Menu
Uživatel
Hledat
Sign in | Sign up
Tvůj mlýn klape nepřetržitě, jen nám taky ukaž mouku.
(německé rčení)

Bělský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Bělský mlýn
2
Koberovice
396 01
Pelhřimov
Koberovice
49° 34' 43.9'', 15° 15' 12.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn byl postupně zdemolován, dnes na jeho místě stojí pouze strojovna a stavidla.
Želivka
volně přístupný

Historie

Obecná historie:

V údolí na pravém břehu Želivky pod Koberovicemi stál mlýn Bělá čp.2. Název mlýna i výše položený dvůr Bělá připomíná původní ves Bělou, která zanikla za třicetileté války. Mlýn je poprvé uváděn r. 1318, kdy patřil k vojslavickému statku. Mlýn patřil pod panství rodu Trčků. Po třicetileté válce byl mlýn obnoven, po velkém požáru roku 1686 došlo znovu k jeho obnovení. V želivském klášteře je zápis z roku 1794, kdy získal mlýn první majitel Martin Daněk. Jeho rod zde hospodařil až do zániku mlýna. R.1950 byl mlýn znárodněn. Celý objekt získal do majetku v roce 1976, Český rybářský svaz. Roku 1983 byl mlýn Bělá předán podniku Povodí Vltavy. Ten provedl demolici hospodářských budov, turbíny a mlýnského zařízení. Mlynář Jaroslav Daněk byl vystěhován do panelového domu v Humpolci. V červenci 1989 byla zbývající zchátralá část mlýna zbourána a spálena.
(Zdroj: Koberovická kronika)

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V údolí na pravém břehu Želivky pod Koberovicemi stál mlýn Bělá čp.2. Název mlýna i výše položený dvůr Bělá připomíná původní ves Bělou, která zanikla za třicetileté války. Mlýn je poprvé uváděn r. 1318, kdy patřil k vojslavickému statku. Mlýn patřil pod panství rodu Trčků.

1318 Jan z Vojslavic daroval oltáři kostela sv. Václava v Hořepníku platy z mlýna Bělá ve výši 6 gr. ročně

 

1559 Zyka, mlynář na Želivce pod Bělou

1611 4. mlýn pod dvorem Bělou s třemi koly moučnými a stupny, oceněn na 250 kop míš., mlynář dává ročního nájmu 5 strychů pšenice, 70 strychů žita, 5 strychů ječmene a vykrmí 6 vepřů na sádlo.

V r. 1661 byl mlýn v majetku kláštera želivského.(pp)

Po třicetileté válce byl mlýn obnoven 1664 (ves ovšem zanikla), po velkém požáru roku 1686 došlo znova k jeho obnovení. V želivském klášteře je zápis z roku 1794, kdy získal mlýn první majitel Martin Daněk. Jeho rod zde hospodařil až do zániku mlýna.

Martin Daněk (1794-1855)

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Ferdinand Daněk (1853-1921) mlýn přestavěl a rozšířil o pilu

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn s pilou je uveden v Seznamu vodních děl republiky Československé z r.1930

1930 Jaroslav Daněk (1889-1980)

poslední mlynář Jaroslav Daněk ml. (*1923)

1949 vodní kolo nahrazeno turbínou

R.1950 byl mlýn znárodněn. 1,1,1953 a 1,7,1959 začleněn do majetkové podstaty finančního odboru ONV v Humpolci, Jaroslav Daněk zde může bydlet, ale musí platit nájem. Celý objekt získal do majetku v roce 1976 Český rybářský svaz. Roku 1983 byl mlýn Bělá předán podniku Povodí Vltavy. Ten provedl demolici hospodářských budov, turbíny a mlýnského zařízení. Mlynář Jaroslav Daněk byl vystěhován do panelového domu v Humpolci. V červenci 1989 byla zbývající zchátralá část mlýna zbourána a spálena. David Štajner

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zyka
  • Šlechta
  • Brož
  • Veselý
  • Hereš
  • Řepka
  • Daněk
  • Kondriš
  • Vorel
  • Pinkas
  • Boháček

Historie mlýna také obsahuje:

1559 Zyka

R. 1668 Jakub Šlechta

Martin Daněk

Ferdinand Daněk

1939 - Jaroslav Daněk (RR)

Jaroslav Daněk ml.


