Podklasní, Dolejší mlýn, mlýn Pod Kopanicí; Glacis Mühle

Ples u Jaroměře má velmi starý původ, hovoří se o něm již v letech 1344-50 v archidiakonátě hradeckém. V katastru Plesu na řece Metuji stály dva mlýny, které mohly vzniknout v nestejnou dobu. Roku 1495, kdy měl Jan z Levína v majetku Ples, tedy pravděpodobně i zdejší mlýn, se hovoří pouze o jednom mlýně. Po smrti Jana z Levína zdědil jeho syn Václav Heřmanský, rytíř ze Sloupna, mlýn Pod Kopanicí a další majetek, který posléze daroval Zdeňku Zárubovi z Hustířan. /EN/

Mlýn byl v držení mlynářského rodu Šifnarů (Šiffnerů).
1588 Jindra mlynář /RR/

-------------------------------------------------------------

Dědictvím poté mlýn připadl synovi Zdeňka Záruby z Hustířan, Václavu Zárubovi. Ten prodal 18. prosince 1601 "mlýn na Metuji" a další zboží Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy. /EN/

1655 Martin Šifnar
1713 Tomáš Šifnar
1722 Tomáš Šifnar

V r. 1695 byl prodán hrabětem Šporkem za 450 fl. + 115 fl. ročního pronájmu + povinnost dodávat určité naturální dávky. Byl to tedy velmi lukrativní mlýn. /RR/

-------------------------------------------------------------------

Po smrti Jana Rudolfa Trčky z Lípy roku 1634 pleské zboží připadlo císařskému fisku. Po čase je Ferdinand II. daroval Matěji hraběti z Gallasu. Jeho syn František pak postoupil pleské panství svobodnému pánu Janovi, hraběti ze Šporku.

V urbáři smiřického panství se sice 11. dubna 1651 uvádí stáří 50 let "Martina SZyffnara jako mlynarze a Matiega Severu, 17 let jako stuparze", ovšem není uvedeno, jedná-li se o majitele jednoho či dvou mlýnů. Zpráva z roku 1697 již hovoří o mlýnu Hořejším:  "Dne 15. listopadu prominul Jeho Eminence milostivě hořejšímu mlynáři v Plesu Matesu Severovi polovinu roční činže z jeho mlýna 25 zlatých, a sice pro jeho velké stáří." Tím je rozlišen Mlýn Hořejší /též Pod Kopanicí a pozdějí Procházkův/ od Mlýna Dolejšího /V Podklasí či Poklasný mlýn/.

František Antonín hrabě Špork pleské panství prodal 24. února 1698 hraběti ze Šternberka. Pak bylo panství krátce v majetku říšského knížete z Paarů. 

V pozemkové knize je jako mlýn Dolejší zapsán mlýn řečený v Podklasí na Metuji čp. 22. Ten 21. dubna 1703 koupila od panství Edity Schiffner za 1 200 zlatých německá rodina. Mlýn měl tehdy čtyři složení. Tento mlýn se uvádí tehdy severně od pevnostních valů. 

Dne 1. ledna 1780 smiřické panství i s Plesem zakoupila císařská komora. Z té doby, z roku 1780, pochází zmínka, že "na Metuji klapaly vesele dva mlýny".

V roce 1804 došlo k přečíslování domů v obci Starý Ples i ke katastrální úpravě a mlýn Edity Schiffner dostal čp. 31.

 V roce 1807 se stal vlastníkem Dolejšího mlýna Josef Schiffner, pravděpodobně syn předchozích majitelů.

Od roku 1825 je mlýn v majetku Františka Schiffnera, který ho převzal za 2 840 zl. /EN/

František Schiffner Dolejší mlýn prodal v roce 1849 Janu Bartoníčkovi za 18 600 zl. V roce 1857 pak Bartoníček prodal mlýn za 15 000 zlatých Václavu Janáčkovi. Ten jej však nedržel dlouho, neboť ještě týž rok mlýn převzal Antonín Procházka. Dolejší mlýn zřejmě poté převzal jeho syn Josef Procházka. /EN/

V r. 1930 je psán jako majitel Václav Sucharda. /RR/

-------------------------------------------------------------

Josef Procházka část mlýna dne 30. května 1926 prodal Václavu Suchardovi. V té době došlo k radikální přestavbě mlýna. Mlýnské zařízení byl po úpravách schopno mlít všechny druhy obilovin a jako mlýnský pohon byla instalována vodní turbína. Tehdy měl Dolejší mlýn čp. 64. /EN/

V roce 1955 byl Dolejší mlýn vyvlastněn a přičleněn ke státnímu statku Smiřice. V roce 1964 tragicky zahynul mlynář Václav Sucharda, když byl při práci zasažen elektrickým proudem. Mlýn však již tehdy nebyl v provozu a sloužil jako sklad.

Dne 27. prosince 1965 byl Dolejší mlýn vrácen do vlastnictví Bedřišky Suchardové. Mlýnská turbína, jež vyráběla elektrický proud, byla poté odstavena a do provozu dána až v roce 1996. /EN/

V roce 1998 nebyl mlýn v příliš dobrém stavu, majitel provedl pouze nejnuitnější opravy. /EN/