Když přijde myš do mlýna, myslí si, že je samotným mlynářem.
Proč? Bere si co chce!
(německé přísloví)

Luční mlýn

Luční mlýn
152
Jana Švermy
Smržovka
468 51
Jablonec nad Nisou
Smržovka
50° 43' 45.3'', 15° 14' 45.9''
Mlýniště bez mlýna
Dnes neexistující mlýn, který má však pozoruhodnou historii.
Smržovský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen v druhé polovině 17. století. Roku 1812 došlo k výrazné přestavbě mlýna.

V roce 1929 se v Lučním mlýně ve Smržovce našel ručně psaný spis z 18. století s názvem Trojnásobné pekelné zaříkání. V mlýně knihu objevil a studoval učitel Meissner ze Smržovky. Přeložil ji a publikoval její statě v německém vlastivědném magazínu. Konzultace s celním ředitelem Echardtem přinesla překvapující zjištění. Ačkoli se do té doby znalo a prozkoumalo již v celku velké množství čarodějných faustovských knih, dosud v žádné nebyl obsažen takzvaný Klíč. Návod k tomu, jak tajemné formulky číst a rozumět jim. Přesto ji učitel Meissner považoval spíše jen za výtvor lidských pověr. Posléze ji se souhlasem mlynáře uložil do jabloneckého archivu, kde ležela bez vážnějšího zájmu. Kniha neměla být předána druhé osobě. Některé pasáže přímo hrozí i smrtí. A že kolem knihy tajemné síly působí, dokazuje osud Lučního mlýna. Mlynář Fišer věnoval rukopis Meissnerovi. A v roce 1947 Luční mlýn do základů vyhořel. Polohu mlýna jsem nalezl pomocí indikační skici z roku 1843, kde je mlýn značený jako spalný.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Brückner

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • brusírna
          • rybník
          • odtokový kanál
          • most, propustek
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJan Sedlák
          NázevS čarodějnou knihou nejsou žádné žerty
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesněníČlánek v Jabloneckém deníku
          Odkazhttp://jablonecky.denik.cz/z-regionu/s-carodejnou-knihou-nejsou-zadne-zerty-presto-ji-vystavuji-v-kittelove-muzeu-v-2.html
          Datum citace internetového zdroje17.7.2012
          AutorJan Sedlák
          NázevS čarodějnou knihou nejsou žádné žerty
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesněníČlánek v Jabloneckém deníku
          Odkazhttp://jablonecky.denik.cz/z-regionu/s-carodejnou-knihou-nejsou-zadne-zerty-presto-ji-vystavuji-v-kittelove-muzeu-v-2.html
          Datum citace internetového zdroje17.7.2012

          Žádná položka není vyplněna

          Kittelovo muzeum v Krásné zahájilo výstavu čarodějné knihy známé jako Smržovský grimoár. Proč zrovna zde? Podle některých pověstí vlastnil svého času knihu Josef Eleazar Kittel, bájný doktor z hor, kterému byly připisovány styky s nadpřirozenými silami.Výstava s vysvětlující expozicí potrvá do 5. srpna, muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin.
          „Smržovský grimoár je jednou z nejcennějších písemností nalezených na Jablonecku," zve k návštěvě muzea jeho vedoucí Richard Hübel.
          Trošku symbolicky, v pátek 13. července, o čarodějné knize přímo v muzeu pohovořili odborníci. Se zájmem je poslouchaly desítky lidí, které se do stísněných prostor muzea vešly jen stěží.
          O čarodějné knize
          Text Smržovského grimoáru, obsažený v asi padesáti listech, sepsal údajně sám pověstmi opředený doktor Faust. „Je však zcela jasné, že Smržovský grimoár je pouze opisem Faustova díla, který vznikl v osmnáctém století. Což nic nemění na unikátnosti díla," přiblížil posluchačům Pavel Pilz, archivář Státního okresního archivu Jablonec.
          Kniha to je plná čarodějných kruhů, kouzelných léčivých bylin. Obsahuje magické symboly, jak vyvolat ďábla, ale i návod k létání na kouzelném plášti či jak ovládat černé ptáky. A klíč k pokladům.
          Á propos létající plášť. Ten podle pověstí doktor Kittel vlastnil a díky jeho schopnostem dokázal být v jednu chvíli třeba v Praze, aby se za chvíli procházel po Šumburku (dnešní Krásná). Podle knihy se měl při „oživení" pláště chovat takto: „Nejprve se červený plášť na zem položí. Doprostřed se do kruhu rozloží znamení označené pod č. 33, do ruky ale se uchopí znamení označené č. 32. Pozpátku pak na plášť stoupni tak, aby ale operista uprostřed znamení stál, a hlavně nesmí nohou přešlápnout, jinak při jízdě nešťasten budeš. Pokud nyní správně stojíš, začni následující citaci a uveď, kam jeti chceš, pokud z místnosti odjet chceš, nezapomeň okna otevřít, jinak duch ven nevyjede, nýbrž zdí prostupovati bude a neštěstí velkého se obávati musíš. To dobře na paměti měj."
          Nález čarodějné knihy
          V roce 1929 se v Lučním mlýně ve Smržovce našel ručně psaný spis z 18. století s názvem Trojnásobné pekelné zaříkání.
          V mlýně knihu objevil a studoval učitel Meissner ze Smržovky. Přeložil ji a publikoval její statě v německém vlastivědném magazínu. Konzultace s celním ředitelem Echardtem přinesla překvapující zjištění.
          Ačkoli se do té doby znalo a prozkoumalo již v celku velké množství čarodějných faustovských knih, dosud v žádné nebyl obsažen takzvaný Klíč. Návod k tomu, jak tajemné formulky číst a rozumět jim. Přesto ji učitel Meissner považoval spíše jen za výtvor lidských pověr. „Posléze ji se souhlasem mlynáře uložil do jabloneckého archivu, kde ležela bez vážnějšího zájmu," popsal Ladislav Loutchan, který grimoár studoval, spolu s Jindřichem Kallwachem jej znovu přeložil a v omezeném nákladu dokonce na počátku milénia vydal. „Dlouho uvažovali, zda knihu vydat. Nakonec vyšla v roce 2002 v omezeném nákladu určeném jen znalcům magie.
          Zneužití? Smrt!
          Při této práci narazili na velké dilema. Kniha totiž upozorňuje na vážná nebezpečí v případě jejího zneužití. Kniha neměla být předána druhé osobě. Některé pasáže přímo hrozí i smrtí.
          A že kolem knihy tajemné síly působí, dokazuje osud Lučního mlýna. Mlynář Fišer věnoval rukopis Meissnerovi. A v roce 1947 Luční mlýn do základů vyhořel.
          Stejně tak první restaurátor a tvůrce faksimile knihy zemřel nedlouho po té, co byl s prací hotov.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          17.7.2012 20:58 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          kolssteyn 30.3.2017 16:41