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

            Technologické vybavení

            • zcela bez technologie aj.
            SokA Pelhřimov, Fond OÚ Humpolec, Vodní kniha I, str. 18
            Obec Vojslavice
            Osada Koberovice
            Řeka Želivka
            Ferdinand Daněk vlastník mlýna č.d.2 zvaného „Bělský“ mlýn; Jaroslav Daněk.

            Zápis do Vodní knihy z protokolu ze dne 20.7.1888 (Výpis):

            Mlýn čp. 2 leží na pravém břehu mlýnského náhonu. Voda Želivky přivádí se 96 m dlouhým mlýnským náhonem. Přepadový jez bez vrat, zhotoven empirickým způsobem z dřevěného rámu bez pražce. Stavidla ve vantrokách měří ve světlosti – levé jalové 1 m; prostřední k hořejšímu složení nebo pile 1,03 m; dolejší k dolejšímu složení 0,85 m.
            Mlýn má dvě složení, 4 stoupy a pilu. Na pile se může pracovat jen když hořejší složení stojí. Voda odpadající od hořejšího a dolejšího složení žene kolo ke stoupám. Kola jsou tři na spodní vodu a měří:
            - kola ke složení a pile 3,85 m v průměru a 0,9 m šířka;
            - kolo ke stoupám 4,8 m v průměru a 2,05 m šířka.
            Mlýnské kameny měří v průměru 0,85 m.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • pila
            • stoupa
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            pila zřízena koncem 19, stol.
            1930 mlýn a pila
            elektřina pro vlastní potřebu, později i pro rekreační tábor na protějším břehu
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            Popis
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1611: 3 kola
            1930: 3 kola na spodní vodu
            1) hltnost 0,813 m3/s, spád 0,9 m
            2) hltnost 0,813 m3/s, spád 1 m
            3) hltnost 1,626 m3/s, spád 1,4 m
            celkový výkon: 8,75 HP
            zrušena 1949
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
            Popisinstalována 1949, výkon 25 kW
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky

            Prameny

            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Vojslavice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vojslavice
            Datum citace internetového zdroje9.5.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Vojslavice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vojslavice
            Datum citace internetového zdroje9.5.2018
            AutorSokA Pelhřimov
            NázevFond OÚ Humpolec, Vodní kniha I
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníč.přír. 30/2018
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje1.12.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 3
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje1.12.2018
            AutorFrantišek Pleva
            NázevŽelivka naše řeka
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPelhřimov
            Další upřesněnís. 76-77
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Ikonografie

            Historické mapy

            Císařský povinný otisk, výřez, 1838, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/
            I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 1768, © viz. oldmaps.geolab.cz
            II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 1852, © viz. oldmaps.geolab.cz
            III. vojenské mapování, výřez, 1877 - 1880, © viz. oldmaps.geolab.cz
            Indikační skica, výřez, 1838, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/
            originální mapa stabilního katastru, 1824 - 1843, © viz archivnimapy.cuzk.cz
            letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2015, © viz https://cirkevni-restituce.cuzk.cz
            národní archiv leteckých měřických snímků, 1949, © viz lms.cuzk.cz
            letecké mapování z 50. let, 1953, © viz http://kontaminace.cenia.cz
            Letecký měřický snímek, výřez, 1957, © lms.cuzk.cz

            Historické fotografie a pohlednice

            Historická fotografie Bělského mlýna, nedatováno, © autor neznámý
            Pohled na mlýn, 1960, © František Pleva (ed.)
            Odlov generačních bolenů pro umělý odchov u mlýna, 1976, © František Pleva (ed.)

            Autoři

            Vytvořeno

            23.6.2013 10:00 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 19:58
            doxa (Jan Škoda) 31.8.2022 23:46
            Franklyn (Lukáš Racocha) 22.5.2015 19:05
            pepino 1.11.2021 11:58
            Daněk 21.5.2015 20:20

            Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

            Martinský mlýn

            Martinský mlýn             velká karta

            Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle

            Horní, Klášterní, Cisterciácký mlýn; Obermühl, Joischmühle, Jochesmühle             velká karta

            Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

            Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov             velká karta

            Porčův mlýn

            Porčův mlýn             velká karta

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn             velká karta
            Reklama