Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl původně panským, je uváděn spolu s pilou v Tereziánském katastru z let 1713-1714 na pozemcích vrchnostenského dvora v Malé Skále. Další zmínka o mlýně pochází z let 1748-1757.
1765 - Heinrich Antelmann prodal mlýn za 600 zlatých Václavu Vacardovi. V dochované smlouvě je kromě výčtu povinností mlynáře vůči vrchnosti i povinnost údržby dvou rybníků nutných jako zdroj vodní síly k pohonu strojního zařízení mlýna a pily a povinnost zaopatřit odstupujícího mlynáře a jeho ženy. Domek výměnkáře byl postaven po roce 1770.
1803 - prodej mlýna Františkovi Vacardovi, synu Václava Vacardy - dochována podrobná smlouva
do 1897 - rodina Vacardova provozoval mlýn, pilu a brusírnu skleněné kompozice
1897 - prodej mlýna Josefu Boučkovi z Bratříkova
1910 - Vítězslav Bouček ukončil provoz mlýna a pily a provozoval rolnickou živnost.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1765 - Heinrich Antelmann
1765 - Václav Vacarda
1803 - František Vacarda
1897 - Josef Bouček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
