Kdo není spokojen, když žije jako slepice ve mlýně,
toho nouze naučí žít jako tele na vsi.
(německé přísloví)

Dolní Keprtův mlýn

Dolní Keprtův mlýn
211
Kunvald
561 81
Ústí nad Orlicí
Kunvald
50° 6' 25.5'', 16° 29' 20.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Areál mlýna, pilnice, strojovny, kotelny a komína.
při na jihozápadním konci vsi při silnici do Žamberka
Rokytenka
nepřístupný

Obecná historie:

Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19. století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r. 1800. Pila byla v provozu až do r. 1992. Zdroj: http://www.kunvald.info/keprtuv-mlyn

Zcela jistě existenci mlýna dokládá mapa stabilního katastru z roku 1840. Zaznamenává mlýn, hospodářský objekt (jižně od mlýna při silnici Kunvald-Žamberk) a pilnici napojená na severovýchodní straně k mlýnu. Mlýn a pilnice jsou poté písemně doloženy smlouvou z roku 1847 (SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, inv. č. 4679, karton č. 667, Vyvazení mlýnů čp. 50, 188, 198, 211, 261 v Kunvaldu). Na základě údajů v Sommerově Topografii, kde se ve vsi Kunvald uvádí kromě pěti mlýnů také jedna pila, lze předpokládat, že u mlýna čp. 211 stávala pila již kolem roku 1825(V tomto roce se uskutečnila dotazníková akce, na základě které zpracovával J. G. Sommer svou Topografii).

K přestavbě objektu pily s jejím zvětšením, které způsobilo, že překryla i část náhonu, došlo někdy mezi lety 1886 a 1902 (vymezeno situačním plánem z roku 1886 (viz poznámka 3.), zaznamenávajícím  pilu v její původní půdorysné velikosti, a katastrální mapou z roku 1902). Roku 1921 došlo na změny ve vybavení pily. Vedle starší dřevěné pily byla osazena nová rámová pila Orlice 50 (Základní plán rámové pily “Orlice 50”, v Týništi dne 9. března 1921; archiv bývalé majitelky).

V roce 1935 je v mlýnu uváděno následující zařízení: “na válcové podlaze - 1 žitná stolice párová, 1 český kámen, 1 smirkový brus (na broušení pil), 1 loupačka “Kašpar”, 1 dynamo pro domácí osvětlení o 120 V a 13,8 A; v podkroví dále - 1 hrudkový vysévač s triuerem, 1 hranolový cylindr, 1 třídící vysévač. Výkonnost: 8-10 q meliva za 24 hod při normální vodě. V pile pak: 1 železná rámová pila (Ø 50 cm) až o 11 listech, 1 omítačka, 1 dřevěná rámová pila jednolistová, a 1 okružní pila (na palivové dřevo).” (protokol ze dne 29. listopadu 1937; Vodní kniha).

Nejzajímavější na vývoji mlýna a pily jsou změny v jejich pohonu. Na začátku osmdesátých let minulého století pohánělo mlýn vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,21 m, pilu táhlo vodní kolo na spodní vodu o průměru 5,05 m (Protokol ze dne 20. září 1880; Vodní kniha). Dvě vodní kola zde sloužila až do roku 1905, kdy vodní kolo, které pohánělo mlýn, nahradila Francisova turbína o výkonu 4,67 HP.

K další významné změně dochází po roce 1919. Tehdy přestává být pila poháněna výhradně vodním motorem. K mlýnu je na jeho východní straně napojena novostavba kotelny se strojovnou a v ní je umístěn parní stroj, od té doby využívaný k pohonu pily. Zároveň je k němu vybudován i starší komín, dosahující výšky spodní zděné části asi 10,5 m. Na ni byla osazena trubka o průměru 0,5 m a výšce 3,0 m, nahoře zakončená lapačem jisker (Plán na přístavbu kotelny a strojovny při mlýně p. Jaroslava Prause v Kunvaldě, 1. srpna 1919; Vodní kniha). Kolaudace kotelny se strojovnou a komínem proběhla v roce 1922, ale možnosti dané tímto zařízením vlastníkovi nevyhovovaly a proto jej už roku 1923 začíná přestavovat. Tím komín získává svou nynější výšku (21,0 m) a podobu.

