1938
        Místo vydáníinternet
        Další upřesněníKronika obce
        Odkazwww.budislavknihovna.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8. 2014
        AutorSaitl Vilém
        NázevBudislav a Kamenné Sedliště Historie obcí
        Rok vydání1957
        Místo vydáníinternet
        Další upřesněníkronika obce
        Odkazwww.budislavknihovna.cz
        Datum citace internetového zdroje6.9. 2014

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        17.2.2013 12:39 uživatelem Blow

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 2.7.2015 08:41
        REAPERXCX 6.9.2014 01:13