Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1698 - nedochoavný letopočet na kameni u stoky
1713 Tereziánský katastr -- mlýn měl dvě kola, čtyři stoupy a pilu
do 1. pol. 19. stol. náležel strahovské kanonii premonstrátů
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
majitel Křížek, lesní
nájemce Kutiš
koupil Valenta, rolník ze Sepekova, měl jen jednu dceru, za ní se příženil Jan Zdeněk, rolnický syn z Osletína
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn, pila a elektrárna, majitel František Zdeněk nar. 1880, syn Jana Zdeňka
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1951 převzal syn František Zdeněk ml. s manželkou Editou
mlýn uzavřen, budovy převzal Zemědělský výkupní podnik a zřídil zde mísírnu krmiv
1971 mísírna uzavřena
1989 Radomil Zdeněk s manželkou Jitkou, znovuzprovozněna pila
vyráběly se tu dřevěné brikety, dnes se zde zparcovávají dřevěné palety
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Křížek
Kutiš (nájemce)
Valenta
Jan Zdeněk
1930-1951 František Zdeněk
1951-1989 František Zdeněk ml.
1989- Radomil Zdeněk
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Ortofoto mapa (1946–59)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