Vodní kolo na vrchní vodu o průměru 2,4 m, šířce 1,23 m a výkonu 3,47 HP, které pohánělo pilu, sloužilo až do roku 1937. Tehdy jej nahradila druhá Francisova turbína o výkonu 4,98 HP. Druhá světová válka a následující události způsobily, tak jako u mnoha jiných staveb tohoto druhu, že na technickém zařízení areálu už k žádným větším úpravám nedošlo.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Praus

1882 Michalička

1904 Anna Michaličková

1905 Josef a Matylda Veverkovi

Rudolf Stejskal

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1917 Jaroslav a Antonie Prausovi

1923 Jaroslav Praus zemřel, vdova Antonie se provdala za Jana Keprta

1934 dcera Antonie Prausové

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

K mlýnu čp. 211 v Kunvaldu se vážou dvě české literární osobnosti. Několikrát v něm pobýval spisovatel Vladimír Pazourek a 24. července 1949 jej navštívil také básník František Halas mladší.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

objekt je dnes prázdný

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Keprt
  • Praus
  • Michalička
  • Veverka
  • Stejskal

Historie mlýna také obsahuje:

Praus

1882 Michalička

1904 Anna Michaličková

1905 Josef a Matylda Veverkovi

Rudolf Stejskal

1917 Jaroslav a Antonie Prausovi

1923 Jan a Antonie Keprtovi

1939 - František Keprta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      hrázděná+zděná
      vícepodlažní
      Přízemní objekt mlýna má obvyklý trojdílný půdorys, avšak s nevoddělenou mlýnicí s šalandou a síní. Obytná část je dvoutraktová s roubenou světnicí v prvním traktu a v druhém se světničkou a bývalou černou kuchyní, zděnými z lomové opuky a pálených cihel. Na kuchyni navazuje chlebová pec. Druhotně se černá kuchyně změnila v komoru a posléze se stala chodbou, umožňující vstup do strojovny.
      V mlýnici je osazeno umělecké složení, proto ji tvoří celkem čtyři podlaží. Suterén a přízemí jsou zděné z lomové opuky a pálených cihel, 1. patro bedněné a 2. patro v podkroví, tj. pod obedněným krovem. Suterénními prostorami prochází hlavní transmise. V přízemí mlýnice se z vybavení válcového mlýna dochovala válcová mlecí stolice, šrotovník, loupačka a čistič obilí. V 1. patře stojí hrudkový vysévač a moučný vysévač. Ve 2. patře podkroví je třídící vysévač a části malé horní transmise.
      Doplňme, že hrázděné jsou pouze dvě stěny pilnice.
      • dveře
      • komín
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        Nezjištěn
        • pila
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,096 m3/s, spád 5,05 m, výkon 4,2 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,096 m3/s, spád 5,05 m, výkon 4,2 k.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
          • autokap
          • spirokap
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorRadim Urbánek
          NázevMlýn a pila čp. 211 v Kunvaldu
          Rok vydání1999
          Místo vydáníÚstí nad Orlicí
          Další upřesněníin: Vlastivědný sborník Ústí nad Orlicí, č. 10
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 210
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fonduOkresní úřad Žamberk
          Název archiválieVodní kniha
          Evidenční jednotkač. 35
          Inventární číslo, signaturavložka č. 110
          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fonduOkresní úřad Žamberk
          Název archiválieVodní kniha
          Evidenční jednotkač. 35
          Inventární číslo, signaturavložka č. 110

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          7.3.2013 16:31 uživatelem Radim Urbánek

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.11.2017 17:05
          Radomír Roup 12.6.2018 21:27
          doxa (Jan Škoda) 3.8.2017 15:24