Kostelecký mlýn

Z roku 1903 se dochoval půdorys mlýna, který byl vyhotoven na popud mlynáře Stanislava Vyhňáka kvůli žádosti o povolení umístit do mlýna petrolejový motor:
Obytnou zónu tvořily dva pokoje o celkové rozloze 35m2. Z většího pokoje se dalo přejít do kuchyně obdélníkového tvaru o ploše 12m2. S kuchyní a pokoji sousedila strojovna a mlýnice. Nebyly však s obytnou částí propojeny dveřmi. Ke vstupu do mlýnice se tedy muselo vyjít ven. Mlýnice byla tehdy dvoupatrová a její podoba se během celé doby nijak zvlášť neměnila. Obytné místnosti byly záměrně o něco vyvýšeny, aby nemohlo dojit k jejím zatopení z Malšinky. Do současnosti se dochovala budova s přízemím a dvěma patry.
V přízemí se nachází dvě místnosti. Velká místnost mlýnice zaujímá většinu rozlohy. Přístup zajišťují dvoukřídlé dveře. Kousek od nich se nachází malé okno, které kromě elektronického osvětlení je jediným zdrojem světla pro celou místnost. Podlaha je kamenná. U téměř celé východní strany je vybudována vnitřní nádrž na vodu. V této nádrži bylo za provozu mlýna umístěno menší mlýnské kolo, které bylo s tím vnějším propojené hřídelí. Mělo regulovat rychlost vnějšího kola do žádoucích mezí, a především vyrovnávat zatížení hřídele. V severozápadním rohu místnosti je vchod do strojovny. Schody do prvního patra jsou umístěné na levé straně po vchodu do mlýnice.
I první patro je tvořeno jednou velkou místností a druhou menší. Nachází se zde násypky do mlecích strojů. Dříve tudy procházel i kapsový dopravník a byly tu další stroje pro úpravu obilí. Nad vchodem z přízemí se nachází ve výšce zhruba tří metrů dveře. Dnes se jeví jako bezúčelné, ale byly postavené zcela záměrně a dlouho sloužily svému účelu. Ten, kdo přijel do mlýna semlít své obilí, přijel většinou na dobytčím voze a přímo z tohoto vozu se jednotlivé pytle s obilím vykládaly do dveří v prvním patře. Tak si mlynář a jeho tovaryši usnadnili práci s přenášením jednotlivých pytlů. Vedle pak byly umístěné kyvadlové váhy, na kterých se pytle převažovaly. V severozápadním rohu místnosti jsou čtyři schody a nad nimi dveře do vyvýšené malé druhé místnosti. Ta sloužila jako šalanda pro ubytování tovaryšů a čeledínů. Měla zajištěné vytápění tím, že sousedila s jedním komínem mlynářského domu. A před touto místností se pak nachází ještě schody do druhého patro.
Toto patro má dnes dva zděné štíty, dle jejich charakteru lze datovat také jejich zděnou přestavbu právě někdy na přelomu 19. a 20. století. V tomto patře se žádné stroje nedochovaly. V jihovýchodní části místnosti je vyřezaná díra, do níž se během procesu mletí plnilo obilí.
x x x
Dochován sloup mlýnské hranice s letopočty 1749 a 1904.