Ve mlýně mlíti - starost.
(Štorchův snář)

Veselých, Parmovský, Strakovský mlýn, mlýn v Napajedlech, Nový mlýn

Veselých, Parmovský, Strakovský mlýn, mlýn v Napajedlech, Nový mlýn
396/5
48, 89
Bechyňská
Tábor
390 01
Tábor
Tábor
49° 24' 25.5'', 14° 39' 13.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Jeden z nejstarších mlýnů v Táboře, připomínaný již k roku 1504, od roku 1661 v držení rodu Veselých, dodnes funkční, kromě turbíny stále vybaven i kolem na spodní vodu.
850 m jz od kostela Proměnění Páně v Táboře
Lužnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1504 (nebo 1506) mlynář Jan na Novém mlýně

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1535 Matěj tesař, mlynář z Hluboké

mlýn měl převzít tovaryš Jakub, koupě se ale asi neuskutečnila

1536 Jan Kočík

1545 mlýn koupil za 450 zlatých Jakub Fousek

1563 mlýn koupil za 12 kop míšeňských Václav Straka

1602 Jan Straka

1614 (nebo 1653) Václav Parma

1653 Václav Parma

28. srpna 1661 mlýn převzal Matěj Veselý, syn nebožtíka Jakuba Bílovského z městyse Hlinského, složil 2 kopy grošů míšeňských a 2 libry vosku

1684 Jan Mucha s Pavlem Slabou, mlynářem z Dráchovského mlýna, oba na jednom jezu ležící, si stěžují, "že by se jim od p. Matěje Veselýho, mlynáře mlejna Strakovského, jak zaujímáním žlabův, zvejšení jezů, tak i na něm činěny hrobky, to jest kamenem a rmutem vyzdvihováním a znečišťováním řeky návozy vody zvejšovala a jim oboum skrze zpáteční vodu nemalé vytápění a na jejich živnostech veliké zkrácení činiti mělo"

Vyšetřující komise skutečně zjistila u Matěje Veselého řadu závad a nařídila vše odklidit a tak žalující "žádného více zkrácení a na svých živnůstkách ztenčení trpěti nebudou"

1691 Václav Vojtěch Veselý

1702 mlýn vyhořel, ale znovu postaven

1707 Zikmund Veselý

1720 Matěj Veselý

1753 Josef Václav Veselý

1778 Josef Veselý ml.

1810 Alžběta Veselá

1824 František Václav Veselý

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1863 Bohumil Veselý (1839-1905)

několikrát radním města Tábora, velitel ostrostřelců, zakladatel a činovník řady spolků. Založil  tradici Táborských slavností s husitskými průvody, sám tradičně představoval Jana  Žižku z Trocnova.

1894 Bohumi Veselý ml.

vůdčí osobnost Svazu českomoravských mlynářů, dostal de do sporů s císařským domem ohledně tradičního mlynářského práva lovit ryby pomocí slupí.

1912 vyhořela pila

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

rodina Veselých vypomáhala sousedům v nouzi

1930 Bohumil Veselý

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1268

Jméno majitele mlýna a bydliště: Veselá Antonie, Tábor 396

Přidělení politických obcí: Tábor, Radimovice u Želče, Horky, Dražice vyjma dvora Vodňanského

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý/sobota

--------------------------------------

syn Vladimír Veselý zatčen za výpomoc sousedům, 8 měsíců vězněn v Bayreuthu a v Bamberku

1946 Vladimír Veselý převzal mlýn

1948 mlýn znárodněn, rodina vystěhována

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1968 rodina emigrovala do Rakouska

1991 mlýn restituoval Vladimír Veselý

mlýn převzal Vítězslav Veselý

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kočík
  • Fousek
  • Straka
  • Parma
  • Veselý

Historie mlýna také obsahuje:

1504 (nebo 1506) mlynář Jan 

1535 Matěj tesař

1536 Jan Kočík

1545  Jakub Fousek

1563  Václav Straka

1602 Jan Straka

1614 (nebo 1653) Václav Parma

1661 Matěj Veselý

1691 Václav Vojtěch Veselý

1707 Zikmund Veselý

1720 Matěj Veselý

1753 Josef Václav Veselý

1778 Josef Veselý ml.

1810 Alžběta Veselá

1824 František Václav Veselý

1863 Bohumi Veselý

1894 Bohumil Veselý ml.

1939 - Antonie Veselá (RR)

1946 Vladimír Veselý

1991 Vladimír Veselý rest.

Vítězslav Veselý

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • drobné sakrální památky
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        1870 instalována prvnní válcová stolice
        1878 výměna technologie na tzv. mlýn amerikán s mechanickým vyséváním mouky
        1933 přestavěn na periodický mlýn se 4 válcovými stolicemi a šrotovníkem
        později zrekonstruován na žitný kombinovaný automat o výkonu 40 t za den se 4 párovými stolicemi
        (zaměřen na mletí žita)
        Zaniklý
        • pila
        pila vyhořela 1912, obnovena
        1930 mlýn a pila
        • jez
        • stavidlo
        jez vysoký 1,2 m
        Popis
        Popis
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popispůvodně 6 vodních kol s lopatkami ve středu
        přestavěn na 3 vodní kola s lopatkami na koncích
        1 kolo dochováno
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1923 instalována Francisova turbína o výkonu 63 HP s hltností 6,3 m3/s, výkon nestačí na provoz pily
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 6,35 m3/s, spád 0,95 m, výkon 60,2 HP
        1941 postavena druhá Francisova turbína o výkonu 42 HP s hltností 4,2 m3/s
        2015 MVE: 2 x Francis, výkon 80 kW, roční produkce 0,400 GWh
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 102-107
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 102-107
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 33
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        14.2.2014 16:12 uživatelem Hračka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 16.2.2014 14:01
        Radomír Roup 22.6.2018 09:46
        doxa (Jan Škoda) 18.9.2018 23:52
        pepino 15.11.2018 18:45